Bratři Zíkovi z agentury Global Sports: Agent musí mít s klientem přátelský vztah

Pavel Zíka do světa velkého fotbalu pomohl například Petrovi Čechovi, dále pomáhal českým reprezentantům Jiřímu Jarošíkovi, Liborovi Sionkovi, Martinovi Jiránkovi, Štěpánovi Vachouškovi či Jiřímu Štajnerovi, ale také zastupoval talentovaného Jana Šimáka. Nyní na práci slavného otce navazují jeho synové, bratři David a Filip Zíkové ve společnosti Global Sports.

Co všechno ve společnosti GLOBAL SPORTS děláte? Co je Vaší náplní?

Na jednu stranu máme na starosti čistě obchodní stránku, tedy hráče „zobchodovat“, najít pro hráče nejlepší variantu. Podle toho, jak si hráč kterého zastupujeme přeje.

To znamená práce na fotbalovém trhu, komunikace s fotbalovými kluby, jak českými, tak zahraničními. Na druhou stranu vytváření vztahu jak s hráči, tak samozřejmě s kluby, protože i naší prací je vytvářet povědomí o českých hráčích.

Dále je naší prací sledování víkendových zápasů se skauty fotbalových klubů za účelem proma našich hráčů, kterým mnohdy zajišťujeme celý víkendový program zápasů. Samozřejmě tvorba vztahu na úrovni představitelů klubů. To samé také v zahraničí, kde je potřebná propagace české ligy a námi zastupovaných hráčů.

Na druhou stranu práce agendážní, tedy péče o hráče, nábor a tipování nových hráčů, podpora hráčů, komunikace (posouvání hráčů z hlediska jejich cílů, snů, touhy apod.), ale patří sem i materiální podpora, jako například kopačky.

Dále také skauting a mládež: péče o mládež, skauting od 15 let, kdy je možné řešit mladé hráče agendážně. Tento projekt má u nás ve společnosti na starosti kolega Martin Poustka, bývalý trenér pražské Slavie.

V neposlední řade sem patří i zajišťování nutričního poradenství, ale také zahraniční stáže, které bývají pro hráče velmi zajímavé.

Na jaké známé adresy, jste již mladé hráče na stáže poslali?

Například německý Bayern Mnichov, italský Juventus Turín či španělská Valencie. Nicméně se jedná o přísně selektivní záležitost. Kluby si na stáže zvou opravdu ty nejlepší a vybrané hráče daných ročníků.

Když hráč přestupuje do zahraničí, co vše to obnáší z vaší strany?

Tak například, my jsme byli v zimním období docela aktivní na americkém trhu, takže pro příklad:

Hráč přestupuje do Ameriky, všichni na tom vidí mediální nablýskané pozlátko, ale na druhou stranu vy tam máte toho našeho sportovce, který má samozřejmě obyčejné lidské obavy a pochybnosti: tu „opičku v hlavě“,  která si říká, sakra je to strašně daleko od domova, je to několik x hodin cesta letadlem, domů se dostanu maximálně jednou za rok, je to úplně nová kultura apod.

A potom je právě na nás, abychom tyto pochybnosti a právě „tu opičku“ odstranili a hráči pomohli, připravili mu tam ve spolupráci s klubem co nejhladší aklimatizaci.

Takže musíme v té dané lokalitě získat co nejvíce informací, domluvit třeba v rámci klubu zajištění prvotního servisu, aby sem ten hráč na začátku rozkoukal, zajistila se víza, bydlení, auto, tedy usnadnit mu maximálně začátky v novém klubu.

„Agent by měl být součástí mozaiky, která by měla hráči pomáhat k jeho úspěchu a spokojenosti.“

Předpokládám, že je potřebná i mentální podpora hráče ze strany fotbalových agentů?

Náš názor je, že kvalitní agent by neměl být jenom o tom, že hráče prodá. Snažíme se vždy o to, vytvořit si s hráčem mezilidsky – přátelský vztah. Být s hráčem v kontaktu, udržovat si vztah, komunikovat a samozřejmě podporovat v nelehkých situacích, tedy když se nedaří, nebo když právě hráč přestupuje do zahraničí a potřebuje naší podporu.

Jak přistupují české fotbalové kluby k výchově a celkově rozvoji hráčů po mentální a psychické stránce? Je rozdíl mezi top kluby v České republice a kluby, kteří bojují o záchranu?

My vnímáme, že je to spíše individuálně o lidech. Není to ještě v České republice systematicky řešeno, že by týmy v české lize měli nějaké „týmové psychology,“ nebo nějakou takovou podporu.

