Kolkata derby: Největší fotbalové derby v Asii má na svědomí Indie

Nejpopulárnější sport v Indii je kriket. I díky tomu si většina lidí může myslet, že jediné sportovní události s návštěvností přes 100 000 mohou patřit právě tomuto sportu. Není to však pravda. Kolkata derby, respektive kalkatské derby, je nejen největší fotbalová událost v Indii, ale napříč celou Asií a na celém kontinentu neexistuje v rámci fotbalu větší rivalita mezi dvěma kluby.

Indie je sice druhou nejlidnatější zemí této planety, přesto není nijak známá či proslulá skrz své fotbalové kořeny. Indická reprezentace se nikdy neprobojovala na mistrovství světa a momentálně se nachází na 97. místě ve světovém žebříčku FIFA. Proto může lecjakého Evropana překvapit, jak obrovské derby se tu koná a jakou tradici má. Kolkata derby je zkrátka výjimečnou záležitostí a největším fotbalovým derby napříč celou Asií.

Za zmínku pak určitě stojí, proč vlastně v Indii není fotbal tak populární jako jiné sporty. Když fotbal jako sport získával na popularitě, tak Indie byla samozřejmě pod nadvládou Británie. Nízká popularita fotbalu pak tkví v tom, že po světě šířili fotbal především angličtí technici, studenti či námořníci. Ti však v Indii moc nebyli. Angličané v Indii byli převážně aristokraté a fotbal pro ně byl spíše plebejským a nevýznamným sportem. Naopak aristokraté měli rádi tenis, kriket či pozemní hokej. A to se v Indii drží doteď. Výjimkou je Kalkata, díky níž mohu nyní psát právě o Kalkatském či Kolkata derby. Druhou výjimku pak tvoří ještě bývalá portugalská kolonie Goa.

Celostátní fotbalová liga pak byla v Indii založena až roku 1997 a hrají v ní převážně celky právě z Kalkaty či zmíněné bývalé portugalské kolonie.

Jaké týmy se vlastně Kolkata derby účastní? V první řadě Mohun Bagan, což je klub založený v roce 1889. Jedná se o nejstarší klub v Indii vůbec a zároveň patří mezi nejstarší týmy v celé Asii. Klub stál u zrodu Kalkatské ligy v roce 1898. Samozřejmě to vše bylo ještě v době, kdy Indie patřila Britům.

Právě Britové jsou jedním z důvodů, proč Mohun Bagan patří mezi nejvýznamnější kluby v Indii. Proč? Protože 29. července 1911 byli prvním indickým klubem, který kdy dokázal porazit anglický celek. Šlo o výhru 2:1 nad anglickým klubem East Yorkshire Regiment. Od tohoto momentu je Mohun Bagan považován jakožto národní indický klub a tato výhra byla velikou psychickou vzpruhou v boji za indickou nezávislost. O utkání dokonce byl natočen celovečerní film, což jen podtrhuje jeho důležitost. Od roku 2001 se dokonce v tento den slaví „Mohun Bagan’s Day“ na počest důležitého vítězství.

Hráči Mohunu Bagan pak pravidelně tvořili kostru indické fotbalové reprezentace a při největších úspěších Indie ve fotbale byl kapitánem vždy někdo právě z Baganu. O jaké úspěchy se jednalo? Vítězství na Asijských hrách 1951 a 1962, čtvrté místo na olympiádě 1956, stříbro na Mistrovství Asie ve fotbale 1964.

Druhým týmem je East Bengal. Ten vznikl v roce 1920 z tak trochu kuriózních důvodů. Generální ředitelé Mohunu Bagan byli frustrovaní z toho, že jejich tým odmítl do jednoho velkého utkání nasadit svého hvězdného hráče a tak se rozhodli založit nový klub ve stejném městě. A nenasazeného hvězdného hráče si samozřejmě do svého nového klubu vzali s sebou.

Přestože druhý East Bengal vznikl v roce 1920, k prvnímu vzájemnému utkání došlo v roce 1925. Podle čeho se pak fanoušci rozhodovali, na kterou stranu se vlastně mají přiklánět? Rodáci přímo z Kalkaty fandili Mohunu Bagan, tedy ­„národnímu indickému klubu“ a je to vcelku logické, jelikož pro Indii klub znamenal mnoho. Zatímco imigranti a přistěhovalci z východu podporují East Bengal.

Jednalo se o přirozený vývoj, jelikož tato společenská a politická rivalita zde existovala již dříve. Vznikem druhého klubu v Kalkatě se to ale ještě posílilo a populace v hlavním městě spolkové země Západního Bengálska se rozdělila na dvě poloviny.

O 77 let později, tedy v roce 1997, se toto obrovské derby zapsalo navždy do historie. Na vzájemné utkání dvou rivalů dorazilo přes 130 000 fanoušků a stalo se tak sportovní událostí s nejvyšší návštěvou v historii celé Indie. Tento rekord si derby drží dodnes. V utkání vyhrál novější z celků – East Bengal. Zajímavostí je, že hattrick za klub během utkání vstřelil Bhaichung Bhutia, což je jediný indický hráč, který kdy hrál v Premier League a v Kalkatském derby je historicky nejlepším střelcem. Vstřelil v něm 19 branek a nastupoval za oba týmy.

