Goce Toleski: Působení v Mostě pro mě bylo výhrou v loterii, na působení ve Slavii rád vzpomínám

Goce Toleski vtrhl do naší nejvyšší soutěže jako uragán, který na sebe okamžitě upozornil svými výkony v dresu Mostu. V úvodní sezoně přestoupil v zimě z Mostu do Slavie, s níž oslavil zisk mistrovského titulu a jako bonus byl pro něj zisk ocenění pro nejlepšího zahraničního hráče v lize. Bývalý makedonský reprezentant zavzpomínal pro Ruik na působení v České republice a prozradil nám, čemu se věnuje po konci hráčské kariéry.

Svými výkony v Makedonii jsi zaujal německý klub Wacker Burghausen, kam jsi i přestoupil. Co tento přestup znamenal pro tvoji kariéru? 

Přestup do Německa znamenal obrovský posun v mojí kariéře. Byl jsem moc rád, že to klaplo, protože v té době, když jsem hrál v Makedonii, tak bylo strašně těžké pro místní hráče dostat se do kvalitnějších evropských soutěží. Reprezentaci se vůbec nedařilo a tím pádem nebyla ani makedonská soutěž tolik sledovaná. Takže jsem měl vážně štěstí, že mi vyšel odchod do Burghausenu.

V Burghausenu jsi vydržel pouze půl roku a přestoupil jsi do Mostu. Proč jsi vydržel v Německu jen tak krátce? Nebral jsi odchod do Mostu jako krok zpět?

Bylo to kvůli tomu, že Burghausen spadl až do třetí ligy a mně se tam nechtělo zůstat. Měl jsem sice nabídky z druhé ligy od Jeny a Rostocku, ale nakonec jsem se rozhodl odejít do Mostu, který hrál v tu dobu první ligu. Vůbec tohoto rozhodnutí nelituji a byl to pro mě správný krok.

Shodou okolností jsi v Mostu taky strávil pouze půl sezony. Díky skvělým výkonům jsi zaujal pražskou Slavii. Jak vzpomínáš na Most? A co říkáš na to, jak dopadl fotbal v Mostě?

Na Most nedám dopustit a rád na něj vzpomínám. Když jsem přišel do klubu, tak jsem byl pozitivně překvapen, jak tam všechno funguje. Měl jsem tu možnost hrát se skvělými fotbalisty a pracovat s výbornými trenéry. A hlavně nesmím zapomenout na předsedu klubu Petra Kabíčka, který byl velmi dobrý člověk a obrovský profesionál. Působení v Mostu byla tak trochu výhra v loterii, která mi pomohla dostat se do Slavie.

Je mi moc líto, jak dopadl fotbal v Mostě. Tohle si klub a ani fanoušci nezasloužili. Doufám, že se v budoucnu Most zvedne.

Přestoupil jsi do Slavie, jednoho z nejlepších klubů v republice, kde ta konkurence byla samozřejmě úplně jiná. Jak hodnotíš zpětně tohle angažmá?

Se Slavií jsem získal dvakrát mistrovský titul, to je pro mě můj největší úspěch a období, na které si občas rád zavzpomínám. Bohužel jsem se nedokázal prosadit podle svých představ, protože tam byl obrovský přetlak hráčů a já ani necítil tolik důvěru trenéra Jarolíma.

Po návratu z hostování jsem chtěl ve Slavii ještě zabojovat o své místo v týmu, ale bohužel jsem si poranil sval. Klub se ke všemu dostal do finančních problémů a rozhodl se neprodloužit naši spolupráci.

Stal ses nejlepším zahraničním hráčem ligy za sezonu 2007/08. Co to pro tebe osobně znamenalo? A mělo to nějaký ohlas v Makedonii?

To byl můj velký osobní úspěch, protože si myslím, že není vůbec snadné získat tohle ocenění. V české lize hrálo spoustu skvělých zahraničních hráčů, kteří by si tohle ocenění taky zasloužili vyhrát, takže o to víc si toho vážím.

V Makedonii to mělo taky velmi pozitivní ohlas a bylo to tam zveřejněno v několika médiích.

Ze Slavie jsi v České republice ještě hostoval v Mladé Boleslavi a Sigmě Olomouc. Proč si myslíš, že ses v těchto angažmá nedokázal prosadit tak jako v Mostě nebo Slavii?

Ve Slavii mi bylo naznačeno, že bych nemusel nastupovat podle svých představ a spíše bych trávil čas na střídačce. Já jsem vždycky chtěl hrát fotbal a nechtěl jsem na něj koukat z lavičky, takže jsem se rozhodl odejít do Olomouce, která o mě projevila zájem. Bohužel to byl špatný krok, protože mě trenéři stavěli na křídelní pozici, kde jsem se nikdy necítil dobře.

V Mladé Boleslavi to bylo o dost lepší než v Sigmě, klub měl zájem i o můj trvalý přestup, ale bohužel jsme se nedohodli na podmínkách.

Měl jsi tu čest obléct reprezentační dres Makedonie. Co to pro tebe znamenalo? A jak hodnotíš současnou reprezentaci Makedonie?

Za makedonskou reprezentaci jsem odehrál 18 zápasů a podařilo se mi i skórovat v zápase proti Chorvatsku. Obléct národní dres je to nejlepší, co může fotbalistu potkat. Jsem nesmírně pyšný na to, že jsem měl tu možnost reprezentovat svou vlast.

Jinak dnešní reprezentace Makedonie je o dost lepší, než když jsem za ni nastupoval já. Je tam nějaký progres a celkově fotbal v Makedonii jde nahoru a doufám, že ho čeká ještě lepší budoucnost.

Jaký je podle tebe rozdíl mezi fotbalem v Makedonii a České republice?

Ten rozdíl je pořád obrovský. Fotbal v České republice je o dost kvalitnější a úspěšnější než ten náš, to bez debat. Úroveň české ligy je o dost vyšší než u té naší a to stejné se týká i reprezentace. Nás čeká v Makedonii ještě spousta práce, abychom tam pozvedli úroveň místního fotbalu.

Po konci hráčské kariéry ses vrhl na trenérskou dráhu a pomáháš makedonskému svazu s trénováním mládeže. Můžeš nám něco říct o své trenérské kariéře?

Po konci hráčské kariéry jsem chtěl zůstat u fotbalu, protože fotbal miluji. Tak jsem se rozhodl stát trenérem a musím se přiznat, že mě to velmi baví. Mám dokonce už i trenérskou licenci A.

Momentálně trénuji pro makedonský svaz mládež, mám na starosti ročníky 2003 a 2004. Máme velmi kvalitní podmínky pro trénování a musím i říct, že máme spoustu šikovných a nadějných chlapců.

Vyzkoušel jsem si už i působení v dospělém fotbale jako asistent u druholigového klubu Ohrid Lihnidos, kde se nám celkem dařilo. Ale nezůstal jsem tam kvůli podmínkám, které tam klub nabízí k trénování.

Jsem moc rád, že se pořád pohybuji ve fotbale a budu na sobě nadále pracovat a uvidíme, jestli to někam dotáhnu. Můžu ale prozradit, že jsem už zaregistroval zájem z nějakých klubů o moji osobu.