Boří jeden rekord za druhým a stává se legendou! Co dělá Agüera výjimečným?

Prvním dotekem zpracoval přihrávku, druhým si míč rychle posunul vpřed a třetím vystřelil a zpoza šestnáctky překonal brankáře Aston Villy Orjana Nylanda. Celkem normální gól byl pro Sergia Agüera velmi speciálním – vyrovnal rekord Thierryho Henryho, který byl nejlepším cizince v počtu zásahů v Premier League. Argentinský kliďas legendárního Francouza v onom zápase ještě překonal a završil hattrick, kterých v nejlepší soutěži na světě nedal nikdo víc! V čem tkví Agüerova jediněčnost, díky které se drží na špici již téměř dekádu?

Dnes by v City žádné rekordy nepřekonával, kdyby se v roce 2011 nesešla řada okolností najednou.

„Tenkrát jsme si opravdu nemysleli, že by mohl být k dispozici,“ zavzpomínal nedávno Brian Marwood, ředitel City v prvních letech éry pod arabským majitelem. „Pamatuji si, že rok předtím jsem byl jako skaut přítomen na zápase Atlética proti Valencii. Myslím si, že byl spolu s Fernandem Torresem na hrotu a David Villa hrál na hrotu Valencie, takže jsme na trhu hledali útočníka. Myslím, že nastoupil také David Silva,“ uvedl.

„Ale nemysleli jsme si, že by se Agüero mohl stát dostupným, takže jsme byli dost překvapeni, když jsme zjistili, že Atlético je otevřené nabídkám.“ Madridský velkoklub by svého nejlepšího útočníka určitě neprodával, ale dostal se do finančních problémů a ty se rozhodl řešit touto cestou.

Chelsea se tenkrát několikrát přiblížila k podpisu mladé vycházející hvězdy. Přestup však nedopadl, protože Atlético v roce 2009 požadovalo čtyřicet milionů liber, velké peníze si nárokoval také agent a podle spekulací médií se proti nákupu Agüera ohradil John Terry. Podle anglického beka nebyl tak úchvatný, jak se říkalo.

City se ovšem nenechalo odradit. „Takoví útočníci se neobjevují často. V té době bylo čtyřicet milionů obrovské číslo, ale postupem času se ukázalo, že šlo o skvělou investici,“ dodal Marwood. Ze začátku svého angažmá se na tréninku nesnažil na sto procent, podobně jako Carlos Tévez. „Sergio nepovažoval tréninky důležité v porovnání se zápasy,“ prozradil Joleon Lescott, jeho bývalý spoluhráč. „Měl jiný příštup než ostatní, kteří jezdili v trénincích na maximum, takže jsme začali mít pochybnosti. Nikdo ho neznal lépe než Tévez, tak jsme ho zeptali: „Bude tak úspěšný, jak doufáme?“

Dnes o tom není pochyb. Agüero se hned usadil do základu, i když nebyl jedinou volbou na pozici útočníka, a začal střílet gól za gólem. Jeho neslavnější moment přišel v posledním zápase sezony 2011/12, kdy City bojovali o titul a k jeho získání potřebovali porazit QPR. Ještě v nastavení druhé půle prohrávali 1:2, poté však přišlo zmrtvýchvstání. Nejprve z rohu snížil Džeko a pak přišla chvíle malého Argentince…

V předposlední minutě nastavení si sběhl níž, přebral míč, narazil si s Balotellim, prvním dotekem obešel obránce soupeře a překonal gólmana. Citizens tento Agüerův gól označují jako „93:20“ a stal se legendárním momentem uplynulé dekády, na který se bude vzpomínat ještě dlouhé roky.

Přitom šlo o naprosto atypickou akci, kdy se stáhl hluboko pro míč. To nebylo zvykem. Ani náhodou. Argentinec je považován za typickou devítku, zabijáka, co čeká na svou kořist. Do defenzivní činnosti ani zakládání útoků se nikdy moc nehrnul. „Podobné typy hráčů jako Sergio vypadají nezaujatě, když nemají míč. Nezapojují se do hry, nekombinují, nebrání. Ale myslím si, že se i v tomto ohledu hodně zlepšil,“ řekl o Agüerovi Dominic Torrent, dlouholetý Pepův asistent momentálně působící jako hlavní trenér New York City.

