Komentář: Sundejte dresy? Sparťanský kotel svému týmu z krize bohužel příliš nepomáhá

Ze včerejšího šlágru kola si Sparta z bitvy s Plzní odvezla porážku 0:1. Tým letenských opět potopila hrubá chyba ve vlastních obraných řadách. Stoper David Lischka pokaženou přihrávkou umožnil lehce skórovat plzeňskému Krmenčíkovi. I přes snahu se už Pražané na odpověď nezmohli. Po utkání je vlastní fanoušci z řad sparťanského kotle přinutili odevzdat své dresy, protože dle nich nejsou hodni je nosit.

Fandit týmu, když vítězí a budoucnost vypadá růžově, by uměl, dá se říci, každý. Stačí si vzpomenout na některé zápasy české hokejové reprezentace v rámci mistrovství světa. To je najednou v naší zemi vlastenců. Jenomže být fanouškem, také znamená podporovat svůj klub, když se mu nedaří nebo dokonce hůř, když je v krizi.

Ano, sparťanská krize zdaleka není jen záležitostí této sezóny a frustrace fanoušků Sparty, včetně Ultras, je naprosto pochopitelná a na místě. Je však velký rozdíl mezi frustrací z výsledků a bojem proti vlastnímu týmu.

Nic nepomůže hráčům víc, než vědět, že i v dobách špatných výsledků za nimi věrní fanoušci stojí a věří, že se SPOLEČNĚ odrazí ode dna. Víra fotbalistů v sebe sama se poté logicky výrazně zvedne a cesta k úspěchu už není tak daleko jako dřív. Jak fotbalisté s oblibou říkají – fotbal se hraje pro fanoušky. A je to pravda.

Členové tvrdého jádra fanoušků Sparty však poslední dobou dělali spíše pravý opak. Od časů Stramaccioniho, přes Hapala a Ščasného se na důkaz své nespokojenosti uchylovali k přímým bojkotům zápasu. Na utkání přišli, vyvěsili transparenty a tým nepovzbuzovali. Velmi často na ně za to pískali a nadávali dokonce ostatní příznivci letenských na stadionu.

Včerejší „akce“ s dresy a apel, aby si trenér Jílek sundal košili, jsou společně se zmíněnými bojkoty projevy, které Spartě z dlouhodobé krize v žádném případě nepomohou.

Na pozápasové tiskovce, která je ke zhlédnutí na oficiálních stránkách Sparty, mluvil o odevzdání dresů i skleslý kapitán Pražanů Martin Frýdek: „Řekli si o ně, tak jsme jim je dali. Chápeme jejich rozladění.“  K celkovému rozpoložení týmu pak dodal: „Fotbal je o chybách a my bohužel chyby děláme. Hodně nás to štve, bohužel se nám to stává často. Je to složité, jak na to reagovat a být psychicky v pohodě.“

Sám trenér Václav Jílek, který výzvu kotle odmítl, se ale na incident s dresy svých svěřenců dívá poněkud odlišně, když pro Deník Sport řekl: „Nevím, co si o tom mám myslet. Nemyslím si, že tohle přispěje k tomu, abychom zvedli výkonnost, respektive, abychom bodovali v dalším utkání.“

Druhým momentem, u kterého se chci pozastavit, je, když vlastní fanoušci komplikují hráčům možnost otočit nepříznivý stav zápasu a zabojovat o lepší výsledek. Narážím především na dvě konkrétní a v tisku několikrát probírané situace.

První se odehrála loni při nevydařeném pokusu Pražanů o postup do Evropské ligy v domácí odvetě proti Spartaku Subotica. Dosud skvěle hrající domácí srovnali skóre z úvodního zápasu v součtu na 2:2 a chystali vítězný úder. V 74. minutě je však hloupou chybou ve vlastním vápně potopil stoper Radakovič a hosté se z penalty nemýlili.

Za kritického stavu pro Spartu, která tak musela rychle přidat další góly, vběhla přímo na hřiště početná skupina ze sparťanského kotle a utkání přerušila. Vzala tak svým hráčům několik minut z času na boj o postup, domácí se už nedokázali vrátit do tempa a z kvalifikace vypadli.

V důsledku incidentu musel klub platit tučnou pokutu a při další možnosti postoupit do EL, tentokrát přes turecký Trabzonspor, byla Sparta nucena uzavřít stadion. Jsem si téměř jistý, že s podporou vlastních fanoušků by sparťané vedení 2:0 deset minut před koncem, nebo vítězství, dokázali udržet.

Druhá taková situace je mnohem čerstvější a velmi podobná. V nedávném pražském derby za stavu 0:2 pro Spartu, která se snažila stav zápasu zvrátit, odpálili členové sparťanského kotle několik dýmovnic a zasypali hostující slávisty vším, co měli po rukách.

Utkání bylo následně několikrát přerušováno a domácím tak opět mizel čas ke změně skóre. Vlastní fanoušci tak Spartě opakovaně ztížili možnost změnit vývoj zápasu ve svůj prospěch…

Jednoduše řečeno, pokud by se měla Sparta v dohledné době odrazit ode dna, potřebuje k tomu zcela zásadní věc. Aby všichni táhli za jeden provaz.

To plyne i z části videa, vydaném na serveru tn.cz, z období trápení se pod Andreou Stramaccionim. Rozhovor na videu se odehrává mezi jedním ze sparťanských fans a Tomášem Rosickým, tehdy ještě hráčem – dnes sportovním ředitelem Sparty.

Tomáš Rosický na stížnosti sparťanského fanouška – a můžeme říci i většiny letenských příznivců – odpovídá: „Já vás chápu. Jen vám říkám, že ti kluci si alespoň nějakou podporu zaslouží. Jsme k*rva na jedný lodi, ne?“