Domov Baníku! Bazaly jsou legendou mezi stadiony, kde padl i slavný Bayern. Slezský klub zde napsal mnoho významných příběhů

Domov Baníku, svatostánek a legenda mezi stadiony. Stadion Bazaly je s historií slezského celku velmi úzce spojen a není se ostatně čemu divit. Baník na této půdě odehrál své nejslavnější zápasy a prožil historicky nejúspěšnější období. Jaká je tedy historie a příběh Bazalů?

Jedno z posledních prvoligových hřišť, kde se ještě hrálo na škváře – i tohle pamatují Bazaly. První plány se objevily už v roce 1950, nejprve se však nenašlo dostatek finančních prostředků, a tak se žádný z nich nedočkal realizace. To se ovšem změnilo v roce 1956, kdy se stavba stadionu mohla uskutečnit díky investorovi OKR (Ostravsko-karvinský revír).

Podmínky byly jasné – stadion musí být postaven ve slezské části Ostravy, jelikož fotbalový klub byl založen právě na pravém břehu řeky Ostravice. K realizaci projektu pak došlo v letech 1958 až 1959. V tehdejší době ovšem nebylo zvykem stavět pouze fotbalový stadion, a tak byla okolo hřiště vystavěna také atletická dráha, byť nikterak udržovaná.

Co se týče kapacity stadionu, měl Baník k dispozici tři varianty. Tou první bylo 20 tisíc sedících diváků, druhou čtyřicet tisíc míst na stání a třetí možnost nabízela kombinaci sedadel a míst na stání, samozřejmě dle potřeby (25 tisíc na stání a 7 200 k sezení). V roce 1967 pak byla dostavěna i krytá tribuna s 3 500 sedadly.

Název Bazaly, historicky první zápas

Odkud se nicméně vzal dnes už ikonický název bývalého stadionu Baníku Ostrava? Název Bazaly je odvozeninou z německého slova Basalt, což znamená čedič. Totiž lokalita, kde se stadion nachází, byla známá nejen výskytem třetihorních zkamenělin fauny a flóry, ale zejména těžbou cihlářské hlíny, písku a čedičových valounů.

Slavnostního otevření se Bazaly dočkaly v roce 1959. Premiéru si fotbalisté Baníku na tomto stadionu odbyli 19. dubna 1959, a to v zápase proti Spartaku Ústí nad Labem. A už toto první utkání na Bazalech stálo za to. Tehdejší sudí Razim upřel domácím zcela regulérní gól, penaltu a v závěru nařídil nesmyslný pokutový kop právě proti slezskému týmu.

Pro zachraňující se Ústí nad Labem velmi důležité dva body. Fanoušci si výrazně nezvládnuté utkání chtěli s rozhodčím vyřídit osobně a zasahovat dokonce musela Veřejná bezpečnost. Sudí Razim byl rychle evakuován autem.

První úpravy, umělé osvětlení, moderní časomíra

Po této zkušenosti spatřilo kvality Bazalů jako neodpovídající ligovým utkáním, klub se tak musel postarat o to, aby byly na stadionu dodatečně namontovány drátěné ploty, hlediště oddělilo od hrací plochy. Další dvě utkání Baník sehrál ve Vítkovicích, a tedy v moravské části Ostravy.

Dlužno dodat, umělého osvětlení se Bazaly dočkaly až počátkem sedmdesátých let. Dalšího výrazného vylepšení se stadion Baníku dočkal na podzim roku 1980, když byla na Bazalech instalována moderní časomíra Nisasport.

Razantní rekonstrukce, navýšení kapacity se nekonalo

Na začátku devadesátých let prošly Bazaly rekonstrukcí, přičemž i kvůli následkům důlní činnosti musel Baník přistoupit k razantním krokům.

Upraveno bylo především zázemí hlavní tribuny a došlo také k opravě východního ochozu, kde došlo k vybetonování svahů a postupně se měnily také sedačky. Kapacita stadionu se tak snížila na 20 tisíc míst a v průběhu dalších let klesala, až se dostala pod hranici 17 tisíc.

Ostravský klub také uvažoval o zastřešení ochozů, k žádné realizaci ovšem nikdy nedošlo. V roce 1995 bylo dokonce zvažováno, že dojde k přestavbě tribun za brankami a o zvýšení kapacity na 30 tisíc míst.

A co bylo pravým důvodem? Podle informací z knihy My jsme Baník se totiž Ostrava měla stát dějištěm utkání Eura 2004, fotbalový svaz pomýšlel na podání kandidatury společně s Rakouskem.

K ničemu takovému ovšem nedošlo, dalších výraznějších úprav se stadion dočkal na jaře 1996, kdy se Baník rozhodl pro renovaci trávníku. Fotbalisté slezského celku tak odehráli tři ligové duely na stadionu v Nové huti v Ostravě-Zábřehu.

