Jílek často chybuje, ale Sparta musí věřit jeho cestě. Trpělivost musí zachovat také fanoušci

Sparta nezažívá vůbec dobrý start do sezony a trenér Václav Jílek se dostal pod obrovský tlak. Část letenských fanoušků volá po jeho odvolání téměř od začátku jeho působení a tento týden se jejich počet násobně zvýšil. Sparta totiž jasně prohrála derby a poté se v poháru trápila proti druholigové Jihlavě. A dnes jede na půdu silné Plzně. Dělá vedení v čele s Tomášem Rosickým správně, když Jílkovi stále věří?

Sparta zažívá jeden z nejhorších vstupů do ročníku v historii samostatné české ligy. Prohra 0:3 proti rozjeté Slavii se více méně očekávala a mezi historickými rivaly vytvořila obrovský rozdíl dvanácti bodů! Zároveň se Letenští propadli až na sedmou příčku mimo pohárové pozice s devítibodovou ztrátou na druhou Viktorii Plzeň, na jejíž půdě se Pražané představí dnes večer.

Výsledkově šílený start do sezony je ještě fatálnější vzhledem k faktu, že Sparta neměla vůbec těžký los. Ale Jílkovi svěřenci některé zápasy vůbec nezvládli a výsledky mají jako na houpačce.

V prvním kole doma vyhořeli proti Slovácku (0:2), ve třetím kole nepřehráli nováčka soutěže z Českých Budějovic (2:2), ve strhujícím utkání v Mladé Boleslavi prohráli 3:4, ve třetím předkole Evropské ligy nezvládli postoupit přes Trabzonspor (2:2 doma, 1:2 venku), po zásluze ztratili v Liberci (1:3), na Letné remizovali se Sigmou Olomouc (3:3) a posledně padli v derby proti nenáviděné Slavii (0:3).

Zisk čtrnácti bodů po deseti kolech je velmi slabý. Ani Andrea Stramaccioni do svého angažmá nevstoupil hůře. Jílek má přesto důvěru Tomáše Rosického a sportovního úseku na Letné. I když jsou výsledky Letenských daleko horší, než se předpokládalo, podle mě dělají správné kroky.

Zaprvé: Výsledky neodpovídají předvedené hře. Sparta vyloženě vyhořela pouze proti Slovácku, v Českých Budějovicích a svým způsobem také v derby. Kromě těchto zápasů hra snesla určité měřítko a velmi slabé výsledky jsou dány hlavně třemi faktory: smůlou, individuálními chybami a špatným postavením při ztrátě míče. 

I když se často říká, že ve fotbale štěstí neexistuje a nic není dílem náhody, tak to není pravda. Jednou se týmu může dařit právě díky štěstí, ale to netrvá věčně a v dlouhodobém horizontu (například v rámci celé sezony) se štěstí a smůla srovnají do normálu. Proto je potřeba brát výsledky ze začátku sezony s určitou rezervou.

A Sparta zatím potřebné štěstí neměla. Nejlepší ukázkou smolného zápasu je duel proti Sigmě Olomouc. Utkání skončilo 3:3, přestože Sparta byla výrazně lepší. Podle ukazatele xG, který určuje počet pravděpodobně vstřelených gólu na základě šancí, měli Letenští zvítězit 3,6:0,83.

Podobný mač se odehrál v Mladé Boleslavi, kde se ze řetězu utrhl Muris Mešanovič, který zaznamenal hattrick. První gól dal z penalty, druhý z obtížné střely z první a třetí po krásné kombinační akci, kdy se trefil střelou křížem. 

Ani jedna branka ze hry nebyla tutovou šancí a Sparta měla smůlu, že Mešanovič dokázal překonat Nitu i z náročných pozic. Také Sigma se dvakrát trefila z nevelkých možností.

Na druhou stranu: vše samozřejmě není jen o smůle a Letenští inkasují tolik branek kvůli individuálním chybám a špatnému postavení při ztrátě míče. Proti Slovácku chyboval Kanga a Sáček, v Budějovicích dvakrát Hanousek, proti Trabzonsporu Kozák a Radakovič, v Mladé Boleslavi Štetina a Hanousek, v Liberci Nita a Radakovič, proti Sigmě Štetina a v derby Frýdek a Heča. To je neuvěřitelně velký počet na klub s takovou kvalitou hráčů za tak velké peníze.

Ve špatné defenzivě má prsty také Jílek. Při útočení je tým v až moc útočném postavení a po ztrátě míče vypadá nebezpečně téměř každý brejk soupeře. Zápas se poté může strhnout v divočinu nahoru dolů jako proti Sigmě, Mladé Boleslavi, v Liberci nebo v Českých Budějovicích. Pokud se Sparta chce zlepšit směrem dozadu, bude muset obětovat doplňování šestnáctky v tolika hráčích a hrát více bezpečně.

Výsledky Pražanů jsou dány také neustálým hledáním optimální sestavy. Jílek má v kádru své oblíbené hráče a ty rád upřednostňuje, i když jsou k dispozici lepší varianty. Například Štetina kupil jednu chybu za druhou, přesto ho Jílek dlouho držel sestavě na úkor Hancka nebo Kayi. Dalším oblíbencem Jílka je Kozák. Bývalý reprezentační útočník se zatím trápí a stejně jako Štetina schytává kritiku od fanoušků, přesto stále dostává dost prostoru. 

Přes všechna negativa, která v tuto chvíli Spartu doprovází, by bylo odvolání Václava Jílka neuváženým krokem. I když by dnes Letenští prohráli v Plzni, tak bych bývalého olomouckého kouče podržel. Proč, když jsou výsledky až tak špatné? Protože Jílek potřebuje čas.

Také na Hané se rozjížděl pomalu, v první sezoně s týmem dokonce spadl do druhé ligy a až poté se jeho práce začala projevovat. Sigma postoupila zpátky mezi elitu, následně skončila čtvrtá před Spartou a zahrála si i předkola Evropské ligy. Talentovaný stratég tým naučil kombinační fotbal s velkou rotací hráčů a aktivní defenzivou. 

Pokud dostane čas, tak by se mu něco podobného mohlo povést také na Letné. Ale musí ho dostat. Zatím to vypadá, že Tomáš Rosický v pozici sportovního ředitele zachovává klid a Jílkovi stále věří. Otázkou zůstává, co na to fanoušci. Kotel sice dosud neskandoval „Jílek ven“, ale fanoušci na sociálních sítích vyjadřují velkou nespokojenost. 

I oni musí být trpěliví. Sparta bývala zvyklá drtit celou ligu a v Česku vládnout, ale tyto časy jsou pryč. Letenští si musí nastavit jasný systém, věřit mu, neexperimentovat a momentálně Jílkovi dopřát čas. I v případě prohry v Plzni by vyhazov nic nevyřešil.