Blog TELH: Reklama jako extraligové zlo, ale i spása zároveň. Existuje vůbec řešení?

Reklama je dnes nedílnou součástí nejen hokeje. Není to žádná revoluční novinka, ale při snaze čím dál víc zviditelnit své partnery, bijí reklamy do očí víc, než samotná hra. Nějakou řekněme posvátnou čistotu drží už jen NHL, ačkoliv i tam se začíná byznys tlačit před tradici. Na českých kluzištích je už však sponzorská prezentace daleko za hranou vkusu a částečně i únosnosti.

Když pár dní před začátkem nového ročníku Extraligy zveřejnilo Dynamo Pardubice na svých sociálních sítích připravenost ledové plochy, dost hlasitě to vzbudilo názory veřejnosti. Jen rychlým počítáním ze dvou fotek jsem napočítal celkem nějakých 33 reklam.

Je pravda, že pestrá barevnost, která bije do očí, čerstvě po vytvoření plochy za pár týdnů na oko trochu vybledne, i tak se jedná o nepříjemný nešvar, který musí fanoušci zkousnout. Podobná situace je na většině českých stadionech, posledně mohli doslova trpět například diváci O2 TV Sport při přenosu šlágru 4. kola Sparty s Oceláři.  

Podobná situace panuje i na dresech extraligových klubů. Vesměs to bývá tak, že pokud nemá klub alespoň jednoho dominantního sponzora (např. Třinec – Třinecké železárny), musí se spolehnout na více partnerů, což pochopitelně znamená i širší portfolio prezentace. Nejviditelnější prostor pochopitelně nabízí ideálně ledová plocha a dresy.

Nabízí se však otázka, jestli je tahle prezentace skutečně tak nezbytná, a jestli neexistuje způsob, jak zobrazit reklamu efektivně a zároveň viditelně.

„Některé kluby se to snaží krotit, aby si fanoušky neznepřátelily. Jindy zase tu hranici překročí, aby mohly fungovat. Bude to takhle i do budoucna,” řekl před časem iDnesu komentátor O2 TV Sport Jan Velart.

Samozřejmě nelze situaci porovnávat se zámořskou NHL. Tam má liga obrovské sumy za televizní práva, návštěvnost a prodej suvenýrů. Sponzoři tam netvoří tak vysoké procento, jako je tomu v českém hokeji.

 „V okamžiku, kdy bychom nemohli ledovou plochu a dresy používat k reklamě, museli bychom příjmy hledat jinde, třeba zdražit vstupenky. Jak říkal bývalý generální manažer Zbyněk Kusý, my máme české příjmy a evropské výdaje. V té větě je skryté úplně vše. Hokejka stojí ve Švédsku stejně jako v Česku, platy hráčů jsou podobné, ale u nás nejde, aby lidé chodili celou sezonu za 1000 korun na zápas. A ani to by nestačilo,” řekl v roce 2018 rovněž pro iDnes pardubický manažer marketingu Jan Hrabal.

Dalším velkým problémem je to, že každý sponzor chce být zkrátka vidět co nejvíc. Žádná úcta k tradici nebo hokeji nepanuje. Byznys je zkrátka byznys.

Koukněte na dresy pražské Sparty. Tradičně možná nejhezčí vizuální trikoty przní už několik let obrovský název BILLA na hrudi. Diváci už si trochu zvykli, že jsou hokejisté Sparty tak trochu jezdící billboardy na ledě.

Některé kluby však letos přece jen ukazují, především na svých dresech, cestu, jak alepoň částečně zachovat v tomhle směru touženou čistotu. Například Třinec, Vítkovice nebo Pardubice, dokázali na tmavé variantě dresů zapracovat reklamy do týmových barev, což má samo o sobě na oko daleko příjemnější efekt, ačkoliv třeba v případě Dynama se stále jedná o příliš vysoký počet reklam umístěných na drese. Nějaký cit už však v této oblasti fungovat začíná, buďme za to rádi.

HLEDÁNÍ CESTY

Cesta k vyřešení problému s čistým ledem se nehledá snadno. I u nás naštěstí ještě funguji kluby, které si potrpí alespoň na čisté útočné pásmo a mohou si to dovolit, i když se jedná skutečně jen o výjimky.

Když v roce 2014 otevřeli Oceláři svou novou, krásnou a multifunkční Werk Arénu, na podélných stranách mantinelu se objevily LED panely. Naprosto nezvyklá záležitost, ať už se bavíme o hokeji v tuzemsku či ve světě. I tento na první dojem rušivý element ale mohl docílit toho, aby měl Třinec i nadále přes rostoucí náklady čistá útočná pásma. Už nemají problém s tím, že se jim na mantinel všechny reklamy nevlezou. Mohou využit střídavé prezentace.

Tím se samozřejmě nabízí otázka, jestli by nešly nějakým chytrým způsobem vyřešit i další reklamy. V NHL loni předvedli v TV přenosech virtuální reklamu na ledové ploše. V době, kdy se liga nacházela v ekonomicky nejsložitější situaci, musela řešit složitá řešení. 

Mnoho fanoušků sice dodnes nadává, nicméně je pořád příjemnější, když v televizi divák kouká na jednu střídající se reklamu, než kdyby jich mělo být na ledě vyobrazeno například všech deset.

V české Extralize je samozřejmě situace složitější, neboť dosah televizního vysílání není ani částečně tak velký, a tak kluby ukazují své partnery spíš přímo divákům na stadionech. Tady však mám pocit, že je právě daleko větší prostor ke kreativitě.

Daleko jednodušší to mají samozřejmě multifunkční arény, které mohou sponzory ukazovat i mimo kostku nad ledem, například na LED prstencích. Taky starší stadiony už ale postupně instalují podobné reklamní LED panely. Moderní doba zkrátka nabízí moderní řešení. Snad tady je ta nejnadějnější cesta, aby začala reklamová epidemie na ledových plochách trochu stagnovat.

Někdy mi však přijde, že prsknout reklamu na led, je vlastně to nejjednodušší, s minimem práce. Přitom přímo na zimácích je prostoru pro reklamy dost. Mohou to být například potištěné kelímky od piva. O reklamních přestávkách by se taky dalo ještě ledacos vymyslet. Zkrátka reklama na stadionech a v TV je úplně jiná disciplína. 

Přesto se dneska všechno sjednotí tím, že všechny sponzory kluby zvýrazní na ledové ploše. Přitom to člověk moc nechápe, protože pokud se jedná třeba o menšího partnera, jeho obrázek v té celé barevné omalovánce nakonec úplně zanikne.

Samozřejmě chápu, že vyčistit led do bíla je v dnešní době naprosto nereálné, to dokáží fanoušci v Česku pochopit. Nicméně při pohledu na některá kluziště by nebylo špatné zvážit alespoň nějaké normy. Podobně, jako má marketingová agentura BPA určité procento, které mohou na ledové ploše pro reklamní účely využít, tak samo by ho měli mít i kluby.

Situace je samozřejmě daleko komplikovanější, než si sami vlastně uvědomujeme. Marketingoví pracovníci mají jistě už dnes práce nad hlavu, než aby dennodenně seděli a přemýšleli, jak jinak prezentovat v hokejovém prostředí své partnery.

Zároveň však dostávám v poslední době pocit, že snaha některých klubů o řešení těchto zažitostí je spíš úplně nulová.

Zdroj: Tipsport Extraliga