Fotbaloví lazaři, díl 1: Tomáš Rosický

Přinášíme vám speciální seriál, ve kterém se budeme zabývat hráči více pobývajícími v kancelářích klubových lékařů a na stolech fyzioterapeutů, než na fotbalových hřištích. Tím prvním, který se za svou fotbalovou kariéru musel vypořádat s kvanty zranění brzdící jeho rozlet, je česká legenda zeleného pažitu, Tomáš Rosický.

Když Tomáš Rosický, geniální to záložník momentálně působící jako sportovní ředitel pražské Sparty, v prosinci roku 2017 oznámil konec své profesionální fotbalové kariéry, nikoho nepřekvapilo, co bylo jeho příčinou. Zranění. Těch za svou kariéru musel překonat nespočet. Však se o něm také kolikrát nepřející fanoušci vyjadřovali jako o „skleněném“ fotbalistovi, že stačí, aby zafoukal vítr a Rosický se zraní.

S čím vším „Super Tom“ laboroval? Byť na ně trpěl i v Dortmundu či pak ve Spartě, nejvíce jich musel léčit v období, kdy hájil dres Kanonýrů. Právě k období strávenému v Londýně se váže i grafika znázorňující druhy bolístek a počet, kolikrát se zranění opakovala.

Sezóna 2006/2007

V květnu roku 2006 Arsenal podepsal tehdy pětadvacetiletého Rosického z Borussie Dortmund, která byla jeho prvním zahraničním klubem. První sezóna se mu povedla, za Kanonýry odehrál napříč soutěžemi celkem 37 utkání s bilancí 6 gólů a 4 asistencí. Co bylo ale důležitější, tehdy se mu ještě zranění vyhýbala.

Sezóna 2007/2008 a 2008/2009

Hned druhá sezóna v dresu Arsenalu přinesla vážné zranění. Rosický před ním odehrál 24 utkání, vstřelil 7 branek, pak si však v lednu roku 2008 v zápase proti Newcastlu v FA Cupu poranil koleno. Verdikt zněl neúprosně – problém s podkolenní šlachou, doba léčby až několik měsíců. Do konce ročníku již Malý Mozart na trávník do ostrého zápasu nenastoupil. Od ledna 2008 do září 2009 trvalo léčení Rosického zranění kolene, tzn. celou druhou polovinu ročníku 2007/2008 a i celou sezónu následující byl mimo hru. Celkem Rosický přišel o 69 klání svého Arsenalu.

Sezóna 2009/2010

V červenci se Rosický pokoušel o návrat v předsezónním přátelském utkání proti Barnetu, ale noha nevydržela a zranění si do jisté míry obnovil. Plnohodnotný návrat tak přišel až v září 2009, hned v prvním zápase asistoval Robinu van Persiemu na gól proti Manchesteru City, sám pak přidal gól druhý. V lednu 2010 Rosický prodloužil v klubu k oboustranné spokojenosti smlouvu. Ročník zakončil se 3 góly a 5 asistencemi. Laboroval „pouze“ 7 zápasů, a to kvůli svalovému zranění stehna.

Sezóna 2010/2011 a 2011/2012

Ročník 2010/2011 byl z hlediska zranění poklidný, jaký to rozdíl oproti dalším (i předchozím) létům! Sezónu záložník zakončil s bilancí 1 gól a 5 asistencí. 12. března roku 2012 prodloužil Rosický smlouvu na další dva roky. Svému zaměstnavateli se odměnil 42. starty v soutěžních utkáních, ve kterých si připsal 2 góly a 4 asistence. Zranění se mu protentokrát vyhýbala, akorát v posledním zápase proti West Bromwich Albion si natáhl sval a musel být vystřídán.

Sezóna 2012/2013

Jedním slovem – Achillova šlacha. Rosický se zranil na Mistrovství Evropy, které pořádalo Polsko ve spolupráci s Ukrajinou. Musel na operaci, následná rekonvalescence trvala 158 dní. Znovu nastoupit mohl až po dvaceti zmeškaných zápasech v prosinci 2012. Sezónu uzavřel s 16 starty, 3 góly a 1 asistencí, během její druhé poloviny jej potkalo zranění stehna a nemoc, kvůli nimž nenastoupil do dalších 5 zápasů.

Sezóna 2013/2014

Ročník, ve kterém Rosický získal první trofej v Anglii (FA Cup), pro něj začal dobře – nejen že svým gólem pomohl vyřadit z poháru odvěkého nepřítele v podobě Tottenhamu, dočkal se také prodloužení kontraktu. V sezóně se zdravotně držel, ve 45 utkáních 3x skóroval a jednou přichystal gól spoluhráči. 5 utkání Arsenalu vynechal kvůli zranění kolene, podkolenní šlacha se mu nikdy pořádně nezahojila a tu a tam se bolestivě ozvala.

Sezóna 2014/2015

Druhý rok po sobě začal Rosický úspěchem – na posledních 20 minut nastoupil v zápase o zisk Community Shield, ve kterém Kanonýři přestříleli Manchester City a získali trofej, o kterou bojuje vítěz FA Cupu proti vítězi ligy. Ve 43 zápasech Rosický 3x vstřelil gól, 2x asistoval. S kolenem laboroval na jeho poměry „pouhých“ 21 dní, klub se bez něj musel obejít ve 4 zápasech. Sezónu okořenila další trofej, druhý rok po sobě Arsenal získal FA Cup, když ve finále porazil Aston Villu 4:0.

Sezóna 2015/2016

Ročník byl pro Rosického zdravotní pohromou, celý jej promarodil. V létě šel na operaci s kolenem, které ho dlouhodobě trápilo. Pooperační klid a návrat do zápřahu trval celkem 220 dní, ve kterých „Rosa“ zmeškal 32 zápasů. Sotva se vrátil v lednu 2016 zpět do hry, opět se zranil, tentokrát si natrhl sval. Verdikt? Dalších 84 dní mimo hru a 13 zápasů bez jediné odehrané minuty. 5 zápasů, z toho ani jeden v Premier League, to není porce zápasů, kterou chce jakýkoliv profesionální sportovec odehrát za celý rok. Bylo jisté, že éra Rosického končí a že se po 10 letech v Londýně bude stěhovat zpět do Čech, do Sparty. Hráči mu po posledním zápase uspořádali „čestnou uličku“ a většina z nich měla dres se jmenovkou ROSICKY a číslem 7.

Po návratu do Sparty Rosický strávil dalších 290 dní mimo hru, během nichž se bez něj Sparťani museli obejít ve 40 mistrovských utkáních. Bylo jasné, že s postupujícím věkem se stává jeho tělo ke zraněním ještě náchylnější, navíc hráče čím dál více psychicky vyčerpával návrat po zranění zpět do tréninkového procesu. Blížil se konec, který byl oznámen v prosinci 2017.

„Po pečlivém uvážení jsem zjistil, že již nejsem schopen nadále připravit své tělo na zátěž, kterou přináší profesionální fotbal. Chtěl bych Spartě poděkovat za to, že mě vychovala a dala mi možnost odrazit se ke kariéře ve velkých klubech v zahraničí. Zároveň jsem ji vděčný za to, že se budu moci rozloučit speciálním zápasem na stadionu, který tolik miluji,“ uvedl Malý Mozart.