Ján Greguš: Přestup do Minnesoty? Nevěděl jsem do čeho jdu, ale s odstupem času hodnotím své rozhodnutí velmi pozitivně

Devětadvacetiletý záložník Ján Greguš zaujal svými výkony v dresech Baníku Ostrava a Jablonce, odkud přestoupil do dánského klubu FC Kodaň. Rodák z Nitry se rozhodl v loňském roce opustit Evropu a zamířil do zámořské MLS, kde nastupuje za Minnesotu United. V rozhovoru pro Ruik prozradil Greguš, co mu dalo roční hostování v anglickém Boltonu nebo jak vzpomíná na Milana Baroše.

Fotbalovou kariéru jste odstartoval v rodné Nitře, kde jste prošel mládežnickými výběry až do A týmu. Jaké máte vzpomínky na Nitru?

Nitře vděčím za mnohé, protože jsem tam vyrostl po fotbalové i lidské stránce. Chodil jsem tam na základní školu i sportovní gymnázium. Prošel jsem akademií FC Nitra, a když přišel ten moment, že má o mně zájem Baník Ostrava, tak jsem se rozhodl přijmout tuto výzvu. Každopádně Nitře jsem vděčný a mám na to období krásné vzpomínky.

Po odchodu z rodné Nitry jste se dohodl na působení v Baníku Ostrava. Co rozhodlo pro přestup do Ostravy?

Baník o mně projevil zájem, a i já jsem chtěl odejít hrát do Česka, protože jsem věděl, že se jedná o kvalitnější soutěž. Vnímal jsem to i jako správný krok, jak odstartovat kariéru v dospělém fotbale. Na Ostravu vzpomínám velmi rád a děkuji klubu za spoustu věcí. Poznal jsem tam spoustu skvělých trenérů i hráčů.

Baník je známý tím, že má výborné fanoušky. Jak na ně vzpomínáte a jaký jste měl s nimi vztah?

Fanoušci tam jsou fotbalem úplně posedlí. Dokázali udělat nezapomenutelnou atmosféru, ale také bylo období, kdy s námi měli několik pohovorů, protože to nešlapalo podle představ. To k fotbalu, ale také patří. V té době byl fotbal na Bazalech náboženstvím.

Během působení v Baníku jste si odskočil na roční hostování do anglického Boltonu. Co vám dal ten rok v Boltonu?

Určitě mi toho dal strašně moc, i když jsem nedostal tolik šancí v áčku. Vrátil jsem se jako lepší hráč i člověk. Věděl jsem, co mám dělat a jak mám pracovat, abych se zlepšoval. Po návratu do Baníku jsme měli tým plný mladých, talentovaných a pracovitých hráčů. Za trenéra Svědíka jsme hráli dobrý fotbal, dařilo se nám a Baník šel zase nahoru.

Po loňské sezóně ukončil svou bohatou kariéru Milan Baroš, který je legendou Baníku i českého fotbalu. S Barošem jste si krátce zahrál, jaký na Vás udělal dojem?

Bary byl super hráč a je i super člověk. Pamatuji si, že s ním byla sranda v kabině a měl vždycky co dát týmu. Vzpomínám si i na to, jak se chtěl každý před Barym ukázat na tréninku, když přišel poprvé. Pro město a klub to bude vždycky legenda.

Z Baníku jste přestoupil do Jablonce, kde jste se hned zařadil mezi klíčové hráče. Proč jste se rozhodl opustit Baník na úkor Jablonce?

Do Jablonce jsem šel s tím, že chci hrát evropské poháry, a to mi i Jablonec umožnil. Díky Jablonci jsem i přestoupil do FC Kodaň, kterou jsme vyřadili v předkole Evropské ligy. Na tohle období taky moc rád vzpomínám a myslím si, že i přestup do zahraničí přišel v pravý čas.

Po roce a půl v Jablonci jste si vysloužil přestup do FC Kodaň. Myslíte si, že měl zásluhu na přestupu dvojzápas v Evropské lize?

Ten dvojzápas určitě mohl být jednou z příčin, proč si mě Kodaň vybrala. Podařilo se mi vstřelit branku, i jako tým jsme proti nim hráli velmi dobře.

Během mistrovství Evropy se mi ozval trenér Kodaně s tím, že o mně mají zájem. Vzhledem k historii a kvalitě klubu, tak nebylo co řešit. Kodaň hraje pravidelně Evropskou ligu nebo Ligu mistrů, takže jsem to bral jako výzvu a krok výše v kariéře.

Vyzkoušel jste si fotbal v Dánsku, který se asi liší od toho českého nebo slovenského. Jak jste si zvykl na místní fotbal a život? A jaký je tam zájem o fotbal ze strany fanoušků a médií?

Tak ta kvalita je tam vyšší. V lize jsou 3 až 4 kluby, které pravidelně hrají o první místo. Zájem médií je obrovský, a to hlavně co se týká FC Kodaň a Brondby. Kvalita života je tam na velmi vysoké úrovni a město je nádherné. Takže tam vůbec nebylo těžké si zvyknout, jak na fotbal, tak i osobní život.

V Kodani jste pravidelně nastupoval a spoustu lidí očekávalo, že přestoupíte do kvalitnější evropské soutěže. Vy jste ale překvapil a odešel jste do zámoří. Proč jste se rozhodl pro přestup do Minnesoty?

V té době to bylo asi nejlepší možné rozhodnutí. Do Kodaně se na mě přiletěli podívat trenér a ředitel Minnesoty, kteří mi prozradili své plány. Zcela upřímně jsem nevěděl do čeho jdu, ale s odstupem času hodnotím moje rozhodnutí velmi pozitivně.

Už jste více jak pět let členem slovenské reprezentace, se kterou bojujete o postup na EURO, ale už bez trenéra Hapala. Nebylo odvolání trenéra Hapala předčasné vzhledem k tomu, že za necelý měsíc budete hrát klíčový zápas o EURO?

O odvolání trenéra jsem se dozvěděl po příletu do Ameriky. Je to rozhodnutí svazu a my hráči pevně věříme, že zvládneme zápas o postup na EURO, ať se stane cokoliv.

Když jsem už zmínil boj o EURO, tak jste v něm ukázal, že jste asi muž bez nervů. Dovolil jste si kopnout panenkovskou penaltu, kterou jste naštěstí proměnil. Byl jste rozhodnutý, že to takhle kopnete?

Co se týká té penalty, tak se musím přiznat, že jsem byl rozhodnutý. Samozřejmě, že v té chvíli se ve vás odehrává spoustu myšlenek, ale já jsem moc rád, že jsem proměnil a pomohl k postupu.

Spoustu lidí si i myslelo, že jsem to tak kopl kvůli stavu pana Panenky, ale kvůli tomu to taky opravdu není. Nicméně doufám a přeji mu, aby byl co nejdříve zdravotně v pořádku.