Dva zápasy třinecká ofenzíva mlčela, teď jsou Oceláři krok od titulu. Co historické tabulky?

Jestli v pátečních večerních hodinách měly nemocniční zařízení v Liberci a Třinci více pacientů na podezření infarktu, hledejte spojitost v hokeji. Pod Ještědem se totiž odehrálo drama, které Extraliga nepamatuje. Jak řekl kdysi v památném finálovém utkání v Naganu Robert Záruba, díla Alfréda Hitchcocka jsou proti tomu otřepanou limonádou!

Skutečně je tomu tak. Až by člověk nevěřil, že utkání, které skončí po šedesáti minutách 0:0, může taky nabídnout víc než zajímavou podívanou. 

Čtvrté finále Bílých Tygrů s Oceláři je prvním v historii samostatné české nejvyšší soutěže, které šlo do prodloužení za bezbrankového stavu. Vždyť se taky hrálo o hodně!

Případná výhra Liberce by smazala dvouzápasový náskok Ocelářů, kteří se díky nejtěsnějšímu možnému vítězství dostali naopak do trháku. K obhajobě Masarykova poháru jim schází ještě jeden, už definitivně poslední krok.

Zdá se to skoro až neuvěřitelné, když si vezmeme fakt, že Oceláři ve finálové sérii nedokázali skórovat dlouhých 130 minut v kuse. Přesto po chirurgickém zásahu kotouče z hole Matěje Stránského vedou v sérii 3:1. V neděli na domácím ledě tak mohou potvrdit svou nadvládu z posledních let.

Velkou měrou se o takzvaný mečbol zasloužil už několikrát v Play-off zmiňovaný Ondřej Kacetl. Přesně ten brankář, kterého na začátku sezóny nikdo nechtěl a během základní části měl spíš podprůměrná čísla. 

Svým pátým čistým kontem v dosavadním průběhu vyřazovacích bojů vyrovnal rekord z roku 2003, kdy zavřel podobným způsobem bránu Roman Málek, který v těchto dnech sleduje čáry Kacetla coby hokejový expert na stanici O2 TV Sport. 

Klíčový zákrok předvedl Kacetl patnáct vteřin před koncem řádné hrací doby, kdy se na něj řítil osamocený tygr Adam Najman. 

Třinecký čaroděj ale zachoval neskutečně chladnou hlavu a na střele Najmana si smlsnul: „Málem jsem vyskočil z dresu! Káca to ale parádně chytil lapačkou,“ řekl po zápase střelec vítězné branky Ocelářů Matěj Stránský. 

Moc dobře ví, že podpora v jejich brankovišti si zaslouží poklonu se smeknutým kloboukem: „Zvládá to náramně. I s pomocí našich obránců a jejich bloků nás drží. Snad mu to vydrží i dál,“ dodal Stránský.

Trochu kritičtěji hodnotil situaci z poslední minuty Václav Varaďa: „Člověk si říká „hlavně žádnou chybu“, a my patnáct sekund do konce uděláme takový systémový kiks,“ reagoval kouč Ocelářů na velkou šanci Tygrů.

Nakonec však mohl být spokojen: „Od prvních minut jsme měli jiný projev než v minulém utkání. Hrozně jsme chtěli a bylo to na nás vidět.“ 

Třinec tímto vítězstvím přepsal ještě jeden historický klubový milník. Finálový zápas s pořadovým číslem čtyři hráli Oceláři už popáté v historii. Ve všech předchozích případech však padli. 

V konečném kontextu může mít pro klub ze Slezska tohle vítězství cenu zlata. Avšak jak říká historie, včetně třineckého střelce Matěje Stransého, poslední krok bývá tím nejtěžším.

Teď se série stěhuje zpátky na zlatý třinecký led. Od roku 2015, kdy se ve Werk Aréně hrálo poprvé Play-off, hned po jejím otevření, se v této hale zvedal pohár nad hlavu už třikrát, včetně posledních dvou kompletních sezon. 

Případný triumf Ocelářů by pozlatil třinecký hokejový stánek už potřetí v řadě. Odpověď na tuhle otázku budeme hledat už v pondělí, kdy se na ledě Ocelářů hraje od 17. hodin zapas číslo pět. 

Zdroj: Tipsport Extraliga, HC Oceláři Třinec