Howie Morenz: První opravdová megastar NHL!

Byl první – ať už tím, že byl vůbec první opravdovou hvězdou slavné National League nebo tím, že se mu dostalo pocty, že jeho číslo 7 bylo vůbec jako první v historii Montreal Canadiens vyřazeno z užívání a dodnes hrdě visí pod stropem domovského stánku jednoho z nejklasičtějších celků NHL, a to už panečku něco znamená! Howie Morenz, hráč, jenž v dresu „Habs“ strávil celkem 12 sezón a jehož život ukončila zbytečná smrt v pouhých 34 letech.

S hokejem začínal v rodném městě Mitchell, v kanadské provincii Ontario. Původně však začínal na postu brankáře. Záhy se však ukázalo, že pro mužstvo i pro něj samotného bude mnohem prospěšnější, když nastoupí v útoku.

Morenzovy výkony, které čítaly pozoruhodné průniky a skvělé góly v barvách jak juniorských Stratford Midgets, tak později seniorského týmu Stratford Indians, udělaly z nadějného mladíka místního oblíbence.

Do svých jednadvaceti byl Morenz celkem čtyřikrát v řadě nejproduktivnějším hráčem svého týmu v play off. Po těchto výkonech o něj byl pochopitelně mezi skauty NHL velký zájem!

Traduje se, že tehdejší majitel, generální manažer a trenér Montreal Canadiens v jedné osobě, Leo Dandurand se velmi obával toho, že by ho mohli předběhnout představitelé Toronta St. Patricks, a tak neváhal a v roce 1923 uzavřel s Morenzem smlouvu v hodnotě 3 500 dolarů na sezónu, k nimž přidal ještě následujících 1 000 dolarů jako podpisový bonus!

Morenz se však zprvu do hry dvakrát nehrnul, neboť nebyl úplně přesvědčen o tom, že chce být profesionálním hokejistou. Dandurand mu však rázně pohrozil, že pokud dohodu nedodrží, postará se, aby si už, kdyby v budoucnu náhodou změnil názor, profesionálně nikde ani neškrtl!

Morenz byl tedy k působení v Montrealu doslova donucen. Své působení ve věhlasném hokejovém klubu odstartoval v ročníku 1923/24 a ihned prokázal své kvality, když ve 24 utkáních základní části vsítil 13 branek a dalších 7 přidal v 6 zápasech vyřazovacích bojů, měl tak zásadní podíl na vyhraném Stanley Cupu!

Dařilo se mu hlavně ve finále proti Calgary, když v prvním utkání vstřelil dvě branky a v tom následujícím přidal gól číslo tři! Jeho útok s Aurelem Joliatem a Billym Boucherem byl doslov hnacím motorem tehdejších Canadiens!

V následující sezóně skončil v produktivitě „Habs“ na druhém místě, ale to byl teprve začátek! Od sezóny 1925/26 vzal Morenz ligu doslova útokem a zrodila se hvězda, kterou do té doby NHL neměla! V následujících sedmi ročnících totiž Morenz zcela opanoval produktivitu Montrealu – jak v počtu branek, tak v celkovém množství nastřádaných bodů!

Rázem se tak z Morenze stala hlavní tvář NHL, která lákala fanoušky hokeje nejen v Montrealu, ale také v dalších městech. I díky jeho popularitě vznikly další kluby jako Boston Bruins nebo New York Rangers. Po boku Morenze povětšinou nastupovali takoví hráči, jakými byli již zmíněný Joliat nebo později Johnny Gagnon!

Morenz byl vynikajícím bruslařem a technickým hráčem. Co jiné mu ale taky zbývalo. V oné době bylo totiž jet s pukem dopředu jedinou možností, jak ho dopravit do blízkosti soupeřovy branky. V tehdejší NHL totiž ještě nebylo povoleno přihrávat směrem dopředu, a to až do sezóny 1929/30.

V sezóně 1927/28 liga přece jen poněkud ustoupila, neboť i jim začalo vadit, že toto, v dnešní době naprosto nepředstavitelné pravidlo, příliš brání ofenzivně laděnému pojetí hokeje. Přihrávky tedy povoleny byly, ale zprvu jen v obranné třetině a ve středním pásmu.

Snadno pak člověk pochopí, proč byl Morenz tak výjimečný. V době, kdy se nesmělo přihrávat vpřed dokázal nastřílet 25 branek v základní části, která čítala 42 zápasů. Jen co se vedení soutěže umoudřilo a povolilo přihrávat směrem dopředu alespoň v obranné třetině a středním pásmu, připsal si Morenz ve 43 střetnutích hned 33 branek a jakmile padlo toto omezení také v útočném pásmu, prožil Howie svou vůbec nejlepší gólovou sezónu v kariéře – ve 44 utkáních nastřílel skvělých 44 branek!

Takže si to shrňme: v dobách jeho největší slávy vyhráli Canadiens ještě další dva Stanley Cupy – v letech 1930 a 1931! V letech 1928 a 1931 opanoval Morenz také kanadské bodování soutěže, když si v obou ročnících připsal shodně 51 bodů (Art Ross Trophy pro nejproduktivnějšího hráče byla udělována až od sezóny 1947/48)!

