Dimitar Berbatov: Když se fotbal stane uměním. Příběh bulharského elegána a technicky nadaného génia

Dimitar Berbatov je nejlepším hráčem, kterého kdy bulharský fotbal vychoval. Možná nepatří mezi největší světové legendy, jeho kvality ovšem nikdo nemůže zpochybňovat. Mnohdy byl kritizován za svůj „líný“ herní styl, nicméně sledovat jej byla radost. Byl jako umělec, téměř každý jeho tah byl geniální. Jaký byl jeho příběh?

„Líný génius“ to neměl snadné. Byl unesen, kvůli fanouškům musel do „exilu“

Dimitar Berbatov byl vynikající útočník s neuvěřitelným myšlením. Bezesporu šlo o jednoho z technicky nejnadanějších fotbalistů nejen své generace. Bohužel se o něm příliš nemluví. Po jeho odchodu do důchodu na jeho jméno narazíte málokde.

Jak již bylo zmíněno, vynikal famózní technikou a geniálním myšlením. Sice se nejednalo o běhavého fotbalistu, ale když na něj letěl míč, věděli jste, že se budou dít věci. A bylo jedno, kde zrovna hrál. Lepší první dotek neměl snad nikdo, jeho nečitelnost děsila všechny soupeře.

Fotbalové vzory měl hned dva. Jeho otec hrál za CSKA Sofii, největší bulharský celek. Navíc zprostředkoval setkání s legendárním Hristem Stoichkovem. Nebylo tedy překvapením, že jeho snem bylo hrát právě v Sofii. A toho se brzy také dočkal.

Jenže to neměl vůbec jednoduché. Bylo evidentní, že Berbatov je velký talent. V týmu hrál od 17 let. Ve 49 ligových zápasech nasázel 26 gólů, táhl tým, tomu se ale nedařilo. Nadějný útočník s ním získal pouze pohár a fanoušci si zlost vylívali na něm.

Berbatov byl obviňován za to, že klub nevyhrál ligu. Jeho sen se stal noční můrou. Aby toho nebylo málo, v 18 letech jej unesl gangster Georgi Iliev. Důvod? Chtěl, aby podepsal smlouvu v jeho klubu FC Levski Kjustendil. To ovšem odmítl.

„Bylo to těžké období. Únos, vypískání… Když se fanoušci obrátí proti vám, je těžké to přijmout. Začnete přemýšlet o budoucnosti. Přimělo mě to opustit zemi,“ citoval jej klubový web PAOKu Soluň.

Bulharská legenda mimo jiné přiznala, že k opuštění země byla víceméně donucena. Nejlepší střelec v historii bulharské reprezentace přiznal, že se cítil jako kdyby byl v exilu.

Do klubové historie Leverkusenu se zapsal výrazným písmem

Psal se leden 2001, když Bayer Leverkusen dokonal jeden z nejlepších přestupů klubové historie. Dimitar Berbatov přestoupil za 2,5 milionu eur. Bulharský elegán v týmu strávil pět let, během nichž prokázal, že může hrát v nejlepších klubech planety.

Ostatně jen souhrn jeho čísel je zcela vypovídající – 202 soutěžních utkání 91 gólů, 34 asistencí. Je třetím nejlepším střelcem klubové historie, ze zahraničních hráčů nevstřelil za Leverkusen tolik gólů nikdo.

Berbatov se pravidelně řadil mezi nejlepší střelce Bundesligy, nicméně na korunu pro krále střelců nikdy nedosáhl. Během jeho angažmá v Německu hráli tamní nejvyšší soutěž hvězdy jako Miroslav Klose či Roy Makaay.

Se Bayerem sice nic nevyhrál, nicméně nikdo mu neupře účast ve finále Ligy mistrů v roce 2002. V klubu se zapsal mezi legendy.

Jeho první kouč v Leverkusenu navíc poodhalil fakt, jak moc Berbatova tížila situace, kterou zažil v Sofii. „Těch pár sekund, kdy měl míč, jako by žádné problémy neexistovaly. Ale po zbytek času to bylo, jako kdyby by nesl svět na svých bedrech,“ vyjádřil se Klaus Toppmöller.

Za zmínku pak stojí, že v roce 2004 jeho kvality poznal Baník Ostrava v kvalifikaci o Ligu mistrů. Ve dvou zápasech Bayer porazil slezský celek v součtu 6:2 a Berbatov vstřelil dvě branky.

Prosadil se i v Anglii, jeho genialita se konečně dočkala pozornosti

Dimitar Berbatov si svými výkony v dresu Leverkusenu říkal o lepší angažmá. A víceméně se jej dočkal, když ho v roce 2006 koupil za necelých 16 milionů eur Tottenham. Čekala jej tedy velká zkouška.

