Historie, nehody, tradiční destinace. To je okruh Spa-Francorchamps

Belgická velká cena je jedním z nejlegendárnějším podniků nejen v kalendáři Formule 1. Trať Spa-Francorchamps měřící 7,004 kilometru (nejdelší v kalendáři F1) se pyšní bohatou historií plnou závodění, ale také méně příjemných vzpomínek. Pojďme se společně podívat na příběh trati, která hostí kromě F1 i vytrvalostní závody, závody DTM a mnoho dalších klání.

Okruh byl nakreslen již v roce 1920, přičemž hned v následujícím roce se měl jet na patnáctikilometrovém kole první závod. Na start se ale tehdy přihlásil jediný závodník, a tak se klání zrušilo.

V roce 1922 se už na trati poprvé závodilo. Vytrvalostní závod aut s průměrnou rychlostí 89 kilometrů za hodinu přinesl vítězství Baronovi z Tornaco-Bruyère. Od té doby se toho ve Spa odehrálo více než dost.

Nový asfalt a vytvoření slavné zatáčky

První Velká cena přišla na řadu v roce 1925, konkrétně 28. června. Více než 800 kilometrů dlouhý závod vyhrál Ital Antonio Ascari, za kterým dojel na druhém místě krajan Giuseppe Campari. Campariho odstup byl více než dvacetiminutový.

Ostatních pět startujících vůbec do cíle nedojelo. Posledních 25 kol byli na trati už pouze dva jezdci. Ascari s Camparim jeli oba na monopostech Alfy Romeo, jejíž třetí pilot, Gastone Brilli-Peri, odstoupil ve třetině závodu po problémech se zavěšením.

V roce 1928 na trať tvořenou udusanou hlínou dostal poprvé asfalt. Místu ale chybělo ještě místo, díky kterému většina lidí zná okruh v Belgii dnes. Zatáčka Radillon, kterou mnozí znají pod názvem Eau Rouge. Sedmnáctiprocentní vzestup na dlouhou rovinku vznikl v Belgii už v roce 1939.

Vzniklo tak místo, které dodnes budí mezi jezdci velký respekt. Piloti totiž nevidí na vrchol zatáčky, která se projíždí na plný plyn a může tak docházet k velmi tvrdým nehodám. A v historii jich nebylo málo. Původ jejího pojmenování je k vidění jen kousek od trati. Tam totiž protéká Červená voda, francouzsky Eau Rouge.

Závodění se následně na chvíli přerušilo kvůli druhé světové válce. Dva roky po jejím konci se opět na okruhu v Belgii závodilo a velmi rychle se přibližovalo také první představení královny motorsportu.

Začátky F1

Formule 1 se na trať ve Spa dostala hned v debutovém ročníku 1950. Pole position si vyjel budoucí mistr světa Nino Farina. Závod ale vyhrála jiná legenda motorsportu. V Belgii se radoval Argentinec Juan Manuel Fangio.

O rok později byla trať nejen pro závody Formule 1 rozšířena na devět metrů z původních šesti. Zajímavostí poté je, že až v roce 1963 se na okruh poprvé dostala bezpečnostní zábradlí. Naposledy se na dlouhém okruhu závodilo v roce 1970, poté si královna motorsportu dala třináctiletou pauzu.

Rychlostní rekord a nová délka

Nejrychleji se po trati proháněl v roce 1973 Francouz Henri Pescarolo, který při tréninku na „1000 kilometrů Francorchamps“ proletěl kolo s průměrnou rychlostí 262,461 kilometrů za hodinu. Pro porovnání, Formule 1 jezdí v Belgii okolo 230 kilometrů za hodinu.

Na konci sedmdesátých let se radikálně zmenšila délka okruhu z patnácti na necelých sedm kilometrů. A v roce 1983 se natrvalo vrátila i F1. I ji ale potkalo několik zkoušek v následujících letech.

Evropská unie totiž na začátku devadesátých let zakázala tabákovým společnostem sponzorovat akce a dělat reklamu v televizi. Pamětníci si rozhodně vzpomenou například na slavný monopost McLarenu, který název jedné tabákové společnosti nesl.

Politika a krach = Spa bez dvou závodů

Ani belgický okruh se neobešel ve své historii bez potíží. V souvislosti s novými zákony o tabákových výrobcích se nejela belgická velká cena v roce 2003. A nezávodilo se ani o tři roky později.

Tentokrát byl důvodem krach majitele. Region Valonsko jako nový vlastník tehdy sice sehnal finanční prostředky, ale příliš pozdě. Na okruhu Spa-Francorchamps se jelo znovu až v roce 2007. Nyní možná potká Belgii další pauza. Vrchní představitelé F1 chtějí trať vyškrtnout z kalendáře, což by rozhodně byla velká škoda.

Tragický závěr Anthoinea Huberta

Rok 2019 bohužel přinesl i jednu velmi nepříjemnou událost. Talentovaný Francouz Anthoine Hubert totiž v závodě Formule 2 ztratil na výjezdu z Eau Rouge kontrolu nad monopostem a naboural do bariéry.

Po odrazu z ní do něj v plné rychlosti narazil Juan Manuel Correa a tvrdý náraz Francouz i přes rychlou práci záchranářů nepřežil. Od té doby prochází monoposty ještě tvrdšími bezpečnostními prověrkami, a proto žádné oběti naštěstí pro formulový motorsport neevidujeme.

Takový je příběh jednoho z nejlegendárnějších míst motorsportového světa. Místo, které budí respekt, vyvolává emoce a táhne fanoušky. A místo, jehož historie tvoří příběh plný překážek i tragédií.

Zdroj: Spa-Francorchamps, Wikipedia