Blog: Proč nestojí o to vést LFA nějaká skutečná osobnost a všem stačí osoba Dušana Svobody?

Když vznikla Ligová fotbalová asociace, tak si mnoho fanoušků českého fotbalu myslelo, že je to krok správným směrem. Každý si totiž bláhově myslel, že to bude svéprávná organizace, která si bude řídit první a druhou ligu a pouze kluby budou rozhodovat o tom, jakým způsobem budou tyto soutěže organizovány a řízeny. Opravdu krásná představa, ovšem skutečnost ukázala opak.

Když předsedou této asociace byl zvolen Dušan Svoboda, tak byla česká fotbalová veřejnost překvapena. On je totiž dlouhá léta místopředsedou Sparty Praha, což každého nezaujatého příznivce nemile překvapilo. Na tom by nebylo nic divného, kdyby Dušan Svoboda nebyl místopředsedou letenského klubu do této doby a samozřejmě předsedou LFA dále.

On může říkat o své nezaujatosti co chce, ale stejně se každému bude vkrádat do mysli myšlenka, že svému klubu přinejmenším ani v nejmenším neublíží. Jestli si někdo bláhově myslel, že odstoupí z funkce místopředsedy Sparty Praha po svém zvolení do čela LFA, to by musel být v některé vyspělé evropské fotbalové zemi a ne v českém fotbale.

Ostatně sedět na dvou židlích, to není žádná novinka v českém fotbalovém světě. Miroslav Pelta byl zvolen jako šéf FAČRU a přitom byl šéfem fotbalového klubu z Jablonce. Když mu to tehdejší ministryně kultury Kateřina Valachová vytkla, tak řekl, že svůj klub prodá. Samozřejmě ho neprodal, a kdyby nebyl obviněn kvůli přidělování dotací, tak je předsedou FAČRu do této doby a majitelem Jablonce určitě také.

Největší příjem mají kluby určitě z televizních práv. Proč ale české kluby jsou s příjmem z těchto práv zhruba o desetinásobek nižší, než třeba srovnatelné ligy z Belgie nebo Portugalska? No protože tam se o tyto práva soutěží a zvítězí nejvyšší nabídka. Ovšem Dušan Svoboda vyvinul před dvěma lety obdivuhodnou činnost ve funkci předsedy LFA, aby tyto práva dostal zase Pragosport. No ovšem že bez soutěže.

Předseda Slavie Praha Jaroslav Tvrdík zveřejnil minulý týden informaci, že jeho klub věnuje 15 % ze zisku v evropských pohárových soutěžích do fondu solidarity pro kluby první a druhé ligy. Jistě to je chvályhodná iniciativa, ale ani Sparta Praha, ani Viktoria Plzeň se k této iniciativě nepřipojily, protože chtějí přispívat jiným způsobem.

Tady je vidět, že je potřeba i takovou věc nejdříve projednat a teprve, když dojde ke shodě, je možno informovat veřejnost. To by ale měla být záležitost LFA a jejího předsedy, bohužel tomu tak není, což je další velká škoda pro český fotbal.

Mimochodem, třeba v takovém Nizozemsku ještě před krizí kvůli pandemii koronaviru vyhlásili v listopadu 2018, že všichni účastníci skupinové fáze evropských pohárů ze svého zisku dají 5% a rozdělí je mezi kluby první a druhé ligy, 85 procent částky do nejvyšší nizozemské soutěže a 15 procent do druhé ligy. Tato částka slouží hlavně pro mladé fotbalisty v jednotlivých klubech.

V Německu zase na začátku této krize čtyři kluby, které hrály Ligu mistrů – Bayern Mnichov, Borussia Dortmund, Lipsko a Leverkusen – se dohodly a do společného fondu umístily 20 miliónů eur, což je asi 538 miliónů korun. Tato suma bude sloužit všem klubům, první a druhé ligy, aby jim aspoň trochu odlehčila od ekonomických starostí, které určitě přijdou.

Oba dva tyto příklady jsou v současném českém fotbale nepředstavitelné, protože naše kluby by se na této věci, jak to tak vypadá, nikdy neshodly. Iniciativu by měla opět vyvinout LFA a její předseda.

No a na závěr, proč je LFA vlastně úplně zbytečná v takové organizační struktuře? No protože pod ni nespadají rozhodčí, kteří jsou pořád součástí FAČRu, takže na jakékoliv pochybení z jejich strany, ať už úmyslné, či nikoliv, nemá LFA žádný vliv. Proto by se měla vrátit pod křídla FAČRu, neboť je v současném stavu spíše všem pro smích i se svým předsedou.

Žádná osobnost by za této situace na funkci předsedy LFA nekandidovala, protože by nemohla rozhodovat o všem a pravomoci by měla značně omezené, takže by svoje renomé jenom zhoršila a znemožnila by se úplně u fotbalové veřejnosti.