Florbalisté na finále těsně nedosáhli, teď se pokusí alespoň o bronz. Medaili musíme urvat, burcuje Bauer

Dlouho nad Finskem, velkým favoritem a zároveň domácím celkem, vedli. Ve třetí třetině za stavu 2:2 věřili, že si vynutí prodloužení, kde se může stát cokoliv. Nakonec však čeští florbalisté do finále mistrovství světa znovu nepostoupili. Rozhodl gól z poslední minuty zápasu. Z trpkého konce se však budou muset rychle oklepat a v sobotu již hodinu a půl po poledni nastoupit proti Švýcarsku do boje o bronz.

Bylo to blízko. Hodně blízko. Česká florbalová reprezentace toužila podruhé v historii zlomit semifinálové prokletí a proniknout do zápasu o titul mistra světa. Z dramatického, vyrovnaného duelu s Finskem, na nějž v této fázi šampionátu narazila již pošesté za sebou, však stejně jako ve všech předchozích případech odchází zklamaná.

Tahle prohra hodně bolí. Ani ne tak proto, že Češi, jak se ostatně všeobecně očekávalo, znovu nepostoupili do finále, nýbrž proto, jakým způsobem do něj nepostoupili.

Závěrečné boje o medaile, tedy páteční a sobotní zápasy nejlepší světové čtyřky, se přesunuli z helsinské Ledové haly do modernější a známější Hartwall Arény. To také přilákalo do hlediště konečně množství florbalových příznivců. Drtivá většina z nich sice přišla povzbudit domácí Finsko, Češi však konečně v pátém zápase na turnaji ochutnali pořádnou atmosféru.

Organizátoři sečetli krásných 10 263 fanoušků, kteří povzbuzovali od začátku až do konce. A Seveřany hned v úvodu klíčového utkání vybičovali k velkému tlaku. Skóre se jim z něj však naštěstí otevřít nepovedlo.

První branka přišla až v čase 13:28, a sice z hole letošního juniorského šampiona Adama Hemerky, jemuž se podařilo usměrnit míček na tyčku a po odrazu si jej finský gólman Joonas Kaltiainen srazil nohou do vlastní sítě.

Podruhé radost na české střídačce propukla o dvě minuty později, kdy v přesilové hře přesně srazil přihrávku Toma Ondruška ze vzduchu Marek Beneš. „Prvních pět minut jsme byli pod velkým tlakem a Finsko dominovalo. Poté jsme se zvedli s prvním gólem, využili přesilovku a naše hra byla lepší a lepší,” hodnotil pro Český florbal hlavní kouč Petri Kettunen.

Druhá třetina se nesla především ve znamení bránění dvoubrankového vedení. Domácí favorit tvořil hru, Češi se mohli spolehnout na pevnou obranu a z protiútoků se dostávali do velkých šancí. Žádnou nicméně bohužel využít nedokázali

„Obecně jsme neproměnili hodně brejků, které jsme měli. Před utkáním jsme si zdůrazňovali, že musíme být v těchto pozicích efektivní. Bohužel jsme nebyli,” mrzelo v dalším z komentářů pro Český florbal brankáře Lukáše Bauera, jenž držel solidní vedení národního týmu skvělými zákroky celou první polovinu zápasu.

V 33. minutě však přišla kontaktní branka. Mířidla přesně seřídil Justus Kainulainen a prostřelil vše, co mu stálo v cestě.

Daleko horší už byla situace z konce druhé dvacetiminutovky. Tehdy si slabou chvilku vybral centr druhé formace Matyáš Šindler. Při rozehrávce za vlastní brankou přihrával tak špatně, že si míček sebral Tatu Vaananen a nabídl Sami Johanssonovi skvělou příležitost ke srovnání.

Hrubka, jež se v takových zápasech nekompromisně trestá. A jež dost možná udělala ten jediný, zásadní rozdíl mezi postupem a nepostupem do finále.

Vítěznou branku totiž nakonec vstřelili domácí Finové, a to pouhých 49 vteřin před třetí sirénou. Sami Johansson trefil z výběhu přesně levý roh Bauerovy brány a myšlenkám na boj o zlato byl rázem drsný konec.

Řadě fanouškům při tom jistě vyvstaly vzpomínky na šampionát z před pěti let, kdy Česko hrající semifinále s Finskem za stavu 3:3 obdrželo rozhodující gól dokonce pouhých 7 vteřin před koncem třetí části. Teď jsou někteří hráči a především příznivci reprezentace bohatší o další bolestivou jizvu na své florbalové duši.

Podle Kettunena přitom tým vyjma úvodní pětiminutovky celého souboje hrál velmi solidně a na konci druhé části nešlo o žádné polevení, ale prostou chybu, která se Čechům bohužel vymstila největším možným způsobem.

Do jisté míry výhodou, tedy alespoň pro negativní pocity reprezentantů, může být fakt, že je hned následující den, tedy v sobotu, čeká vyvrcholení celého turnaje. Trpkou porážku tak musí hodit okamžitě za hlavu a soustředit se plně na veledůležitý zápas o bronz. Vždyť medaili na světovém šampionátu Česko získalo naposledy v roce 2014.

Tehdy se tak stalo díky vítězství nad Švýcarskem, s nimž jsme se v posledním dni florbalového MS střetli i na další dvou turnajích, v obou případech však již neúspěšně. A právě země helvétského kříže bude stát v cestě za naší historicky čtvrtou medailí i tentokrát. Ve svém semifinále se Švédskem totiž prohrála celkem jednoznačně 1:6.

Na turnaji tak půjde již o druhý vzájemný zápas. Ten první se odehrál před týdnem v rámci základní skupiny a družina Davida Janssona jej ovládla poměrem 4:2.

Gólman Lukáš Bauer očekává podobné utkání jako s Finskem, neboť Švýcaři v posledním zmíněném souboji rovněž hodně hráli s míčkem na holi a zdlouhavě rozehrávali. Národní tým podle něj musí být trpělivý a především dávat pozor, aby se soupeř nedostával do brejků, z nichž dokáže nebezpečně zahrozit.

„Je potřeba zasypat Pascala Meiera střelami, abychom dali více branek. Medaili, pro kterou jsme si přijeli a hrozně moc ji chceme, musíme urvat,” burcuje 30letý mistr české superligy s Mladou Boleslaví.

Zápas Česko – Švýcarsko začíná v sobotu o půl druhé odpoledne a v přímém přenosu poběží na ČT3. Samotné finále florbalového mistrovství světa mezi domácím Finskem, útočícím na zlatý hattrick, a Švédskem pak přijde na řadu v 16:30 a živě jej bude přenášet ČT Sport.

Zdroj: IFF, Český florbal