Davor Kukec: Svého odchodu z Baníku dodnes lituji. Rád bych se tam jednou vrátil, třeba jako trenér

Davor Kukec prošel vyhlášenou akademií Dinama Záhřeb, kterou prošli hráči, jakými jsou Luka Modrić nebo Vedran Ćorluka. Šikovný záložník se bohužel nedokázal prosadit v klubu svého srdce, ale dokázal najít novou srdeční záležitost, jménem Baník Ostrava. Oblíbenec baníkovských fanoušků se svěřil pro Ruik jak moc ho mrzí odchod z Baníku a jak mu pomohl Václav Svěrkoš k angažmá v Ostravě.

Tvoje fotbalová kariéra odstartovala v nejúspěšnějším chorvatském klubu Dinamu Záhřeb. Jak vzpomínáš na své začátky? A proč si myslíš, že se nedokázal prosadit v Dinamu?

Svou kariéru jsem nejprve začal v klubu NK Dubrava, kde jsem zaujal trenéry mládeže Dinama Záhřeb a v nějakých osmi letech jsem tam odešel. Vzpomínám na své začátky strašně rád, jak jsem jako malý chlapec mohl trénovat a nastupovat za nejlepší klub v Chorvatsku. Pamatuji si i na to, jak jsme i dost cestovali a účastnili se spousty turnajů.

Bohužel jsem se nedokázal prosadit až do prvního týmu a moc mě mrzí, že jsem nedostal ani tu příležitost zabojovat o své místo. Klub mě poslal na nějaká hostování, nejprve jsem rok hostoval v NK Sesvete a po tomto hostování jsem se dohodl s Interem Zaprešić. Tam už jsem tu šanci dostal a dokázal se prosadit do dospělého fotbalu v první lize.

Dinamo Záhřeb je známo tím, že umí vychovat skvělé fotbalisty, které dokáže prodat za obrovské částky. Působil jsi s nějakým známým chorvatským hráčem v mládeži? A čím to je, že Dinamo si může říct za své hráče klidně 20 až 30 milionů euro?

Ano Dinamo má dodnes výbornou fotbalovou školu, kde dokáží každý rok vychovat dva až tři hráče, které potom dokáží v budoucnu prodat za vysoké částky. Pamatuji si, že když jsem byl já malý, tak nejlepší mládež měl jednoznačně Ajax. Dnes můžu asi klidně říct, že se Dinamo dostalo na jeho úroveň, co se týká výchovy hráčů.

Myslím si, že obrovský podíl na tom má majitel klubu Zdravko Mamić, který klub od svého příchodu nesmírně pozvedl. Má neuvěřitelné schopnosti, on je podle mě schopen snad i lopatu prodat za milion euro.

V mém ročníku 86 jsem vlastně působil devět let s Vedranem Ćorlukou, který udělal největší kariéru z našeho ročníku.

Neprosadil ses sice do prvního týmu Dinama, ale dostal jsi šanci nastupovat za Inter Zaprešić. Jak vzpomínáš na Inter Zaprešić? A jaký je podle tebe rozdíl mezi chorvatskou a českou ligou?

Jo v Interu Zaprešić jsem dostal šanci už v nějakých osmnácti letech trénovat s prvním týmem a moc si vážím té možnosti od klubu. Mimochodem do Interu posílalo Dinamo své hráče na hostování, takže tam například také hrál Luka Modrić, Eduardo nebo Vedran Ćorluka. Ke všemu jsem tam poznal i Dejana Lovrena se kterým jsem se hodně kamarádil a rád na něj vzpomínám. Oni tam vydrželi pouze sezónu, dá se říct, protože Dinamo si je okamžitě stáhlo zpět.

Jinak rozdíl mezi českou a chorvatskou ligou je v tom, že v Česku je ta soutěž více o bojovnosti, kdežto v Chorvatsku to je zase více o technice. V tom vidím největší rozdíl.

Přes řecký klub Panionis ses dostal až do Baníku Ostrava. Údajně v tvém přestupu měl prsty Václav Svěrkoš, se kterým ses potkal právě v Panionisu. Jak se podílel na tvém přestupu? A co tě přesvědčilo jít to zkusit do Baníku?

Ano Václav Svěrkoš mi moc pomohl. V Řecku jsme se stali kamarádi a je to naprosto úžasný člověk, fotbalista a dnes už i manažer. On znal moji situaci velmi dobře. Věděl, že jsem byl volný a asi jsem se mu líbil jako hráč. Já jsem totiž šest měsíců nehrál kvůli soudu v Řecku a poté mi nevyšel přestup do Izraele, kde jsem byl téměř dohodnutý s Hapoelem Beer Shevou. Na letišti mě totiž zavřeli jako imigranta, protože jsem neměl pracovní vízum, tak z toho sešlo.

