Extraligové příklepy bez ledu – Vládne nejistota, napětí a protesty

Je to přesně týden, co nám vládní nařízení s kombinací řádícího koronaviru utnulo rozehranou sezónu. Tak nějak jsem měl před týdnem obavy, že na dlouhou dobu nebude pořádně o čem psát. Spletl jsem se. I když se kotouč ledu za celých sedm dní ani nedotkl, rušno bylo poměrně slušně.

Radost z hokeje pro naší republiku už dlouhou dobu zůstává jen ve vzpomínkách, jelikož naposledy se před plnými tribunami hrálo 6. března. A že by se mělo blýskat na lepší časy, to se říct rozhodně nedá.

To pověstné světlo na konci tunelu je, zdá se, v nedohlednu. Otrávené je vedení ligy, hráči, fanoušci, sponzoři či zaměstnanci stadionů. Ani rolbaři nemají pro koho žehlit led, místo toho jej na některých místech rozpouštějí. Zkrátka, hotový zmar.

Hned v pondělí, kdy reflektory arén zhasly na dobu neurčitou, oznámilo vedení extraligy o písemné žádosti, kterou se chystá poslat vládě. To se taky stalo, v tuto chvíli všichni napjatě čekají, jak tento dopis na vládní zmocněnce zapůsobí.

S udělováním výjimek se na ministerstvu zdravotnictví opravdu poctivě šetří. V hokejové terminologii bych to přirovnal, že soupeř má puk na své holi a je řada na něm, jak na vývoj „zápasu“ odpoví.

Velkým tématem a důvodem, proč kluby tak nevěřícně kroutí hlavou, je promořenost. Z průzkumu vyplývá, že si COVIDEM „pozitivně“ prošlo přesně 73,3 % všech hráčů, včetně realizačních týmů. Podle zdravotních odborníků by tito lidé mohli být, až na ojedinělé případy, přibližně devadesát dní imunní.

Ačkoliv by logicky všichni chtěli co nejdříve hrát, v krajním případě vedení českého hokeje vládu žádá alespoň o povolení k tréninku. Nejen, že je tato pauza nesnesitelně dlouhá, ale ještě ohrožuje celý extraligový ročník.

V případě, že bude vše trvat celkem dva až tři týdny, přičemž by se kluby mohly připravovat na ledě, byl by ten návrat do sezóny o dost jednodušší, hlavně tedy rychlejší! A čas jsou v tuto chvíli nejen peníze.

Jestli někdo s touto situací chytře vydrbal, pak jsou to třinečtí Oceláři. Do sousedního Polska to mají, co by člověk kamenem dohodil, proto se rozhodli pro trénování na ledě využít výhodného geografického umístění. O podobném manévru určitě přemýšlí i další kluby, nic konkrétního ale zřejmě není v tuto chvíli v realizaci.

Pak je tady termínová nejistota. Nikdo neví, jak dlouho to potrvá. Hlavní kouč Bílých tygrů Patrik Augusta se vyjádřil, že vůbec neví, jakým směrem tým vést, jelikož chybí „den D“, ke kterému by trenéři mohli vést přípravu.

V případě našlapaného kalendáře by klidně viděl variantu, aby se extraliga hrála i čtyřikrát do týdne, že jsou za to hráči placeni. A většina z nich stejně raději hraje než trénuje.

Už během minulého ročníku si někteří stěžovali, že je v programu málo zápasů během týdne. Tento problém bude pravděpodobně tuto sezónu odstraněn.

Odehrát v základní sezóně všech 52 kol bude pořádný oříšek. Problém je v tom, že jsou kluby na tento počet utkání smluvně vázáni i s partnery. A další problém je, že to všechno musí stihnout do 30. dubna.

I tohle v těchto dnech extraliga intenzivně řeší. Naštěstí bude pravděpodobný zájem tento počet utkání sehrát pro obě strany, takže bychom se mohli dočkat termínových ústupků.

Ředitel extraligy Josef Řezníček už na konci pracovního týdne informoval veřejnost slovy: „Původní rozpis zápasů házíme do koše.“ Vedení ligy by mělo vypracovat v nejbližších dnech nové návrhy rozpisů, přičemž by se nejzazší termín pro udělení Masarykova poháru mohl posunout až na 15. května, což je zhruba týden před plánovaným mistrovství světa.

Celému našlapanému kalendáři pomůže i zrušený ročník Ligy mistrů (CHL). Přesto sám Řezníček dodal, že prostoru na vsunutí dohrávek už moc nebude. Kromě Champions Hockey League si našel koronavirus během posledního týdne ještě jednu oběť, velkolepý Winter Classic ve Špindlerově Mlýně se uskuteční až další rok.

Dalším velkým, pro kluby už o něco pozitivnějším, tématem byly státní dotace na podporu klubů. Majitelům nejdřív dost zatrnulo, jelikož plánovaná podpora se při schvalování někde zasekla.

Protažení této finanční injekce stálo však pouze na detailnější analýze finančních ztrát. Konkrétní čísla jsem zveřejnil už během týdne:

Na závěr jsem si nechal tu nejčerstvější událost týdne. V neděli (18.10.) se do Prahy sjeli zástupci fanouškovských organizací z celé republiky. Jak hokejových, tak těch fotbalových. Asi těžko jsme mohli čekat, že vše proběhne důstojně a v poklidu.

Je dost možné, že teď početný dav obrátím proti sobě, ale tohle byla vyložená ostuda! Nejsem žádný fanoušek COVIDU, ani jeho nezdravé mediální propagace. Taky nařízení od vládních zástupců považuji za necitlivé, jelikož mohou českému sportu nenávratně uškodit.

Vyjádření nesouhlasu a vlastního názoru je taky v pořádku. Forma protestu plná násilí, pyrotechniky a hulvátského chování, je už ale daleko za hranou demokracie.

Akce ve finále znamenala desítky zraněných, kteří museli namáhat už tak přetížené nemocnice v Praze i okolí. Oficiální část demonstrace fungovala asi jen hodinu. Po překročení povoleného počtu účastníků dostala Policie pokyn k rozpuštění akce, což pochopitelně ještě přiložilo pod kotel už tak vypjaté situaci.

Co může takovýto protest v praxi přinést pozitivního? Až se situace s COVIDEM trochu uklidní, bude vedení extraligy tlačit na vládní zmocněnce, aby povolili na stadióny aspoň nějaký počet diváků.

Až se tak stane, budou chtít mít zaručenou jejich bezpečnost. Takto násilně organizovaná akce z řad fanoušků však může tuto cestu diváků zpátky na tribuny dost zkomplikovat.

Pevně věřím, že při vyhodnocování té hromady nedělních přestupků a porušení zákonů v nouzovém stavu, bude brán ohled na konkrétní organizace. Logicky, největší poprask způsobily skupiny fotbalových hooligans.

Ten hokejový fanoušek má v naší zemi proti tomu fotbalovému pořád daleko lepší pověst. Nejen pro nás opravdové milovníky hokeje, ale i pro samotnou ligu a její pověst bude nejlepší, když to tak nadále zůstane, i po konečném zúčtování této demonstrace.

Zdroj: ČT, Extraliga