Jak je již tedy zřejmé, oba týmy jsou jakousi pomyslnou páteří indického fotbalu. Jen Kalkata má přes 4 miliony obyvatel, ale fotbalový dosah z tohoto města se rozprostírá po celé Indii. Oba týmy mají skupiny fanoušků po celé Indii, stejně tak někteří lidé dojíždí na derby tisíce kilometrů a velká poptávka je rovněž po televizních přenosech. „O výsledek kalkatského derby se zajímá více lidí, než o reprezentaci Indie nebo ostatní indické týmy dohromady,“ prozradil jeden z fanoušků.

Co se však týká fanoušků a jejich vztahů, není to v den derby úplně ideální. Utkání totiž dává fanouškům šanci soupeřit mezi sebou a tak není moc prostoru pro přátelství. „Lidé jsou tady obvykle milí, ale v den zápasu je to hodně jiné. Nadávání a urážky vždy tak trochu patřily k bengálské fotbalové kultuře, ale dnes už neexistují žádná dobrá slova, jen ta špatná,“ komentuje situaci mezi oběma tábory další z fanoušků.

Jakmile se blíží začátek zápasu, atmosféra houstne. Ulice se zaplní fotbalovými fanoušky obou týmů a všude lze spatřit jen klubové barvy dvou táborů. Obchodníci, kteří prodávají v ulicích, si namalují obličej do barev svého klubu a prodávají různé repliky fanouškovských předmětů a společně se svým davem míří ke stadionu. Nutno podotknout, že ceny lístků jsou poměrně za dobrou cenu – v přepočtu na koruny necelá stovka. Vzhledem k tomu, že se jedná o největší derby v celé Asii, je to skvělá cena. Samozřejmě při pochodech ke stadionu nesmí chybět zpěvy chorálů.

U toho všeho nechybí ani policie, která zasahuje proti násilnostem a konfliktům.

Jakmile však utkání skončí, fandové vítězného týmu se objímají, tančí a radostně odcházejí ze stadionu, zatímco druhému táboru zůstávají pouze oči pro pláč. Z vítězného tábora – v posledním vzájemném derby zvítězil celek East Bengal – se pak ozývá pokřik: „Vyhráli jsme derby, koho zajímá liga?!“ Pro East Bengal se jednalo o první výhru v derby po 33 měsících, tedy bez tří měsíců po téměř třech letech. Zápas se konal v prosinci, další vzájemné derby následuje už 27. ledna.

„Fotbal je způsob, jakým jsme se spojili a jakým bojujeme. Po celá léta je tento zápas bojem o totožnost města. Jak v časech okupace, tak v časech nezávislosti, války či přistěhovalectví. Fotbal nám dává šanci potvrdit, že sem patříme a že tady je i naše místo,“ komentuje fanoušek klubu East Bengal důležitost a význam derby, načež dodává: „Koho zajímá liga nebo kde v tabulce skončíme? Vyhráli jsme derby!“

S velkou tradicí souvisí také velký počet vzájemných utkání. Mohun Bagan a East Bengal se už utkali ve 366 případech, přičemž 323 z těchto utkání bylo soutěžních. Co se týká soutěžních zápasů, pozitivnější bilanci má novější klub – East Bengal. Ten zvítězil ve 121 utkáních, zatímco Mohun Bagan si připsal „pouze“ 91 výher. Remízou pak skončilo 111 vzájemných duelů.

A přestože se většinou jedná o dva ne úplně přátelské tábory, právě při posledním derby se obě strany spojily a k vidění tak bylo gesto, které přesahuje hranice fotbalu.

Fanoušci obou klubů si totiž vzájemně zavzpomínali na již zesnulé podporovatele, kteří pravidelně navštěvovali zápasy svých týmů a tak si oba tábory prokázaly respekt. Před utkání společným pochodem a během utkání dokonce několika společnými transparenty. V těch byly například výzvy, aby se rivalita mezi kluby udržovala pouze po dobu utkání a aby po něm neprobíhaly žádné nepokoje. Samozřejmostí pak byly i transparenty, na nichž byli zesnulí fanoušci vyobrazeni.

Jedná se tak o další důkaz ze světa fotbalu, že i znepřátelené tábory se vždy mohou semknout a jít příkladem, když jde o něco víc. Lidskost je stále mezi námi a kalkatské derby to během prosincového utkání skvěle ukázalo. Zároveň je svým způsobem reklamou na asijský fotbal, který v Evropě není příliš populární a známý, přestože minimálně toto derby rozhodně stojí za návštěvu. Alespoň tedy v případě, že jste fotbalovými fanoušky, kteří rádi poznávají fotbalovou exotiku a nové fotbalové kultury!