Bryan Trottier: Jedna z ústředních postav slavné dynastie NY Islanders, jenž však byla vždy tak trochu ve stínu Waynea Gretzkyho

Dětství strávil na farmě v kanadském Sakskatchewanu, kde již od útlého věku pomáhal s hospodářstvím. Poté, co si odbyl všechny domácí práce hrával hokej na zamrzlé řece, podobně jako mnoho tehdejších dětí. Záhy se však ukázalo, jak obrovský talent v něm dřímá, načež mohl začít hrát hokej v klasickém klubu.

Ve svých 16 letech hájil barvy týmu Swift Current Broncos, kde ve své druhé sezóně zaznamenal vynikajících 112 bodů, přičemž hlavně počet asistencí (71) byl více než nadprůměrný! V následujícím draftu v roce 1974 na něj ukázali New York Islanders, kteří v té době byli v NHL poměrně novým klubem.

Dostat Trottiera do NHL však nebylo úplně snadné. Podle tehdejších pravidel byl totiž talentovaný mladík na NHL ještě příliš mladý, jenže vlivem nově se rozvíjející WHA, která měla pro draft nižší věkový limit, se NHL rozhodla, že Trottier je k draftu způsobilý.

Totéž se klubu z Long Islandu podařilo u Clarka Gilliese, kterého si Islanders zavázali v tomtéž draftu, aby měli Islanders jistotu, že jim Trottier nepláchne do konkurenční WHA, pojistili si ho tím, že mu vypláceli mzdu, a to i přes fakt, že následující sezónu 1974/75 ještě strávil u juniorských Lethbridge Broncos.

V následující sezóně už byl Troittier členem Islanders. Jen málokdo však čekal výkony, které šikovný mladík předváděl! Do NHL totiž nepříliš vysoký Trottier vlétl jako uragán. Hrál nesmírně vyspěle jak v útočné, tak v obrané třetině a celkem si připsal skvělých 95 bodů, čímž vytvořil v tehdejší NHL nováčkovský rekord! O držiteli Calder Trophy pro nejlepšího zelenáče sezóny tedy nebylo nejmenších pochyb!

I přesto, že v další sezóně nastřádal jen 72 bodů, bylo jasné, že na Long Islandu roste nová hvězda! Toto tvrzení Trottier následně potvrdil ve své třetí sezóně mezi profesionály, v níž nastřádal fantastických 123 bodů (46+77) v 77 utkáních, což jej katapultovalo mezi největší hvězdy NHL! V této sezóně i v té následující si navíc připsal nejvíc asistencí (77 a 87) v lize. V následující sezóně 1978/79 tak ovládl produktivitu soutěže.

V letech 1978 a 1979 byl za své výkony vybrán do prvního All-Star Teamu NHL! V roce 1979 si z galavečeru na němž se udílejí ta nejprestižnější ocenění odnesl jak Art Ross Trophy pro nejproduktivnějšího hráče, tak Hart Trophy udělovanou pro hráče, jenž byl nejužitečnější!

Tvořivý centr, jenž v sobě mísil krev indiánského otce a irské matky se mimo jiné postaral o pořádný rozruch. Ve svých osmadvaceti letech si totiž zažádal o americké občanství, čímž zcela určitě ztratil přízeň mnoha Kanaďanů. Tato skutečnost znamenala, že se někdejší reprezentant Kanady z Kanadského poháru 1981 o další tři roky později představil na stejném turnaji v dresu USA, za což ho kanadští příznivci odměnili velkým pískotem.

Jak stoupala hvězda samotného Trottiera, rostl také celý tým „Isles“. V týmu se najednou sešli kromě Trottiera hráči jako Billy Smith, Denis Potvin, Mike Bossy, Clark Gillies nebo Bob Nystrom, za což mohou především volby v draftu. Trottier po většinu času nastupoval vedle důrazného Gilliese (vlevo) a ryzího kanonýra Bossyho (vpravo).

Z Islanders se v průběhu let stal doslova kolos, který bylo velmi těžké porazit a v sezóně 1979/80 to konečně přišlo, když tým z Long Islandu vyhrál první Stanley Cup a na pomyslném trůnu dynastií vystřídal Montreal Canadiens. Celkem vyhráli Islanders čtyřikrát v řadě (1980-1983)!

