Ben Ashworth, vedoucí fyzické přípravy Sparty: Návrat Davida Lischky byl speciální! Jak jsme toho dosáhli?

Ben Ashworth nastoupil před startem letošní sezóny do fotbalové Sparty jako vedoucí fyzické přípravy hráčů. Nedokážete si pořádně představit, co spadá do jeho kompetencí a jaká je jeho náplň práce? Čtěte dále.

Rozhovor vznikal pod taktovkou Lukáše Pečeněho, člena mediálního týmu ACS, který se ptal Ashwortha nejen sám, ale tlumočil i otázky sesbírané na webu letenského klubu přímo od samotných fanoušků.

Bene, kdo všechno je členem tvého týmu a co máte vlastně na starosti?

Máme tým devíti lidí, jsou tu fyzioterapeuti, doktor, kondiční trenéři a maséři.

Masérka Jitka Kamarýtová je zodpovědná za koordinaci lékařské péče, je s lékaři i hráči v úzkém spojení. Adam Kuttenberg přišel na konci minulé sezóny, stará se o monitoring hráčů. Honza Čápek je posilou z týmu FK Jablonec, má skvělé vztahy s hráči, je velmi zkušený.

Štefan Dojcsan je šéfem lékařů a má na starosti koordinaci externích specialistů, jezdí s námi i na zápasy.

Fitness kouč Tomáš Malý má obrovské zkušenosti, jsme rádi, že tu je, je napojen na FTVS UK, kde provádíme předsezónní testy. Václav Polák má na starost především posilovnu, kde ordinuje hráčům cviky k zesílení, to se v této sezóně hodně zlepšilo. Má spolu s Pavlem Radou na starost návrat hráčů po zranění.

A nesmíme zapomínat na maséry Kamila Maixnera a Tomáše Havránka, dva skvělé kluky, kteří jsou tmelem kabiny.

Mým úkolem je zajistit, abychom měli o všech hráčích patřičné informace. Tato data pak pomáhají trenérům při sestavování tréninkových jednotek, musí vědět vše o kondici jednotlivých hráčů. Dohlížím, aby všichni členové mého týmu mohli pracovat podle svých představ a měli jsme na konci data, která potřebujeme.

Představ si, že se Spartě zraní hráč. Co se děje pak?

Stanovil jsem určitý standard, který dodržujeme – chceme do 48 hodin mít hotový scan, díky němuž můžeme stanovit diagnózu a stanovit časový i obsahový plán jeho návratu.

V rámci rehabilitace si stanovíme klíčové parametry – pokud je hráč splní, pustíme ho do další fáze rehabilitace, pokud ne, naopak ho nepustíme dál, snažíme se o velmi individuální přístup. Vše máme založeno na datech.

Když je hráč schopen návratu na hřiště, naše práce rozhodně nekončí. Nejdříve hráč jen běhá kolem hřiště, pak může postupně měnit směr běhu. Následuje práce s míčem. Ten proces je velmi jasně stanoven a nelze nic přeskakovat.

V případě, že hráčovo tělo nevykazuje žádné negativní reakce na postupné zvyšování tréninkových dávek, což máme opět podpořeno daty, může jít do kontaktu s ostatními a postupně do plného zatížení.

Cesta do zápasů prvního týmu však vede ještě přes zápasy za B-tým, tam se musí kluci rozehrát.

Můžeš tento proces demonstrovat na příkladu některého z hráčů, třeba na Davidovi Lischkovi?

David Lischka je zajímavý případ. Byl po operaci srdce, před startem přípravy dlouho nehrál. V ní však úspěšně absolvoval naprostou většinu tréninků. Po kontrole kondičních dat a po konzultaci se samotnými trenéry jsme si ověřili, že zatím není na úrovni prvního týmu. Otázka tedy byla, jak zajisti, aby se na ni posunul. Velké otázky se vedly o délce procesu, který to měl zajistit.

Spolupracovali jsme s externími specialisty, doktory, kardiochirurgem. Dělali jsme i speciální kondiční test pro srovnání jeho úrovně s úrovní ostatních stoperů. Trénoval slušně, začal nastupovat za B-tým. Sledovali jsme jeho GPS data, když ve vysoké intenzitě odehrál zápas proti rezervě Bayernu, věděli jsme, že je blízko k návratu do A-týmu.

V rámci dalšího kondičního testu jsme mu odebírali krevní vzorky, abychom viděli reakci těla na tvrdé podmínky. Ten jsme opakovali týden co týden a viděli zlepšení. Všechny sledované parametry se lepšily a lepšily a došli jsme postupně do bodu, kdy byl schopen hrát za A-tým.

Nebyl to vůbec jednoduchý proces, ale množství jednotlivých, do sebe zapadajících kroků. Museli jsme si být jistí, že než jej pošleme do A-týmu, bude na tom natolik dobře, aby mohl předvádět svou hru.