Fraška s názvem Ballon d’Or! Jako každý rok, i letos anketa vzbuzuje pochyby. Mají tato individuální ocenění vůbec smysl?

Individuální ocenění, jako jsou Ballon d’Or či Golden Boy, zpravidla vyvolávají běžné diskuse o tom, zda-li byla udělena cena správnému hráči, potažmo jestli pořadí hráčů opravdu odpovídá jejich výkonům. Nejinak je tomu letos a to v obou zmíněných anketách. Zpochybnit by se dala i anketa FIFA The Best, nicméně ta je již minulostí a proto se v následujících řádcích zaměříme pouze na ty první dvě zvýšené, které navíc mají dlouhodobou tradici a jsou dlouhodobě prestižně vnímané.

Nuže, začněme u ankety Golden Boy, kterou lze shrnout poměrně v krátkosti. Již nominace mladých talentů byla poměrně záhadná a chybělo v ní spousta hráčů, kteří by do ní rozhodně měli zapadat. Ať už to byl Declan Rice z West Hamu, který vlastně během celého kalendářního roku předvádí v dresu Hammers parádní výkony. A takových hráčů, kteří v nominaci chyběli, bylo povícero.

Namísto nich se zde objevil například šestnáctiletý Ansu Fati, kterému rozhodně nelze upřít talent, ale aby zabral po pár odehraných zápasech místo někomu, kdo hraje pravidelně v Premier League a předvádí kvalitní výkony? Zkrátka nesmysl. A těchto případů je prostě v tomto ocenění letos mnoho.

Ono celkově mimo nominaci pak bylo zvláštní i konečné pořadí. Aby Fati skončil před Donnarummou, který je dlouhodobou jedničkou AC Milán, či Viniciusem, který byl důležitým hráčem Realu Madrid… Kaněk je zde zkrátka mnoho. Největší pak ale v tom, kdo celou anketu vlastně vyhrál.

Ano, zajisté je Joao Felix obrovský talent, ale jak mohl vyhrát? Proč ho někdo upřednostnil před Jadonem Sanchem? Sancho zářil v Dortmundu, stal se klíčovým hráčem Borussie, a to jak v Evropě, tak v lize. Zatímco Joao Felix sice zářil v Benfice, ale opravdu lze srovnávat Bundesligu a portugalskou soutěž? Nemluvě o tom, že po přestupu ze velké peníze do Atlétika Madrid rozhodně Felix nezářil, zatímco Sancho víceméně až do listopadu byl stále výkonnostně nahoře.

Výhra Felixe v anketě mohla být důsledkem pouze jedné věci – obří přestupové sumy, za kterou do Atlétika přestupoval. Jinak se jeho výhra zkrátka odůvodnit nemá. Ale to už si musí sáhnout do svědomí hlasující novináři.

Nyní však přejděme k té sledovanější a větší z anket, tedy Ballon d’Or. Opět poměrně nepochopitelně se do top třicítky vešel Joao Felix, ale Jadon Sancho? Jeho jméno kdesi vyšumělo. Kdoví proč. Kdoví kam. V nominaci mi rovněž chybí Ciro Immobile či Serge Gnabry. Ale třebaže k té třicítce nominovaných můžeme mít výhrady, což jakože asi máme, nemá moc smysl se tou třicítkou zabývat. Přeci jen je složité vybrat 30 nejlepších hráčů na světě a hlavně je nutno vzít v potaz, že jako nejdůležitější se bere to, kdo se dostal do top desítky.

Každopádně letos, jako každý rok, opět nedává umístění některých hráčů vůbec smysl. Překvapivě to však nejsou první dvě místa. Ať už by vyhrál Virgil van Dijk či Lionel Messi, jenž si nakonec skutečně šestý Zlatý míč převzal, nikdo by nemohl říct jediné slovo proti. Oba zažili skvělý kalendářní rok, oba dokázali pro svůj tým vyhrát alespoň jednu trofej a oba podávali fantastické výkony. Zkrátka mohli vyhrát oba.