Další renovace, kritický moment historie Baníku

Hrací plocha však prošla renovací i v letech následujících (2004, 2008 a 2012), přičemž na část poslední rekonstrukce přispěli samotní fanoušci. Konkrétně vedení klubu použilo peníze na modernizaci trávníku z tehdejšího transparentního účtu Zachraňme Baníček!!!. V roce 2010 byl pak na Bazalech instalován systém, který zajišťoval vyhřívání trávníku.

Naprosto zásadní událost se nicméně stala 20. května 2013, kdy se Baník nacházel ve velkých finančních problémech. Klub mohl zachránit odkup Bazalů, přičemž na zasedání zastupitelů města Ostravy nejprve tento návrh nebyl přijat.

Hlasování o odkupu městem se však poté opakovalo, načež návrh jen těsně prošel. Město Ostrava odkoupilo Bazaly za 115 milionů Kč, včetně lukrativních pozemků a Baník tak získal prostředky na zaplacení obrovských dluhů.

Na Bazalech působil Baník ještě po dobu dalších dvou let. V roce 2014 proběhla na Bazalech ještě jedna rekonstrukce. Nutno podotknout, dispozice i umístění stadionu bránily novému vlastníkovi (městu Ostrava) rozsáhlejším revitalizacím, a tak provádělo ty nejnutnější opravy.

Komise pro stadiony a hrací plochy FAČR pak Baníku udělovala výjimky právě kvůli různým provizorním úpravám. Už v té době ale bylo jasné, že na Bazalech se hrát dlouho nebude. Korodující sedačky na hlavní tribuně byly s cílem minimalizace nákladů vyměněny za plastové různých barev, opět byl vyměněn trávník a byly uzavřeny sektory L kvůli bezpečnostních zón a překryty plachtou s fotografií fanoušků Baníku.

Poslední sezóna, aktuální podoba Bazalů

Sezóna 2014/15 pak byla tou poslední, kterou Baník na Bazalech strávil. Poslední ligový duel odehráli fotbalisté ostravského celku na tomto stánku 30. května 2015 proti Dukle Praha (1:1), duel sledovalo 10 340 diváků.

Od roku 2015 tak Baník využívá městský stadion v Ostravě-Vítkovicích, s čímž se řada fanoušků stále neztotožnila. A je to naprosto pochopitelné. Baník Ostrava je totiž slezským klubem a působení v moravské části Ostravy je zkrátka pro tento klub s obrovskou tradicí něčím nepřirozeným.

Na Bazalech pak město v roce 2019 postavilo tréninkové centrum, které vyšlo na 330 milionů Kč, a které Baník využívá. Jestli slezský klub v budoucnu dostane opět svůj vlastní stadion je aktuálně velkou otázkou. V Ostravě se o jakémsi projektu už v minulosti hovořilo, na nějaké relevantní informace si nicméně budeme muset ještě delší dobu počkat.

Historické statistiky

Baník Ostrava je s tímto stadionem historicky vskutku velice úzce spojený. Slezský celek zde přece jen odehrál 819 zápasů a vstřelil 1 507 gólů. Baník na Bazalech napsal velké množství dramatických a skvělých příběhů. A nejen těch ligových, fotbalisté klubu z pravého břehu řeky Ostravice zde odehráli i 36 zápasů evropských pohárů.

Na Bazalech Baník vyhrál 477 zápasů a získal 1 305 bodů. Sportoviště na ulici Bukovanského 4 pak zažilo i mnoho úspěchů – čtyři mistrovské tituly, tři prvenství v Československém poháru, čtyři vítězství v Českém poháru a také jedno prvenství v poháru už v rámci samostatné ligy (2005).

Nejvyšší vítězství na tomto stadionu Baník zaznamenal v sezóně 1963/64, když rozstřílel Třinec 8:1. Naopak největší návštěvy se Bazaly dočkaly v roce 1979. Ostravané tehdy v rámci soutěže Pohár vítězů pohárů utkali s Düsseldorfem a zvítězili 2:1.

Slavné zápasy

Mezi další slavné zápasy, které se na Bazalech odehrály, patří také duel z roku 1976 s Borussií Mönchengladbach (0:1, čtvrtfinále Poháru UEFA). V červnu téhož roku Baník na Bazalech porazil olympijský výběr Brazílie 1:0. A rovněž v roce 1976 svěřenci Jiřího Rubáše porazili v 2. kole PMEZ (dnešní Liga mistrů – pozn. red.) slavný Bayern Mnichov 2:1.

V rámci čtvrtfinále Poháru vítězů pohárů 1979 (později Pohár UEFA, neboli obdoba dnešní Evropské ligy – pozn. red.) téměř 18 tisíc sledovalo výhru nad Magdeburgem 4:2. A za zmínku také stojí 2. kolo Poháru UEFA, kdy Baník na Bazalech hostil Valencii (0:0).

Závěrem, klub by si do budoucna určitě zasloužil svůj vlastní stadion. Jak už totiž výše píšeme, Baník je zkrátka klub s obrovskou tradicí, který patří na Slezsko.

Zdroje: FC Baník Ostrava, kniha – My jsme Baník