Pohledem Viktoriána: Zmar, zoufalství… Na venkovních hřištích chybí nasazení a motivace

Viktoria Plzeň nezvládla další venkovní zápas a na půdě poslední Karviné remizovala 1:1. Skóre otevřel z povedeného protiútoku Lingr, Karvinští byli v první půli lepší a i když svěřenci Pavla Vrby diktovali hru ve druhém poločase, tak Krmenčík již stihl pouze srovnat. Letos mají Západočeši pouhou 53procentní úspěšnost na cizích hřištích, pokud nepočítáme Mol Cup. Zápas rozeberu v klasickém blogu Pohledem Viktoriána.

Již dlouho jsem se po utkání necítil tak bezmocný, naštvaný a frustrovaný. Nemrzel mě ani tak výsledek, který byl sice silně neuspokojivý, ale o něj v konečném důsledku ani tolik nešlo. Proč? Protože ho výrazně zastínil šílený výkon.

Do sestavy se po delším zranění vrátili Aleš Čermák a Jan Kopic, což mělo do hry dodat výrazně více kreativity. Ale v první půli to vůbec nebylo vidět. Začátek až tak otřesně nevypadal, viktoriáni na Karvinou, která o reprezentační pauze angažovala nového kouče Jarábka, vlétli a prvních patnáct minut kontrolovali hru.

Ale poté přišel jeden nákop za obranou na Ba Louu, který poslal přízemní centr na Lingra, jenž ve skluzu otevřel skóre. Obdržená branka jde jednoznačně za Řezníkem. Byl to totiž on, kdo Lingrův náběh trestuhodně nezachytil. A od té doby se hrál úplně jiný zápas. Pět přihrávek za sebou na útočné polovině byl obrovský problém, Karvinští skvěle napadali a viktoriáni jim to navíc zjednodušili svým přístupem.

Počet naběhaných kilometrů mezi oběma týmy v první půli musel být obrovský. Motivace a nasazení se nedalo srovnat. A Západočeši to takto mají ve většině venkovních duelů proti slabším celkům, což jde jednoznačně za trenérem. Pavel Vrba je z velké části zodpovědný za namotivování hráčů a již delší dobu se mu to ale nedaří.

Druhý poločas byl výrazně lepší, Slezané již přestali účinně presovat a viktoriáni měli na vše více času. Kombinace však snesla určité měřítko jen do pětadvaceti metrů od brány domácích. Viktoriáni si totiž nebyli schopní vypracovat jedinou šanci. Rozehrávku se snažili tlačit zahuštěným středem a kraje využívali daleko méně než v jiných duelech. To bych přičítal chování Kopice s Kayambou.

Oba dva se totiž stahují směrem doprostřed, kvůli tomu často nikdo neroztahuje šířku hřiště a střed je více zahuštěný. Proto si myslím, že by Kayamba měl hrát daleko více ze strany. Sice by mu to nebylo vlastní, ale komplexně by Viktorii větší roztažení do stran pomohlo. Kopice bych takovými úkoly nesvazoval, je nejkreativnějším hráčem ligy a potřebuje větší volnost.

Třetím na české poměry úžasně kreativním hráčem je Aleš Čermák. Bývalý kapitán reprezentační jednadvacítky však dlouho chyběl kvůli zranění a bylo hodně znát, že mu zápasová praxe chybí. Ovšem nepodal velmi podprůměrný výkon pouze z kvalitativního hlediska. Myslím si, že je neefektivní, aby se stahoval hluboko až někam ke Kalvachovi s Procházkou, kteří plní funkci klasických středních záložníků.

Zaprvé tím zahustí prostor a zadruhé si na začátku sezony skvěle rozuměl s Krmenčíkem, takže by měl hrát blíž k němu. Dokázali si spolu narazit a vyřešit náročné situace v excelentní rychlosti, ale v Karviné si spolu téměř nepřihráli. Další důvod slabého výkonu v poslední třetině hřiště? Absence Limberského.

Můžete si o něm říkat, co chcete, ale když chybí, tak je Plzeň výrazně slabší v kontrolování hry. Hloušek je sice atletičtější a častěji doplní útok, ale nemá tak velký dopad na rozehrávku. „Limba“ hodně využívá faktu, že hraje přes nohu a dokáže tak lépe zásobovat střed pole. To velmi chybělo. Mimochodem: když „proslulý řidič“ nenastoupil, což letos bylo v šesti duelech, tak viktoriáni vydolovali pouze 33 procent možných bodů…

Problémy na hřištích soupeřů jsou však daleko hlubší a zdaleka to není jen o jednom duelu. Doma je to stále super po všech stránkách, ale jakmile viktoriáni vyjedou ven, tak tomu chybí motivace, nasazení a vlastně prakticky všechno. Jakoby se mimo Doosan Arénu nemuselo hrát naplno…

Možná to chce změnu trenéra, protože i podle mimiky a aktivity Pavla Vrby na lavičce to vypadá, že si s tím moc neví rady. Na druhou stranu: kdo by byl lepší? Kdo by zaručil, že výsledky snesou určité měřítko?

Málokdo si uvědomuje, že v první sezoně Vrba vypálil rybník hvězdným celkům Slavie a Sparty, odehrál se nezapomenutelný duel proti Sportingu Lisabon, následně úžasná jízda v Lize mistrů, druhé místo za nedostižnou Slavií a letos je druhá příčka maximem možného…