Během vítězných play off Trottier zářil a hned ve dvou z nich ovládl bodování – v roce 1980 získal Conn Smythe Trophy pro nejužitečnějšího hráče vyřazovacích bojů, když v 21 utkáních nastřádal 29 bodů (12+17)! V té době zřejmě nebylo v NHL lepšího centra, i když se od sezóny 1979/80 po kluzištích National Hockey League začal prohánět jistý Wayne Gretzky.

Právě v oné době vypustil z úst legendární kouč Islanders Al Arbour poměrně odvážné tvrzení: „Gretzky je ofenzivní génius, ale v této lize vám Trots dává víc. Je skvělý v defenzivě, je psychicky odolný a kromě toho, že nasbírá za rok 100 bodů, ještě si splní všechny ostatní povinnosti.“

Nic však netrvá věčně a po čtyřech triumfech, vystřídala Islanders na vrcholu právě parta kolem Gretzkyho. Islanders se sice v play off 1984 dostali znovu do finále, nicméně v repríze předešlého finále byli tentokrát lepší Oilers.

I v následujících letech se Trottierovi velmi dařilo a až do roku 1988 sbíral více než bod za zápas. Klub z Long Islandu se však někdejším úspěchům už nijak nepřiblížil. Od sezóny 1988/89 přišel pozvolný ústup ze slávy i ze strany samotného Trottiera, když si připsal jen 45 bodů. V dalším ročníku už to bylo jen 24. Islanders se poté rozhodli svou oporu vykoupit ze smlouvy!

Trottier však s hokejem ještě končit nechtěl, a tak v roce 1990 podepsal kontrakt s Pittsburgh Penguins. V týmu vedeném slavným Mariem Lemieuxem Trottier pookřál a byť nastupoval až ve třetí řadě, svým příkladem inspiroval mladé talenty v čele s Jaromírem Jágrem. Na sklonku kariéry získal Trottier v dresu Penguins ještě dva Stanley Cupy v letech 1991 a 1992.

Poté se vrátil k Islanders, kde zastával pozici v managementu klubu. V roce 1993 však znovu nazul brusle a jako hrající asistent trenéra se znovu přidal k Tučňákům, kde odehrál 41 utkání v nichž získal 15 bodů. Poté už definitivně ukončil aktivní hráčskou kariéru.

V Pittsburghu však nadále vykonával funkci asistenta trenéra, a to až do roku 1997. Jako asistent trenéra se Trottier mohl radovat ještě z jednoho Stanley Cupu, konkrétně v roce 2001, kdy se ze zisku lorda Stanleyho radovali hokejisté Colorada.

V sezóně 2002/03 se stal trenérem nenáviděných Rangers, kde však vydržel jen 54 zápasů. V roce 2006 se vrátil opět k Islanders, kde do roku 2010 působil jako ředitel pro hráčský rozvoj. V sezóně 2014/15 působil v roli asistenta trenéra na lavičce Buffala Sabres.

BRYAN TROTTIER #19
– narozen 17. července 1956, Val Marie, Saskatchewan, Kanada
– 6x Stanley Cup – 1980, 1981, 1982, 1983 (s New York Islanders), 1991 a 1992 (s Pittsburgh Penguins)
– Conn Smythe Trophy – 1980
– Hart Memorial Trophy – 1979
– Art Ross Trophy – 1979
– Calder Trophy – 1976
– nejlepší nahrávač NHL – 1978 a 1979, 8x v TOP 10 nejlepších nahrávačů ligy, 5x v TOP 10 nejproduktivnějších hráčů NHL
– 1. All-Star Team NHL – 1978 a 1979, 2.All-Star Team NHL – 1982 a 1984, 8x nominován do All-Star Game NHL
– základní část: 1 279 utkání – 1 425 bodů (524+901)
– play off: 221 utkání – 184 bodů (71+113)
– reprezentoval Kanadu na Canada Cupu v roce 1981 a USA na Canada Cupu v roce 1984
– v roce 1997 uveden do Hokejové síně slávy
– v roce 2001 Islanders slavnostně vyřadili jeho #19 – v roce 2017 byl vyhlášen jedním ze 100 nejlepších hráčů historie NHL

Použité zdroje: nhl.com, hhof.com, greatesthockeylegends.com