V roce 1928 se stal kromě nejproduktivnějšího hráče také nejlepším střelcem ligy (nastřílel oněch 33 branek) a také poprvé v kariéře držitelem prestižní Hart Trophy pro nejužitečnějšího hráče základní části NHL (to se mu podařilo také v letech 1931 a 1932)! V ročníku 1929/30 pak nastřílel šikovný útočník ve 44 utkáních už zmíněných 40 branek.

I na Morenzovi se však pomalu začínala projevovat jednak ztráta rychlosti a také tvrdé zákroky jeho soupeřů. S klesající bodovou produktivitou začala klesat také Howieho popularita, načež ho Canadiens v roce 1934 v rámci velké výměny, do níž bylo zahrnuto celkem 6 hráčů, vyměnili do Chicaga!

Novému působišti však Morenz nepřivykl a po dvou sezónách následoval další přesun, tentokrát k newyorským Rangers! Za tamní Jezdce však nastoupil Morenz jen v 19 utkáních s nijak oslnivou produktivitou čítající 6 bodů.

V následující sezóně se však na lavičku „Habs“ vrací trenér Cecil Hart a situace se rázem opět mění. Byl to totiž právě Hart, někdejší Morenzův trenér z 20. let, kdo si v roce 1936 umínil, že se Morenz ke Canadiens opět vrátí!

Do následující sezóny tak Montreal vstupuje znovu i s Morenzem na ledě, který si tak opět zahraje se svým parťákem Joliatem! Canadiens jako by se posunuli v čase nazpět. Morenz už sice nedával tolik branek jako dřív, místo toho však rozděloval šikovné přihrávky a byl mozkem montrealské ofenzivy. Po 30 odehraných zápasech měl na svém kontě solidních 20 bodů (4+16).

Opětovné spojení Montreal – Morenz však nemělo příliš dlouhého trvání. 28. ledna 1937 v zápase proti Chicagu konaném v domácí hale Forum si totiž Morenz přivodil čtyřnásobnou (podle některých zdrojů dvojnásobnou) zlomeninu nohy!

V jednom okamžiku Morenz dojíždí puk, záhy je však vražen obráncem Black Hawks, Edem Seibertem na mantinel, po němž se mu brusle nešťastně zasekla do rýhy v ledu a praskla mu kost v levé noze! Konečný výsledek v poměru 6:5 ve prospěch domácích, kdy se čtyřmi góly blýskl Georges Mantha, byl v danou chvíli bezpředmětný.

Podle lékařů původně nemělo toto nepříjemné zranění znamenat konec kariéry, podle nich mohl Morenz do další sezóny opět nastoupit. Samotný hráč si však vsugeroval, že s hokejem je konec. Morenz následně podstoupil operaci, při níž mu byla kost vyspravena pomocí ocelové destičky.

Během následujících týdnů navštívilo Morenze nespočet fanoušků. Jeho pokoj se změnil v návštěvní místnost, ale také v jeden velký bar! Při těchto návštěvách se pak hojně podávala whisky a pivo. Některé historky tak vykreslují Morenze jako ochlastu, jenž si na nemocničním pokoji užíval alkoholové radovánky.

Na konci února se Morenz nervově zhroutí. Poté však přicházejí dobré zprávy a zdá se, že lékaři měli dle svých prvotních vyjádření nejspíš pravdu. Z dobrých zpráv se však Morenz příliš dlouho radovat nemohl. 8. března se totiž z hojící se rány v noze vytvořila krevní sraženina, a tak byla na druhý den ráno naplánována operace.

K té už však nedošlo, neboť mu krevní sraženina ucpala cévu a Morenz zemřel na embolii. Dlouholetý Morenzův přítel a spoluhráč z jedné formace Aurel Joliat tehdy prohlásil, že Morenz zemřel na zlomené srdce, protože si jej zkrátka neuměl představit bez hokeje!

„Kanadská hokejová hvězda náhle zemřela! Nečekaná smrt Howieho Morenze zasáhla celý sportovní svět. Byl to nejslavnější hokejista. 11. března 1937 se do montrealského Fora přišly rozloučit s legendou tisíce lidí,“ napsal list La Presse.

Mezitím se, jak už to tak bývá, začaly rojit různé dohady a spekulace jak vlastně hokejista zemřel. Někteří tvrdili, že zemřel na otravu alkoholem, jiní zase že spáchal sebevraždu.

Pohřeb slavného hokejisty se konal ve slavné hale Forum. K Morenzově rakvi přišlo kondolovat přes 50 tisíc fanoušků a dalších více než 200 tisíc vytvořilo kordon podél ulic, po nichž byl odvezen na hřbitov.

Smrtí hokejisty byla zdrcená celá Kanada. Stejně zdrcen byl také lékař J. A. Hector Forgues, který si pacientovu smrt velmi vyčítal. Necelé tři týdny poté byla na světě další tragédie, když zemřel právě někdejší Morenzův lékař. Stalo se tak během utkání play off mezi Detroitem a Montrealem, přímo v detroitské hale Olympia! Doktor Hector Forgues zemřel na zástavu srdce.

