Spojte se s námi


Bundesliga

Alphonso Davies: Z uprchlického tábora v Ghaně až do slavného Bayernu Mnichov

Publikováno

dne

Alphonso Davies je osmnáctiletý Kanaďan narozený v Ghaně. Od ledna se oficiálně stane hráčem Bayernu Mnichov, nicméně s klubem už nyní trénuje. Kanadský křídelník přišel z Vancouveru Whitecaps, za který stihl odehrát 81 utkání, v nichž vstřelil 12 gólů a přidal 14 asistencí. Dokonce už nastoupil do 8 utkání za seniorskou reprezentaci Kanady a v nich už skóroval třikrát. Ať už se v Mnichově prosadí či nikoliv, jeho cesta, kterou zmapoval oficiální web Bundesligy, je pozoruhodná.

V 18 letech je jednou z hlavních tváří kanadského fotbalu a rozhodně je jedním z nejnadanějších fotbalistů, kteří vzešli z MLS. A od ledna bude moci být vpuštěn do bundesligových klání, protože právě 1. ledna bude oficiálně dokončený jeho přestup do Bayernu Mnichov, se kterým ale už nyní trénuje.

A přestože je zajímavé, kam to vlastně kroky mladíka nyní směřují do budoucna, ještě zajímavější je, odkud jeho kroky vlastně vedou. Jelikož jde o pozoruhodný lidský příběh, kterých ve fotbale není nikdy dost.

Tento příběh začíná v Ghaně. Konkrétně v uprchlickém táboře Buduburam. Tam se totiž Alphonso Davies narodil poté, co jeho rodiče utekli před občanskou válkou v Libérii. Od počátku neměl lehký život. Neustálé hledání čisté pitné vody, hledání jídla a prostě za každou cenu zůstat naživu. Každá hodina, která uběhla, byla úspěchem. „Bylo těžké žít, protože někdy jediným způsobem, jak přežít, je neustálé nošení zbraně po ruce. Nechtěli jsme používat střelné zbraně, takže jsme se rozhodli utéct ze země. Přišli jsme na to, že existuje program přesídlení a tam nám říkali, že musíme vyplnit formuláře, abychom mohli do Kanady. To jsme udělali, prošli jsme několika rozhovory a udělali jsme vše pro to, abychom se sem dostali,“ vzpomíná na složitou situaci otec nadějného křídelníka.

Daviesova rodina byla schopna emigrace v době, kdy mladému Alphonsovi bylo pět let. Nejdříve se usadili v kanadském Edmontonu. Zatímco rodiče tvrdě pracovali spoustu hodin denně, mladý Alphonso pomáhal svým mladším sourozencům a navštěvoval katolickou školu, kde si poprvé všimli jeho talentu. Konkrétně to byla učitelka a sportovní trenérka, Melissa Guzzo. Ta se k němu vyjádřila následovně: „Je to jedno z těch dětí, které se neustále usmívá. Na chodbách neustále tančí a je to přirozený talent na vše, čeho se dotkne. Ať už je to basketbal, běh a zkrátka jakýkoliv sport.“

A byla to právě ona, Melissa, kdo přivedl mladého Alphonsa k fotbalu. Doporučila ho totiž Timu Adamsovi, který byl zakladatelem Free Foottie, což byla bezplatná fotbalová škola pro děti, které si nemohly dovolit registrační poplatky, výbavu či cestování na zápasy. Tuto ligu hráli po škole žáci ze základních škol, konkrétně žáci v rozmezí 3.-6. třídy. A Tim Adams velice rychle poznal, že Alphonso Davies není jen tak obyčejný kluk. „Viděl jsem, jak se poprvé dotknul míče a bylo mi to jasné. Toto dítě má neskutečný dar. Ostatní děti, které jsem viděl, měly podobnou úroveň atletických dovedností, ale on měl i fotbalovou mysl. Byl víc než kluk, který dokáže míč kopnout do sítě,“ vzpomíná Tim Adams na první momenty s Alphonsem.

A protože si byl Tim Adams jistý, že Alphonso není obyčejný kluk, tak se rozhodl pozvat na turnaj vedoucího Fotbalové Akademie Sv. Mikuláše, Marka Bossia. A ten pozvání nejenže přijal, ale také z turnaje rozhodně neodcházel zklamaný. „Na tom chlapci bylo něco zvláštního. Měl neuvěřitelně rychlé nohy, byl rychlý s míčem. Věděl jsem, že je v něm něco speciálního. Tak jsem se zeptal na jeho plány do budoucna a on mi řekl, že by chtěl hrát v našem týmu. Protože jsme měli hráče z různých komunit, tak pro něj nebyl problém zapadnout,“ popisuje zpětně schopnosti mladého křídelníka Mark Bossio, šéf Akademie Sv. Mikuláše.

