Jalonen je dobrá volba. Bude však potřebovat pevné nervy a klapky na očích

KOMENTÁŘ – Český hokej čeká na spásu. Rozhodně se nedá očekávat, že s nástupem nového trenérského týmu na střídačku národního týmu začneme listovat knihou historie někde k přelomu tisíciletí, a opět vyhrávat velké bitvy s hokejovými velmocemi. Stejně tak jsem ale názoru, že tyhle růžové brýle už odložil i náročný český divák. Ale někde se začít musí. A proč ne zrovna na reprezentační střídačce?

Ponechat v pozici hlavního kouče Filipa Pešána by byla čistokrevná sebevražda. I kdyby se sám Pešán z předchozích neúspěchů poučil, těžko by překlápěl sympatie a důvěru veřejnosti na svou stranu. Jeho pozice byla skutečně neudržitelná.

Důvěra. To je to, oč musí Český hokej bojovat jako první. Ač neradi, musíme dát stranou myšlenky, že během několika týdnů začneme opět vychovávat talentované hráče pro světový hokej. Celý systém nefunguje už dlouhodobě, stejně tak dlouhodobou záležitostí bude, jej postavit opět na nohy.

A tak se Český hokej rozhodl pro krizové řešení, které bylo ještě 10 let zpátky naprosto nepředstavitelné. Generální manažer národního týmu Petr Nedvěd dostal za úkol (do 17. března) najít náhradu za Filipa Pešána a jeho asistenty Martina Straku a Jaroslava Špačka.

Pro mnohé české vlastence možná až příliš překvapivě hodlá před výkonný výbor Českého hokeje přivézt finského trenéra Kari Jalonena. Nouzová doba ale vyžaduje nouzová řešení. Český hokej musel otevřít oči, aby viděl, že špičkového trenéra pro nároďák bude v českých rybnících lovit jen ztěžka.

Ano, je tady možná pár jedinců, kteří by mohli dostat důvěru. Ale buď se jedná o trenéry v důchodu (např. Vladimír Vůjtek st.), o trenéry s minimem zkušeností (Pavel Patera, Václav Varaďa) nebo trenéry pod smlouvami klubů. Podmínka, aby hlavní trenér národního týmu vedl tým na plný úvazek, je logická.

Český hokej se navíc nachází ve fázi, kdy už si nemůže dovolit riskovat. Teď už nebojuje jen o zašlou slávu, ale také o veřejnost. V roce 2024 má být v Praze a Ostravě světový šampionát. Akce, která může hokeji v tuzemsku vydělat opět pořádnou řachu. Tu jim ale vydělají jen a pouze diváci, kteří budou ochotni obětovat ze svých bankovních účtů nemalé částky za vstupenky, potažmo suvenýry.

ČISTÝ LIST JALONENA

I když jsem si jistý, že by to naši slavní hokejoví předkové nesli těžce, sázka na dvaašedesátiletého Fina může přinést pozitivní závan do dusného prostředí našeho hokeje. Každý český trenér, který by v tomto krásném období převzal národní tým, by byl pod nesnesitelným tlakem.

Ano, Jalonen pod ním bude nepochybně taky. Ale je to zkušený mazák, který si umí s tlakem poradit. Takoví trenéři v České republice už jsou buď v hokejovém nebi nebo za zenitem – s jakkoliv velkým respektem k nim!

VÝPIS TRENÉRSKÝCH ÚSPĚCHŮ JALONENA

Šampion finské nejvyšší soutěže
1998/1999, 1999/2000, 2000/2001, 2004/2005, 2006/2007, 2007/2008, 2010/2011

Šampion švýcarské nejvyšší soutěže
2016/2017, 2018/2019

Nejlepší trenér finské ligy
2005, 2007

KHL
Stříbro – 2013/2014 (HC Lev Praha)

Mistrovství světa U20
Stříbro – 2001

Mistrovství světa
Stříbro – 2016

Jestli Filipu Pešánovi chyběly u národního týmu zkušenosti, v případě Jalonena na tohle zapomeňte. Stejně tak dejme stranou názor, jestli je angažmá zahraničního kouče populární nebo ne. Český hokej je ve fázi, kdy fanoušci rychle šediví a hokejisté ztrácejí chuť reprezentovat. Příklad Milana Gulaše je toho čistokrevným důkazem.

Jalonen nebude tolik vnímat hněv českých fanoušků, který v posledních týdnech vygradoval k nesnesitelnosti. I tak si bude muset dát na oči klapky a příliš se nerozhlížet. 

MEDAILE JAKO INJEKCE

Teď potřebuje Český hokej i z těžké bídy vyždímat maximum. Je pravda, že nic lepšího než koncepční nastavení mládežnického systému neexistuje, ale stejně tak pozitivní efekt může mít případný úspěch. Medaile Český hokej z dlouhodobého hlediska určitě nespasí. 

Ale alespoň částečně zalepí náplastí jeho nejtěžší rány, čímž by mohl přivést na české stadiony o něco více dětí. Právě tam budoucnost českého hokeje začíná. Nebo alespoň na okamžik vrátí fanouškům chuť, která jim po posledním výbuchu v Pekingu pořádně zhořkla.

Zdroj: Český hokej