Florbal v Česku slaví 30 let. Jaká byla jeho cesta od zájezdu finských studentů až po dvě zlata z MS juniorů?

Má druhou největší základnu ze všech tuzemských týmových sportů. Patří k aktuálně vůbec nejperspektivnějším sportům. Do Česka se přitom florbal pořádně dostal teprve před 30 lety. Jaká byla jeho cesta od samého zrodu v tuzemsku až po rekordní mistrovství světa v Praze a dvě juniorská zlata z mistrovství světa?

Vůbec první kontakt moderního sportu zvaného florbal, jenž fakticky vznikl na přelomu 70. a 80. let ve Švédsku, s naší zemí nastal v roce 1984. Tehdy probíhal výměnný pobyt finských studentů na VŠE v Praze, kteří při té příležitosti přivezli pár svých florbalových holí a s českými protějšky dokonce sehrál historicky první, leč pochopitelně neoficiální zápas u nás.

Herní vybavení však tehdy ještě nebylo jak získat, a tak když Seveřané zanechali na památku studentům v Praze florbalky, dalo se s nimi hrát sotva pár měsíců, dokud se všechny nezlámaly. Pak nastalo v Česku na řadu dalších let bohužel opět florbalové ticho.

V roce 1991 jej konečně přerušili bratři Vaculíkové, jímž se povedlo dostat do země nové vybavení ze Švédska. Díky tomu se začalo hrát v pražských Střešovicích, což je dodnes nejúspěšnější a aktuálně i nejlepší klub u nás.

Právě tamní partička v čele s Martinem Vaculíkem hrající nově objevený sport stála u oficiálního zrodu florbalu u nás. Čtrnáctého ledna 1992 oficiálně založila Českou floorballovou unii, kterou provizorně uznala i IFF (Mezinárodní florbalová federace).

Z Maďarska byly dovezeny první mantinely a začaly se hrát první, stále neoficiální florbalové turnaje. Centra sportu rychle vznikla nejen v Praze, ale také v Ostravě, Liberci a Brně.

Rok na to už se florbal začal rozjíždět opravdu naplno – rozehrála se kvalifikace do premiérové ligové sezony, vznikaly první kluby, tvarovala se reprezentace, uskutečnil se úvodní ročník dodnes fungujícího turnaje Czech Open, nástup nové sportu registrují také první média.

Pak to šlo ráz na ráz: v sezoně 1994/95 došlo na historicky první ročník elitní ligy mužů, jenž ovládl pochopitelně tým Střešovic, první účast národního týmu na mezinárodním turnaji – mistrovství Evropy, kde výběr Jaroslava Markse skončil šestý, a také vznik ženské soutěže.

V roce 1998 přichází významný okamžik. Česko pořádá v Brně a Praze první domácí mistrovství světa, na němž se samo sice umístí až šesté, avšak i přesto se zvedá napříč zemí vlna popularity tohoto sportu. Tou dobou už hraje pod hlavičkou České florbalové unie na čtyři stovky družstev.

Po uplynutí kompletní dekády od oficiálního vzniku florbalu u nás přichází také první velký mezinárodní úspěch. Mužská reprezentace na světovém šampionátu ve Švýcarsku získává svou historicky první medaili, navíc ve stříbrném zabarvení. Takový úspěch dosud nezopakovala.

Konec roku 2008 přináší další velký florbalový boom. Praha pořádá tentokrát spolu s Ostravou druhé MS na našem území, celkově již sedmé. A vše jde na jedničku. Do ochozů O2 arény a Ostravar arény zavítá dohromady rekordních 104 tisíc fanoušků, televize navíc vyrobí 17 živých přenosů, a tak popularita florbalu dál prudce roste.

O čtyři roky později přichází naprosto překotná změna pro elitní tuzemské soutěže – Česko ze severských zemí přebírá myšlenku takzvaného superfinále.

Zatímco dosud se čtvrtfinále, semifinále i finále hrálo vždy na čtyři vítězná utkání, nově se nejlepší dva mužské i ženské celky střetávají o mistrovský titul během jediného dne v jednom jediném zápase. A hned napoprvé přilákalo bezmála 8 tisíc diváků.

Že se takovému projektu bude dařit potvrdil hned následující ročník. To už do pražské O2 arény přišlo 10 451 diváků a florbal tak od té doby drží návštěvnický rekord za všechny halové sporty v Česku. Mimochodem dosud vůbec nejvíce lidí si koupilo vstupenku na superfinále sezony 2015/16, kdy ženský zápas sledovalo 8 711 lidí a mužský dokonce 12 144.

Za další významný milník lze považovat rok 2013, kdy bylo v Brně a Ostravě uspořádáno premiérové české mistrovství světa žen. Domácí reprezentace v něm ale nenavázala na bronzový úspěch z předchozího turnaje a skončila čtvrtá, což od té doby ještě čtyřikrát zopakovala.

Jak kvalitně se v srdci Evropy pořádají velké sportovní akce se ukázalo v roce 2018, tedy opět právě deset let od předchozího MS v Česku. Z návštěvnického hlediska jde o historicky nejúspěšnější turnaj ve florbalové historii – do ochozů si najde cestu celkem 180 tisíc fanoušků, překonán je také dlouholetý rekord návštěvy na jedno utkání.

Naší reprezentaci se však zaplněnou O2 arénu potěšit nepodaří a znovu končí jen těsně pod stupni vítězů. Na svou čtvrtou medaili v dějinách si musí počkat až do roku 2021, kdy se v Helsinkách hraje o rok odložený turnaj a Češi získávají bronz brankou v prodloužení.

Daleko větší úspěchy však slaví reprezentace juniorů, která v roce 2019 šokuje celý florbalový svět. Mistrovství světa v kanadském Halifaxu si podmaní nevídaným způsobem – už v základní skupině přejede hned na úvod favorizované Švédsko 5:1 a když se bez porážky prokope až do finále, rozdrtí jej znovu (8:2).

Že jsou mladí čeští florbalisté nejlepší na světě potvrzuje následující světový šampionát konaný na domácí půdě v Brně. Z mistrovského kádru jsou v sestavě Jaroslava Berky jen tři hráči, přesto tým dokáže v semifinále zvítězit na samostatné nájezdy nad Švédskem a ve finále porazit Finsko, což znamená jediné. Druhé zlato v řadě!

Lze tedy soudit, že český florbal má i pro další dekádu o budoucnost postaráno. Vstupuje do ní s relativně čerstvým prezidentem Danielem Novákem, novým koučem mužské reprezentace Jaroslavem Berkou, druhou největší členskou základnou ze všech týmových sportů v Česku (bez mála 80 tisíc) a především stále vzrůstající popularitou.

Zdroj: Český florbal, Wikipedie, IFF