Ale trvalo dlouhou dobu, než se přetransformoval, aby byl schopný zapadnout do kombinačního stylu Guardioly. Přeci jen presink a kombinaci po něm dříve nikdo nechtěl a učit se nové věci v pokročilejším věku je velmi složité. Proto ho v sezoně 2016/17 ze sestavy vystrnadil Gabriel Jesus, jenž je skvělý v presinku a výborný v kombinaci. Kdyby se nezranil, tak by si v argentinský ostrostřelec moc nezahrál a v létě by dost možná odešel. Takto dostal patřičný prostor.

I tak v srpnu 2017 reálně uvažoval o odchodu. Vedl dlouhé debaty s vedením a také se samotným Pepem. Nakonec ale zůstal a udělal dobře. Postupně se adaptoval na Pepův styl, zlepšil se snad ve všech ohledech a hraje klíčovou roli. Jeho zlepšení lze vidět na grafu (čím dál od středu, tím lépe) v porovnání právě s Jesusem, který ho v sezoně 2016/17 v herních ohledech válcoval, ovšem letos není rozdíl tak výrazný.

Sice se Jesus do rozehrávky zapojuje stále daleko více a má větší počet klíčových pasů, ale jinak se mu Agüero dokáže vyrovnat. Navíc je to stále úžasný zabiják a téměř každou sezonu jako jeden z mála útočníků na světě převyšuje počet pravděpodobných gólů. Takže vstřelí více branek, než čistě podle počtu šancí má.

Celkem 177 gólů v 255 ligových zápasech, 126 pravou, 33 levou, 156 ze soupeřovy šestnáctky. Famózní čísla. K tomu si přidejte 34 zásahů z evropských duelů a máte naprosto neuvěřitelnou devítku. Nikdo v historii v Premier League nevstřelil gól častěji, pokud do této statistiky započítáme jen hráče se sta góly a více. Agüero se trefí každou 106,5 minutu, zatímco Harry Kane „pouze“ každých 120,6 minut, Thierry Henry 121,8 minuty a Robin Van Persie 139,7 minut. Nestačí na něj ani současné hvězdy – Jesus skóruje každých 123,2 minut, Pierre Emerick-Aubameyang 124,6 minuty a Mohamed Salah 124,9 minut.

Co ho dělá úspěšnější než ostatní?

„Hodně studuje a analyzuje soupeře. Věděl vše o každém útočníkovi, proti kterému jsme měli hrát,“ prozradil Willy Caballero, jeho bývalý spoluhráč a současný brankář Chelsea. „Moře času obětoval studování brankáře, vždy přemýšlel o příštím gólmanovi, proti kterému nastoupí. V situacích jeden na jednoho věděl, kam gólman skočí. Hodně jsme mluvili o dalším útočníkovi, kterému jsem měl čelit. Dával mě o něm plno informací.“

Lescott jeho vyjímečnost přisuzuje jeho malému vzrůstu a schopnosti trefit míč. „Jakoby viděl balon zpomaleně. Doslova chtěl zasáhnout střed míče. Mnohokrát se stalo, že padal, ale střela vždy šla tam, kam měla, zatímco jsou další útočníci jsou v komfortní situaci, ale míč míří všude možně. Myslím, že Sergio se snažil trefit střed míče, protože ho pak měl pod kontrolou,“ uvedl.

„Občas mají hráči s malou nohou větší kvalitu kopu. Nebo možná nikoliv větší kvalitu než ostatní, ale kopou odlišně. Mají totiž menší prostor na udeření míče díky jejich malé noze, což znamená větší kontrolu,“ podělil se o zajímavou myšlenku, na které je jistě mnoho pravdy. Argentinec má totiž velikost nohy 8,5, což je výrazně méně než je normální.

Tak či tak, Agüero se již zapsal do historie jako jeden z nejlepších útočníků, kteří kdy v Premier League hráli. Poslední klubová trofej, která mu chybí, je Liga mistrů. Vyjde to letos?