Ale například pan Vítězslav Lavička je tímto známý, že právě budování a podpora z hlediska mentálního rozvoje je cesta, které věří. Stejně tak i trenér české reprezentace Jaroslav Šilhavý má také podobnou filozofii, ale zatím to jsou v české lize spíše ojedinělé výjimky.

Nicméně vnímáme, že tato stránka je potřeba čím dál tím více řešit a celkově rozvíjet u profesionálních sportovců, protože na dnešní sportovce je vyvíjen velký tlak, kterému napomáhají například i sociální sítě, mocné médium, které je však takovou dvousečnou zbraní. Můžou být i velmi zrádné a mohou jedním emočním vyjádřením zničit reputaci či celkově dobré jméno sportovce.

Co je ještě nutné dodat, že konkurence je čím dál tím vetší. Již není tolik typických fotbalových trpaslíků. Podívejme se například na reprezentaci Faerských ostrovů, kterou jsme dříve za takového trpaslíka brali. Když se nyní ale podíváte na jejich soupisku, tak i jejich hráči už vyrůstají ve fotbalových akademiích, v tomto případě dánských.

Je také pravda, že se celkově špička rozšiřuje. Na mistroství světa už to není jenom o tradičních favoritech, kteří mohou uspět, ale na vítezství může směle pomýšlet vícero týmu.

Vnímáte tedy, že i díky těmto vlivům je to pro současné sportovce složitější a psychicky náročnější?

Ano samozřejmě. Když řekneme příklad mladého juniora hrajícího v Dukle, který se má přesunout do A-týmu, tak i Dukla dnes má možnost přivést kvalitního hráče z Evropy, Afriky, Asie či Austrálie. Nabídka hráčů je v mezinárodním měřítku opravdu hodně široká. Jedná se o nový jev, který v minulosti nebyl.

Pro samotné hráče to je psychicky náročné, konkurence je globální, řada hráčů může propadnou skepsi, takže když se budeme bavit o duši profesionálních sportovců, tak v dnešní době vnímáme, že je zapotřebí mít podporu rodiny, partnerky a nejbližších přátel.

Pak může pomoct, když je v kabině někdo ze zkušených hráčů, který se stane pro mladé mentorem a který bude za mladými stát.

Znáte takový příklad hráče, který vychovává nebo vychovával (mentoroval)?

Například jablonecký Tomáš Hübschman, který jako mladík působil ve Spartě a mohl růst vedle ikony Sparty Jiřího Novotného, který ho fotbalově učil a předával mu zkušenosti. Tomáš tak během přesunu do A-týmu, po boku Novotného rychle vyrostl. Ve svých 20 letech hrával po boku Jirky Novotného zápasy české ligy, ale i kvalitní zápasy v Champions League.

Takže právě na základě dobré zkušenosti může nyní Tomáš Hübschman dále předávat ve svém Jablonci a jak vidíme, tak Jablonci se daří, má týmový duch, hraje evropské poháry, kde jsou hráči konkurenceschopní i přestože nemá kádr plný hvězd. A právě to je to, co tvoří ten úspěch, kdy se předávají tyto mezilidské zkušenosti celému týmu.

Může agenta dělat každý? Nebo je potřebné splnit nějaké podmínky?

Agent by měl disponovat licencí od své domovské asociace, v našem případě licence registrovaného zprostředkovatele FAČR, která je podmíněná složením agentských zkoušek na svazu. Na současném trhu se bohužel pohybuje celá řada nelicencovaných, „černých“ agentů, kteří reputaci našeho řemesla bohužel výrazně kazí a často pletou hráčům a jejich rodinám hlavy nesmysly.

Jaké sportovce zastupujete kromě fotbalistů?

Náš táta Pavel v roce 1998 založil, jakožto jediný zakladatel, Sport Invest, kam přivedl Martinu Sáblíkovou, Romana Šebrleho, Ondru Synka a další osobnosti světového sportu.

Dneska se na Globalu věnujeme na 99% hlavně fotbalu, jediná výjimka je Zuzka Hejnová, které se naši kolegové snaží pomáhat z hlediska marketingové podpory a reklamní kampaně.

My s tátou a Filipem se zaměřujeme pouze fotbalu a chceme ho dělat na 100%.

Držíme agenturu v úzkém interním kruhu spolupracovníků a klademe důraz na kvalitní lidské vztahy v rámci našeho týmu i směrem k našim klientům. Čerpáme z naší sítě kvalitních zahraničních spolupracovníků a partnerů, kterou stále rozvíjíme.