Potom kdo se mi jako jediný ozval, byl právě Svěrky, který mě pozval na zkoušku do Baníku. V ten moment jsem si hned vzpomněl na videa, která mi ukazoval o fanoušcích Baníku. Tak jsem se okamžitě zabalil a letěl jsem do Vídně, odkud Baník odlétal na soustředění do Turecka.

Když už jsem Svěrkyho zmínil, tak bych ho chtěl moc pozdravovat a poděkovat za vše.

Jak vzpomínáš na ty čtyři roky v Baníku?

Ty čtyři roky, které jsem tam strávil, tak na ně velmi rád vzpomínám a jsou jednoznačně mým nejlepším obdobím v kariéře. Na Baník a fanoušky nedám nikdy dopustit.

Jaký dojem na tebe udělali fanoušci Baníku? A jaký si s nimi měl vztah?

Fanoušci na mě udělali obrovský dojem, když si na ně vzpomenu, tak mi je do pláče a říkám si proč, jsem z Baníku odešel. Strašně dlouho už si vyčítám svoje rozhodnutí. Oni byli naprosto úžasní, bylo naprosto krásné před nimi hrát. Vždycky jich bylo všude hodně, ať už to bylo doma nebo venku, vždy nás podporovali. Pro takové fanoušky chce hrát každý fotbalista.

Myslím si, že s většinou fanoušků mám dobrý vztah a dodnes mi od nich chodí zprávy. Chtěl bych jim za všechno poděkovat a říct jim, že bylo nádherné pro ně hrát, a že jsem nezažil nikde, tak skvělé fanoušky jako jsou oni.

Měl jsi možnost nastupovat s Milanem Barošem, který je legendou Baníku a českého fotbalu. Jak se ti s ním hrálo? A jaký dojem na tebe celkově zanechal?

Ano měl jsem tu příležitost hrát s Milanem a jsem za to moc rád. Bary je podle mě skutečnou legendou Baníku a i českého fotbalu, ale je to i hráč, který má ohromné jméno ve světě a já jsem nesmírně vděčný za to, že jsem s ním mohl hrát. Nesmím zapomenout ani na Svěrkoše, se kterým se mi hrálo taky skvěle a moc si toho vážím, že jsem měl tu možnost.

Ale chtěl bych ještě zmínit Martina Lukeše, se kterým se mi hrálo famózně. Občas mi přišlo, jako kdybychom byli propojeni a vždy věděli, co ten druhý udělá. Na spolupráci s ním velmi rád vzpomínám.

Po čtyřech letech jsi opustil Baník a přestoupil jsi do Teplic. Proč to podle tebe nedopadlo v Teplicích podle tvých představ?

Já jsem neměl v první řadě opouštět Baník, což mě mrzí dodnes, jak jsem již zmínil. V Teplicích mi to prostě nesedlo a určitě obrovský vliv na tom mělo i úmrtí pana Hrdličky, který pro klub dýchal a strašně moc udělal. A jeho ztráta poznamenala celý klub.

V české lize jsi ještě působil v Příbrami, kde jsi měl možnost spolupracovat s Jaroslavem Starkou. Jaký dojem na tebe udělal tento fotbalový boss?

O panu Starkovi můžu říct jen to nejlepší. Choval se ke mně naprosto skvěle a je to strašně hodný člověk. Moc mě mrzí, že jsem mu jeho důvěru nemohl splatit na hřišti, protože jsem toho dost promarodil.

 Po odchodu z Česka ses vrátil domů do Chorvatska, kde nastupuješ v druhé lize za Šibenik. Jak se tobě a klubu daří? A myslíš si, že tam už dohraješ kariéru?

Bohužel v Česku o mě nebyl zájem, takže jsem se rozhodl pro návrat do Chorvatska, kde nastupuju už dva roky za Šibenik. V loňské sezóně jsme bohužel prohráli s NK Istrou v baráži o postup do nejvyšší soutěže. Letos vedeme soutěž o osm bodů, tak doufám, že nám to vyjde. Jinak já musím říct, že se mi osobně docela daří a hlavně mi drží zdraví. Každopádně zatím vůbec netuším, jestli kariéru dohraju tady nebo někde jinde.

Je ti 34 let, začínáš už pomalu přemýšlet o tom, co budeš dělat po fotbalové kariéře?

Ani mi nepřijde, že už mám tolik roků. (smích) Cítím se mladý a naprosto skvěle. Ještě nijak o tom pořádně nepřemýšlím, ale asi by se mi líbilo být trenérem. Bylo by moc hezké, kdybych se třeba jednou vrátil do Baníku jako trenér.