Jedna z největších značek v NHL i dál ztrácí lesk. Maple Leafs svůj potenciál zatím nenaplnili

Toronto je jedním z nejhodnotnějších klubů v celé NHL. Organizace Maple Leafs se v ligovém žebříčku hodnot, který sestavuje magazín Forbes, pravidelně umisťuje společně s New Yorkem Rangers na úplné špici. Lesk sportovních úspěchů těchto celků se ale v posledních letech vytratil. Toronto je bez debat hokejovým velkoklubem, přestože platový strop v kanadsko-americké soutěži mu nedovoluje seskupit ty nejlepší možné hráče do jednoho týmu. Na Stanley Cup však čeká už dlouhých 53 let, navíc poslední úspěšná série Javorových listů v play-off se datuje do roku 2004.

Toronto se v roce 1918 zapsalo do historie jako vůbec první vítěz NHL. Tento kanadský klub celkově posbíral 13 Stanley Cupů a po Montrealu Canadiens je druhým nejúspěšnějším hokejovým týmem v zámoří.

Tým, do jehož historie se v minulých letech zapsalo velké množství parádních hokejistů, má obrovské množství fanoušků po celém světě. Ve Scotiabank Areně je téměř každý zápas Maple Leafs vyprodán. Obrovský hlad po úspěchu mají v Torontu opravdu všichni.

Jenže úspěchy zatím nepřicházejí. Toronto se alespoň mezi osm nejlepších týmu NHL naposledy podívalo v roce 2004.  V tu dobu bylo jisté, že musí přijít přestavba. Ve zmiňovaném roce se Toronto podívalo do semifinále Východní konference. V pěti sezonách předtím si vždy zahrálo play-off, ze kterého hned dvakrát postoupilo do finále konference.

Generace okolo kapitána Matse Sundina se po výluce NHL v sezoně 2004/2005 do play-off nepodívala. Slavný švédský hokejista v dalších třech letech svůj tým do vyřazovacích bojů už nedostal. V roce 2008 své působení v Torontu ukončil a po ročním působení ve Vancouveru pověsil brusle na hřebík.  

Torontu se ale ani poté nepodařilo dostat zpět do play-off. První postup do závěrečné části sezony přišel po dlouhé pauze až na jaře 2013. Toronto ale vypadlo hned v prvním kole.

Vedení Maple Leafs tušilo, že díky vysokým pozicím na draftu, které si dlouhé roky kvůli nepříznivým výsledkům drželo, by další skvělá generace hokejistů mohla přijít už brzy. Proto v létě 2015 angažovalo jednoho z nejlepších koučů tehdejší doby v NHL Mikea Babcocka.

Kanadský trenér ve své kariéře vyhrál vše, co se vyhrát dá. S Kanadou vyhrál juniorský šampionát do dvaceti let, seniorské MS, nebo dvakrát olympijské hry. S Detroitem získal Stanley Cup a rok po nástupu do Toronta ovládl s kolébkou hokeje i Světový pohár.

Kdo jiný měl uvadající Maple Leafs zvednout? Do karet navíc modrobílým hrál i nově se skládající kádr, ve kterém se začala objevovat zajímavá jména typu Johna Tavarese, Austona Matthewse, Mitchella Marnera, Williama Nylandera, Morgana Riellyho nebo Frederika Andersena.

Babcock s Maple Leafs postoupil do play-off až ve druhé sezoně. Na postup z prvního kola to však nestačilo stejně jako v sezoně následující. Loni patřilo Toronto mezi hlavní favority soutěže už před začátkem sezony. Hráči postupně dozráli do ideálního hokejového věku. Ofenzivní klenoty dostaly opravdu parádní kontrakty, ve kterých honoráře šesti nejlepších hráčů přesahují polovinu platového stropu.

Partě okolo kapitána Johna Tavarese se však ani v minulé sezoně nepovedlo přejít přes první kolo. Maple Leafs opět padli s Bostonem, který zastavilo až St. Louis ve finálové sérii. V Torontu si přes léto říkali, že letos to vyjít už opravdu musí.

Jenže sen se realitou nestal. Toronto nedokázalo navázat v první polovině letošní sezony na velmi pěkný a přímočarý hokej, který praktikovalo v sezoně minulé. Prezidentu Brendanu Shanahanovi a manažeru Dubasovi došla s Babcockem trpělivost. V průběhu sezony jej nahradil prostředím NHL neznámý Sheldon Keefe.

Pod Keefem se Toronto sice zvedlo, ale nejednalo se o nějaký rapidní vzestup výkonnosti. Javorové listy znovu začaly praktikovat hokej, který je zdobil v předešlé sezoně. Rychlé protiútoky, smrtící přesilovky a hromada gólů v soupeřově síti. Jenže v obraně to párkrát zaskřípalo. Oku líbivý hokej si často vybírá daň v podobě lacino inkasovaných gólů.

Nebýt koronavirové pauzy, Toronto by se v play-off zřejmě objevilo. Takto muselo svou příslušnost mezi šestnácti nejlepšími vybojovat v předkole s Columbusem. Papírová kvalita kádrů Toronta a Columbusu mluvila pro kanadský tým. Maple Leafs byli favoritem.

Jenže hokej je krutý a zároveň krásný v tom, že žádný tým si nemůže být jistý. Toronto se od začátku série s poctivě bránícím Columbusem trápilo. Svérázný trenér Blue Jackets John Tortorella soupeři dokázal vnutit svůj styl hry založený na poctivé obraně, výborném brankáři a rychlém přechodu do útoku.

Columbus v sérii vedl 2:1 a před čtvrtým zápasem měl mečbol. V utkání vše nasvědčovalo jednoznačnému postupu Blue Jackets, protože právě oni vedli pět minut před koncem třetí třetiny už 3:0. Toronto se ale neuvěřitelně zvedlo. Zřejmě žádný jiný tým v NHL by se z takové situace už vzpamatovat nedokázal, jenže Toronto vytáhlo všechna svá esa z rukávu.

Tři hry bez brankáře znamenaly tři góly v síti soupeře. Mitchell Marner, John Tavares, Auston Matthews, William Nylander nebo Zach Hyman svým umem dokázali utkání vyrovnat. V prodloužení se navíc trefil Matthews a šlo se do rozhodujícího zápasu.

Díky senzačnímu obratu se čekal postup Toronta, které mělo být psychicky nahoře. Javorové listy však nedokázaly vsítit ani gól, Columbusu podlehly 0:3 a ani po dlouhých šestnácti letech neslavily vítězství v sérii. Mezi šestnáct nejlepších týmů sezony postoupil Columbus.

Hvězdnému kádru končí sezona opět brzy. Až příliš brzy. Jeden z nejdéle čekajících zámořských týmů na nejcennější hokejový pohár světa znovu neuspěl. Dočká se Toronto v příští sezoně, nebo naopak prodlouží svá nelichotivá čísla z minulých let?  

Použité zdroje: nhl.com