Premier League tehdy byla o soubojích mnohem více než dnes. Tottenham navíc nepatřil mezi týmy, s nimiž by se počítalo mezi špičkou. V kádru navíc neměl zrovna špatné konkurenty. O místo na hrotu bojovaly legendy jako Jermain Defoe či Robbie Keane.

Bulhar se ovšem dokázal prosadit. Těšit ho navíc mohlo, že díky obrovské sledovanosti Premier League po celém světě bavil zase o něco větší množství fanoušků a získal si velkou pozornost.

Jeho kvality pořádně poznala i pražská Slavia s Martinem Vaniakem v bráně. Ve dvojutkání dal jeden gól a na jeden nahrál. Vaniak proti němu musel místy vytahovat senzační zákroky.

A Berbatovova bilance? Opět skvělá – 102 zápasů, 46 gólů, 29 asistencí. Navíc získal trofej, se Spurs došel pro vítězství v Ligovém poháru.

Nelze se divit, že se po dvou letech stěhoval na nejprestižnější adresu v Anglii, tedy na Old Trafford. Manchester United jej coby vítěz Ligy mistrů a Premier League podepsal jako tehdy nejdražšího fotbalistu klubové historie.

Angažmá na Old Trafford není snadné hodnotit

Psal se poslední den přestupového období v září 2008. Dimitar Berbatov se stal nejdražším hráčem v historii Manchesteru United. Sir Alex Ferguson za něj neváhal vyplatit přes 30 milionů eur. Bulhara považoval za jednoho z nejzajímavějších a nejlepších útočníků na světě.

Nicméně ve výsledku lze toto angažmá hodnotit jen velmi obtížně. A to z mnoha důvodů. Očekávalo se, že se bude jednat o posilu, která bude sázet gól za gólem. Jenže to se tak úplně nestalo.

Ferguson navíc nechával mnohdy Berbatova na lavičce. Důvodem mohla být dříve zmíněná (ne)běhavost. Nicméně jedno nikdo bulharské hvězdě nevezme. V sezoně 2011/12 to byl právě Berbatov, kdo vystřílel Manchesteru United titul v Premier League a byl nejlepším střelcem soutěže.

Celkově za Red Devils odehrál 149 zápasů s bilancí 56 gólů a 27 asistencí. Jenže toto angažmá skutečně nelze soudit na základě čísel. Minimálně ne, chcete-li chápat bulharského elegána.

Ten se v jedné knize dočetl, že pokud v sobě cokoliv nemá krásu a půvab, nelze si získat jakékoliv srdce. A proto mu ani tolik nešlo o to, kolik dá gólů či asistencí, ale kolik nádherných akcí si připíše. Právě proto bylo skutečně blaho jej sledovat.

Když pak měl Berbatov den, soupeř měl smůlu. Proti Blackburnu vstřelil pět gólů, Liverpoolu nasázel fenomenální hattrick.

V Manchesteru United zanechal bezesporu nezapomenutelnou stopu. Byť s hořkostí nenaplněného potenciálu. Získal však 8 trofejí a z tohoto ohledu se jednalo o jeho nejlepší angažmá.

Posléze přišel úpadek

Na Old Trafford strávil Dimitar Berbatov čtyři roky. Posléze už kariéru spíše několik let „pouze“ dohrával. Nicméně jeho působení ve Fulhamu a Monaku rozhodně nelze vnímat jako propadák. Naopak.

Ve Fulhamu ještě ukázal, že stále zvládne hrát na nejvyšší úrovni. Zejména v první ze dvou sezon. V té totiž nasázel 15 gólů a opět byly některé z nich vskutku výstavní. Celkově odehrál 54 utkání, vstřelil 20 gólů a přidal 6 asistencí.

Dále s ním Fulham nepočítal a tak následoval odchod do Monaka. Jenže zranění a rostoucí věk začaly kariéru fenomenálního Bulhara negativně ovlivňovat. Opět prokazoval skvělou techniku, jenže jeho vliv na tým už nebyl takový, jak by si vedení přálo.

Na závěr kariéry si Berbatov zahrál ještě v PAOKu Soluň či v indickém celku Kerala Blasters. Žádná velká sláva to ovšem nebyla.

Ve své kariéře nicméně nasbíral vynikající čísla. Na klubové úrovni nastřílel více než 250 gólů a přidal také více než 100 asistencí. S fotbalem skončil ve 38 letech.

Skvěle si počínal také v reprezentaci. Za Bulharsko nasázel v 78 zápasech 48 gólů a je historicky nejlepším střelcem své země. Svůj tým dotáhl na EURO 2004, bohužel to byl jediný šampionát, kterého se zúčastnil.

Zdroj: Berbatov.com, PAOK, Twitter, Transfermarkt