Kluby mají převzít řízení extraligy. Proč ano a proč ne?

KOMENTÁŘ – V zásadě to žádné mediální zemětřesení nepřineslo, přesto je tohle rozhodnutí velkým krokem pro extraligu. Jestli krokem vpřed či zpátky, to ukáže až budoucnost. APK (Asociace profesionálních klubů) si na poslední lednové valné hromadě odhlasovali to, po čem už několik let touží – dostat vedení soutěže zpátky do svých rukou.

Je to sice velký krok, ovšem nikdo tak nějak doteď neví, co to bude vlastně ve finále znamenat. Nicméně se nejedná o takové překvapení. Kluby na tuto změnu tlačí už léta.

Když se navíc po estébácké aféře rozhodl současný prezident svazu Tomáš Král složit v červnu funkci, jasně zdůraznil, že tohle je jedna z jeho posledních hokejových akcí, kterou chce ze své pozice dotlačit až za brankovou čáru.

Důvod touhy APK je pochopitelný. Majitelé shánějí sponzory, kde se dá, pumpují do svých klubů těžké miliony, ale sami si vlastně nemohou o ničem zásadním rozhodovat.

UZAVŘÍT ČI NEUZAVŘÍT

Otázka však je, co se pod vedení klubů v české nejvyšší soutěži změní. Kdekoho asi jako první napadne počet účastníků a hlavně, jestli zůstane Tipsport Extraliga nadále otevřená, jak co se týče cesty do ní, tak i zpět. Není žádným tajemstvím, že mnoho majitelů by nejraději soutěž uzavřelo tak, aby z ní nemohli po jednom nepovedeném ročníku spadnout.

Jenomže tohle některé kluby potřebují. Ideálně názorným příkladem je letos Zlín. Co letos, už posledních několik let. Rok co rok se krčí v suterénu tabulky, v extralize se zachraňují doslova za pět dvanáct. Podle všeho to vypadá, že letos už jim nepomůže ani zázrak, anebo vlastně možná jen ten.

Má ale smysl držet v české nejvyšší soutěži klub, který už tolik let strádá? Ano, pro byznys majitelů by uzavření soutěže mohla být spása. Opačný efekt by však už nastal v otázce kvality extraligy. Letos jasně vidíme, že dominantně ekonomicky i herně slabé kluby jsou jen přítěží.

Na druhou stranu je fakt, že kdyby sponzoři, kteří váhají, jestli do klubu nasypat peníze, věděli, že Berani z elitní soutěže nespadnou, možná by se tvářili štědřeji. Ale jen možná.

STŘET ZÁJMŮ?

O nápadu s názvem uzavření extraligy se hovoří už řadu let. V podstatě to je svaz, který zatím tuhle myšlenku úspěšně hází každou chvíli do koše. Svým způsobem to tak může zůstat nadále, neboť bez jeho souhlasu se nic takového nestane, ani když vedení soutěže převezmou kluby. Taková je podmínka.

Druhá věc je, kdo bude vlastně po červnu ve vedení českého hokeje sedět? Stále jsou na stole dvě varianty. Buď bude v červnu plánována hodnotící konference změněna na volební, nebo zbývající volební období do roku 2024 převezmou viceprezidenti.

Těmi jsou momentálně Petr Bříza, Aleš Paclík a Libor Zábranský. Že jsou dva z nich majiteli extraligových klubů a mohlo by to zavánět střetem zájmů? Však jsme taky v Česku, nic nového. Celkově doteď tvrdím, že by ve výkonném výboru Českého hokeje neměli sedět lidi, kteří zároveň vlastní extraligové kluby, nebo v nich zastávají vysokou manažerskou funkci. 

Že se kluby a jejich majitelé bijí za svůj extraligový byznys, to je správně. Ale hokejový svaz by se měl vždycky bít především za kvalitu českého hokeje. To v našich rybníčcích zkrátka chybí, možná proto jsme se taky dostali do fáze, kdy náš hokej připomíná zkaženou smradlavou rybu.

MUSÍ TO DÁVAT SMYSL

Aby mělo převzetí extraligy do rukou majitelů ten správný efekt, je třeba nastavit podmínky, které tomu přispějí. Ať už jde o ekonomiku soutěže, ale taky o její kvalitu. Ta viditelně v posledních letech strádá.

Není samozřejmě dáno, že by případné uzavření soutěže extraligu muselo zákonitě kvalitu zlikvidovat. Hlavně by tím asi utrpěla soutěživost a atraktivita na spodu tabulky. Slabší týmy by se nemusely ničeho bát, i kdyby získaly v sezoně 15 bodů, žádnou katastrofu by to nepřineslo.

Těžko říct, jestli je česká mentalita na tohle připravena. Zároveň by bylo tedy nutné, aby kluby fungovaly v ekonomické a konkurenceschopné kondici, aby to byla základní podmínka.

Takové Kladno a Zlín letos mezi elitu nepatří. Bez ohledu na jejich tradici a přínos v minulých letech. Jen podporují přísun béčkových cizinců a snižují kvalitu soutěže. A možná bychom mohli označit i někoho dalšího.

Extraliga potřebuje ekonomicky zdravé kluby, které budou soutěži, konkurenci i českému hokeji prospívat. Ať je jich třeba dvanáct! Tento počet je v posledních letech mnoha experty označován jako ideální. Ať už co se počtu kvalitních hráčů týče, tak z finančního hlediska.

Ať extraligu hrají opravdu jen TOP kluby, které na to mají kvalitou. Finančně, ale i co se důstojného zázemí týče. Není možné donekonečna udělovat výjimky organizacím, které nesplňují základní licenční podmínky.

Jenomže na tomhle se bude muset shodnout všech čtrnáct účastníků, kterých bude česká nejvyšší soutěž od příští sezona mít. Znamená to, že by se někteří z nich ocitli v ohrožení, že by se jejich byznys mohl do několika let (nebo dokonce hned) zhroutit. 

Ke zkvalitnění soutěže ale bude extraliga i český hokej nejspíš potřebovat taky nějaké ty oběti. Tak jako letos při redukci mládežnických kategorií. Těžko říct, jak by se při vyjednávání na tohle téma tvářily kluby jako Litvínov, Kladno, Zlín, Olomouc, ale i Mladá Boleslav, která i přes týmovou kvalitu hraje v prostředí, které dlouho nesplňovalo minimální požadovanou kapacitu stadionu pro 5000 diváků. Až celkem nedávno bylo tohle číslo nesmyslně sníženo na 4200.

Těžko říct, jestli jsou na to členové APK skutečně připraveni, případně jakou budoucnost vidí ve svých představách pro následujících X let. Tohle bude zkrátka zásadní. Až poté můžeme hodnotit, jestli je tento krok správný.

Zdroj: Český hokej