A právě v této akademii v Edmontonu začal postupně Alphonso Davies přemýšlet o tom, že by se snad mohl živit fotbalem a hrát ho profesionálně. „Abych byl upřímný, snažil jsem se hrát ze zábavy.  Udržovat se v pohybu, udržovat se mimo problémy. Nemyslel jsem si, že bych byl tak dobrý. Hrál jsem, protože jsem si to užíval s přáteli. Až jak jsem začal hrát organizovaný fotbal, tak mi rodiče, trenéři a další spoluhráči říkali, že mám takto pokračovat a že bych se mohl prosadit. Tak jsem začal věřit, že bych se mohl stát fotbalistou. A od té doby jsem se chtěl stát profesionálem. Proto jsem začal tvrdě trénovat,“ vzpomíná nadějný Kanaďan na moment, kdy zjistil, že se chce stát profesionálním fotbalistou.

Jeho ambice společně s vyspělostí a kvalitou mu pomohly k tomu, aby rychle Akademii Sv. Mikuláše přerostl. Stejně tak rychle přerostl fotbalový klub Edmonton Strikers. Ve 14 letech byl zapsán do rezidenčního programu ve Vancouveru Whitecaps. Jeho pokrok byl nesmírně rychlý. Stal se nejmladším hráčem, který kdy nastoupil v United Soccer League, což je druhá fotbalová liga v USA a Kanadě. Poté se stal dokonce prvním hráčem, který se narodil v roce 2000 a hrál MLS, tedy nejvyšší americko-kanadskou fotbalovou soutěž. Měl pouhých 15 let, osm měsíců a 15 dní.

„Když k nám přišel, věděli jsme, že je to vyhlídka do budoucna. Nejsem si jistý, že bychom ho hned chtěli nasadit do A-týmu. Pro mě to byla trochu anomálie. Když přišel, byl součástí týmu U16 a během několika měsíců šel z U16 do U18, poté do rezervy a z ní rychle do seniorského týmu. Je to velmi vzácné. A je nepravděpodobné, že se to v budoucnu bude opakovat,“ vzpomíná na rychlý vzestup mladíka prezident Vancouveru, Bob Lenarduzzi.

Díky působivým výkonům se Alphonso Davies rychle objevil na radaru kanadské seniorské reprezentace. Přičemž už dříve nastupoval v kategoriích U17 a U20. Debutu v „Áčku“ se dočkal 14. června 2017, když naskočil proti Curaçau. Tedy když měl stále ještě 16 let. Dokonce stihl ještě ve věku 16 let za Kanadu skórovat, čímž se stal nejmladším střelcem v historii kanadské seniorské reprezentace. Navíc tento gól padl v utkání Zlatého poháru CONCACAF, což je Mistrovství Severní, Střední Ameriky a Karibiku ve fotbale. Díky tomu se stal Davies nejmladším střelcem v historii celého turnaje a navíc se stal prvním hráčem, který se narodil ve 21. století a dokázal skórovat na významném mezinárodním turnaji.

Davies však byl více, než jen úspěšný sportovec. Stal se inspirací a ukázal, proč je dobře, že Kanada do své země přijímá lidi z jiných koutů světa. A ještě před tím, než ho za 22 milionů dolarů koupil Bayern, vystoupil Alphonso na kongresu FIFA v Severní Americe při příležitosti oznámení, že se Mistrovství světa 2026 bude konat v USA, Kanadě a Mexiku. Vyprávěl zde svůj příběh, příběh své rodiny. Od útěku ze země přes uprchlický tábor až po současnost. Zároveň popsal, jak Kanada přijala jeho samotného i jeho rodinu. Vliv a dopad jeho slov byl nepopiratelný.

Navzdory tomu, že v Kanadě je Alphonso Davies pomalu národním hrdinou, se neustále drží nohami pevně na zemi. Sám si příliš nevzpomíná na hrozné časy, které prožil v uprchlickém táboře. Může se maximálně jen snažit pochopit, jaké hrůzy prožili jeho rodiče během občanské války v Libérii. Přesto si neskutečně cení života, který může nyní žít. Jelikož díky tomu může být brzy hvězdou tak velkého klubu, jakým je Bayern Mnichov.

„Vypadá to, že jsme stále ještě na začátku nějakého filmu. Ale stále ještě není napsaný celý příběh,“ těší se na budoucnost již bývalého hráče svého klubu Bob Lenarduzzi, prezident Vancouveru Whitecaps. Alphonso Davies oslavil 18. narozeniny teprve začátkem listopadu, takže má vše ještě před sebou. A nám už jen zbývá popřát talentovanému mladíkovi do budoucna hodně štěstí a ať naplní potenciál, který rozhodně má. Tento pozoruhodný příběh si totiž zaslouží úspěšné pokračování.

Reklama

Oblíbené