Perné chvilky zažíval také obránce Chicaga Seibert, který byl oním hráčem, jenž Morenze ve vzájemném souboji poslal na hrazení. Sám Morenz přitom z nemocnice vzkázal, že mu nemá co odpouštět, že souboj to byl čistý a zlomená noha je jen nešťastnou souhrou okolností.

Morenz po sobě zanechal manželku Mary a tři děti – syny Howieho juniora a Donalda (zemřel rok po smrti otce na zánět pohrudnice) a dceru Marlene.

V listopadu 1937 byl na počest slavného hokejisty uspořádán vedením NHL benefiční zápas, jehož výtěžek byl následně věnován právě vdově Mary a dětem.

Nejstarší z dětí, Howie Morenz junior, kterému bylo v době skonu jeho otce 10 let, neznal pravdu o smrti svého otce až do konce 50. let. Při odchodu z haly Forum, ho však jednou zastavila cizí žena, která byla zdravotní sestrou, jenž se starala právě o jeho otce v oné nemocnici.

„Řekla mi, abych nevěřil oněm šíleným historkám, které byly napsány v novinách. Řekla, že táta nespáchal sebevraždu, neotrávil se alkoholem. Měl krevní sraženiny v noze, doktor to věděl a chtěl se na něj ráno podívat, ale už to nestihl. Bylo už příliš pozdě,“ řekl Howie junior v roce 2000.

V době Morenzova skonu neměla NHL historicky produktivnějšího hráče! V roce 1937 Canadiens slavnostně vyřadili Morenzovo číslo 7, což bylo vůbec první číslo v dějinách jednoho z nejklasičtějších klubů v NHL! V roce 1945 byl Morenz jako jeden z prvních 12 lidí uveden do Hokejové síně slávy. O dalších 5 let později byl Morenz prostřednictvím kanadské tiskové kanceláře Canadian Press vyhlášen nejlepším hokejistou první poloviny 20. století!

Rekordní sezóna 1927/28 aneb nejlepší hokejista všech dob?

Výkony Howieho Morenze byly působivé prakticky po celou dobu jeho bohaté kariéry. Přesto je právě sezóna 1927/28 z jistého pohledu unikátní. Autoři publikace Total Hockey se však ponořili do řeči čísel, aby následně představili tzv. adjustet stats, nebo chcete-li přizpůsobené statistiky.

S velkou pečlivostí tak přepočítali statistiky všech hráčů, kteří kdy brázdili ledy slavné National Hockey League, přičemž brali v potaz několik faktorů jako počet utkání v sezóně, počet hráčů zasahujících v té které době a především průměrný počet nastřílených branek v sezóně, jenž se v různých dobách liší nejvíce.

I po tomto přepočtu všemožných údajů si většinu rekordů udržel legendární Wayne Gretzky, avšak v čele nejlepších sezónních bodových výkonů nenajdete legendární číslo 99, ale právě jméno Howieho Morenze, respektive jeho 51 bodů ve 39 utkáních z ročníku 1927/28!

Morenz totiž dokázal produkovat bod na zápas v době, kdy byl průměr gólu na zápas pouhých 3,8, tedy na úrovni historického minima, kdežto za éry Gretzkyho v 80. letech čítal tento průměr mezi 7,5 až 8 brankami. Asi je hloupost porovnávat hráče bez ohledu na dobu, ve které působili, ale je to přinejmenším velmi zajímavé a dokresluje to velikost tohoto hokejisty, jenž se stal první opravdovou hvězdou zámořské soutěže!

HOWIE MORENZ #7
– narozen 21. června 1902, Mitchell, Ontario, Kanada; zemřel 8. března 1937
– 3x Stanley Cup s Montreal Canadiens – 1924, 1930 a 1931
– Hart Trophy – 1928, 1931 a 1932 – – – 1. All Star Team NHL – 1931 a 1932; 2. All-Star Team NHL – 1933; v roce 1934 byl nominován do All Star Game NHL
– nejproduktivnější hráč NHL – 1928 a 1931; nejlepší střelec NHL – 1928; 10x v řadě byl v TOP 10 bodování NHL
– základní část: 550 utkání – 472 bodů (271+201)
– play off: 39 utkání – 22 bodů (13+9)
– v roce 1937 Montreal Canadiens slavnostně vyřadili jeho #7, což bylo vůbec poprvé v historii, kdy tak kanadský klub učinil
– v roce 1945 uveden do Hokejové síně slávy jako jeden z vůbec prvních 12ti takto oceněných lidí
– v roce 1950 byl kanadskou tiskovou kanceláří Canadian Press vyhlášen nejlepším hokejistou světa první poloviny 20. století
– jeho dcera Marlene se vdala za Bernieho Geoffriona, dalšího legendárního hráče Canadiens – v roce 2017 byl vyhlášen jedním ze 100 nejlepších hráčů historie NHL

Použité zdroje: nhl.com, hhof.com, greatesthockeylegends.com, ourhistory.canadiens.com, montrealgazette.com