Jenomže na třetím místě nám skončil Cristiano Ronaldo. Jak je to možné? Výkonnostně aktuálně rozhodně nepatří do top pětky, možná ani do top desítky, statisticky rovněž ne. Zkrátka je nyní mnoho lepších hráčů, kteří jsou v lepší formě, podávají lepší výkony a zasloužili by si lepší umístění než právě Portugalec, který se nestal ani nejlepším střelcem Serie A a ani v nynější sezoně to nevypadá, že by se mu to mělo podařit. A krom gólů svému týmu již mnoho co nabídnout nemá, maximálně vítěznou mentalitu, tudíž vstřelené branky by měly být hlavní ukazatel, který rozhoduje o jeho kvalitách.

Proč v první trojce není Robert Lewandowski, který je v životní formě a prožil fantastický rok? Je nejlepším střelcem tohoto kalendářního roku a počítali bychom-li „kanadské body“, tak je hned za Lionelem Messim na druhém místě. A přesto je až osmý. Je to vůči němu vůbec fér, že je takto nedoceněn? Proč v první desítce chybí Raheem Sterling, z něhož se pomalu ale jistě stává hráč světového formátu a který v rámci kalendářního roku nashromáždil pátý největší počet „kanadských bodů“? Šikovný Angličan skončil dvanáctý a před ním se, nepochopitelně, umístil jeho spoluhráč z Manchesteru City, Riyad Mahréz.

A co už vůbec nedává smysl? Karim Benzema prožil nejlepší kalendářní rok za dlouhé období. Dařilo a daří se mu střelecky, herně se chytl a hraje v dobré formě. Zatímco minulý rok skončil na 17. místě, ne úplně pochopitelně, letos ještě více nepochopitelně musí být spokojen s dělenou 26. příčkou, kterou si rozdělil s Wijnaldumem. Kde je v tomto případě logika? Spolu se Sterlingem mají oba být na lepších pozicích.

Dá se pochybovat i o tom, zda-li skutečně má být Alisson sedmý a jestli měl vyhrát ocenění pro nejlepšího brankáře, jelikož Marc-André ter Stegen prostě často drží Barcelonu nad vodou, zatímco Alisson za obranou Liverpoolu zase tolik zářit nemusí, ačkoliv je rozhodně gólmanem světových kvalit. Při zmínce obrany klubu z města The Beatles nelze zpochybnit 19. místo pro Trenta-Alexandra Arnolda, který podává fantastické výkony.

Samozřejmě můžeme mluvit o tom, že po bitvě je každý generál, respektive v tomto případě po hlasování. Nicméně je to těžké, když hlasující v těchto anketách nedokáží býti objektivní a místy se zdá, že fotbal vůbec nesledují, čemuž odpovídají výsledky. Nejhorší na tom vlastně je, že nikdo pořádně neodůvodňuje, podle čeho se v hlasování rozhodoval.

Víceméně si nepřímo do „věrohodnosti“ těchto anket rýpl Virgil van Dijk. Novinář mu totiž pověděl, že Cristiano Ronaldo na galavečeru chybí a že tedy bude v sále o jednoho rivala či konkurenta v souboji o vítězství méně. A odpověď Nizozemce? Více než trefná: „Byl vůbec soupeř?“

Naštěstí však máme demokracii a můžeme si myslet co chceme, stejně jako si můžeme všichni udělat svůj názor. Ten můj již delší dobu jest, že tyto ankety jsou zkrátka čím dál větší fraška a nelze je brát zrovna třikrát vážně. Jestliže dřív tato ocenění měla nějakou prestiž, momentálně na svém lesku zřejmě ztrácejí, alespoň v mých očích. A jestli se něco v budoucnu změní? Doufejme, že ano. Nicméně nyní je anket mnoho a všechny si hrají na prestižní a důvěryhodné. Možná je jich až zbytečně moc a to také není dobré.