Komentář: Ta koncovka… Slávistický tým je jako rytíř beze zbraně

Každý, kdo sledoval včerejší duel Slavie s Borussií Dortmund, ať už přímo v bouřlivé atmosféře Edenu či u televizních obrazovek, to viděl. Neuvěřitelné! Sešívaní se svému slavnému soupeři herně vyrovnali a velkou část druhého poločasu byli dokonce lepší. Agresivita, rychlost, presink, pevná obrana, kombinace, velké šance. To vše tam bylo. Ale pokud svému výkonu nenasadíte korunu v podobě vstřelených gólů, vyjde veškeré úsilí téměř naprázdno…

Už dlouho neplatí, že kvalitní zakončení je otázkou výhradně útočníků. Názorně to předvedl včerejší dvougólový střelec Achraf Hakimi, který většinu zápasů hraje na pozici krajního obránce Die Schwarzgelben.

Tentokrát v pozici krajního záložníka dvakrát projel kolem obrany domácích jako šinkanzen a obě své šance chladnokrevně zakončil. Jednou technicky po několika kličkách, po druhé ranou mezi nohy gólmana Koláře. A to je obránce.

Naopak slávistické šance? V první půli šel Masopust po geniální přihrávce Stanciua sám na gólmana Burkiho. Měl dost času si rozmyslet, co s míčem provést. Výsledkem byla jen rána do brankáře BVB.

V druhém poločase po obloučku Ševčíka šli slávisté opět sami na bránu. Tentokrát navrátilec Stanislav Tecl. Jeho střela se dokonce ani mezi tři tyče nevešla. (O situaci slávistických útočníků více zde).

Další obří příležitost měl stoper Kúdela, když po perfektně vymyšleném signálu, který obrana hostů vůbec nezachytila, střílel uvnitř vápna. Ale se zakončením příliš čekal, nešel proti míči a trefil jen postaveného obránce Borussie.

Ano i hráči BVB své některé příležitosti neproměnili, jako například Sancho, kterého v úniku skvěle vychytal ve famózní formě chytající Ondřej Kolář. Ale to už měli hosté gólový polštář v podobě trefy mladého Hakimiho z prvního poločasu.

Neproměňování šancí Sešívané v evropských pohárech pronásledovalo už minulou sezónu, stačí si například vzpomenout na spálené tutovky ve venkovním zápase se Zenitem Petrohrad.

Na ligové scéně si jsou slávisté schopni většinou vytvořit takové množství příležitostí, aby jim to ve výsledku stačilo na úspěch. Ovšem v souboji s týmy ze své „skupiny smrti“ bylo a bude těchto příležitostí mnohem méně.

A pokud by se i nadále počítaly čárky za další a další neproměněné šance na kontě Červenobílých, neměla by Slavia téměř žádnou naději na postup ze skupiny nebo třetí místo, zajišťující jarní část Evropské ligy. Přestože se zatím evropským gigantům herně vyrovnává. A to by byla obrovská škoda.