Když pralesní liga přestává být zábavou, ale stává se z ní bojový sport bez pravidel. Knockout bratra slávisty Hušbauera bude mít policejní dohru

Nižší soutěže by měly být zdrojem zábavy a organizátorem sportování široké mužské populace. Ovšem i v českých soutěžích se kvůli několika jedincům a individuím, kteří se potřebují vyřádit, jsou dokonce ohroženy životy hráčů. O víkendu na agresivitu protihráčů tvrdě doplatil také Jan Hušbauer, bratr známějšího slávisty Josefa.

Fotbalistu rezervy Hvozdnice napadl domácí brankář Jan Češka z Radlíku tak, že po zápase skončil na jednotce intenzivní péče. Napadení předcházela sice série vzájemných ostrých zákroků ze strany obou týmů, to však brutální udeření do hlavy v nejnižší okresní soutěži v žádném případě neomlouvá. Agresor dostal červenou kartu a jeho prohřešek bude kromě disciplinární komise řešit podle prohlášení advokáta také policie a civilní soud, to je však jen smutný dozvuk celého případu.

Fotbal má být lidová zábava, když však po střetech hráčů praskají kosti, sport přestává být sportem. Na fotbalových hřištích způsobují tyto situace pár jedinců, kteří fotbalu jen jednoznačně škodí.

Podobných případů je mnohem více a pro kluby, za něž agresivní hráči nastupují, by měl být případ velkým mementem. Trenéři by měli fotbalistům vtloukat do hlavy, že sportují nejen pro zisk trofejí, ale také o pocit, že se svým tělem něco dělají. Kouči moc dobře o povaze svých svěřenců vědí, při inkriminovaných situacích by je proto okamžitě měli stáhnout ze hřiště a vystřídat, než dojde k vzájemnému střetu. Pokud tak nečiní, škodí nejen fotbalu, ale také samotným bouřliváků, kteří si následky svého konání mnohdy ani neuvědomují.