Tři faktory: Arsenal může vlastními chybami přijít o ty nejvyšší cíle

Nastane situace z konce minulé sezony, kdy Gunners vlastními chybami přišli o možnost umístit se v první čtyřce, čímž se připravili o místenku do Ligy mistrů? V tomto článku si blíže představíme tři důvody, proč by Arsenal mohl vlastními chybami znovu přijít o umístění na nejvyšších příčkách.

Již třetí sezonu zní na Emirates Stadium znělka Evropské ligy. Co by každý fanoušek Arsenalu dal za to, aby v červené části Londýna bylo opět slyšet: „Die Meister, Die Besten, Les grandes équipes, The champions!“ Nakročeno nemají svěřenci Unaie Emeryho špatně, herně to ale zatím není 100% ono, což nám dává tušit, že Arsenal může být v určitých fázích sezony zranitelný.

Nedotažený herní styl
„Raději vyhraji zápas 4:3 než 1:0“. Těmito slovy se na úvod své štace v Arsenalu prezentoval Emery. Tuto taktiku jistě mnozí vítali, lepší než být svázáni defenzivní taktikou, která oku diváka zrovna nelahodí. Jenomže angažmá na Emirates Stadium se s předchozími španělovými nedá moc srovnat.

Paris Saint-Germain francouzské lize dominovalo, s rovnocennými soupeři se utkalo maximálně čtyřikrát za sezonu. Sevilla mezi největší elitu nepatřila, ovšem v La Lize byla stejně silnější než většina celků. V zápasech tak měl ofenzivní převahu, která soupeře nepouštěla k ohrožení vlastní branky. V Premier League vás ovšem dokáže potrápit i nováček soutěže.

Naposledy se to ukázalo na Vicarage Road, kde doposud nejhorší Watford získal zcela zaslouženě bod. Obranná čtyřka Gunners není uzpůsobená na neustálý tlak soupeře, ještě více se to projeví proti zbytku ligové elity. V téměř v každém utkání tak můžeme čekat chybu zadáků, která vede ke gólu soupeře. Taktika vyhrát stylem „ofenzivní přestřelky“ tak Emerymu moc nevychází. Ze hřiště povětšinou odchází týmy s dělbou bodů.

Častá změna taktiky
Arsenal pod Emerym nastupuje v systému se čtyřmi či třemi (respektive pěti) obránci. V posledních zápasech jsme vídali čtyřčlennou defenzívu (proti Watfordu 4-1-2-1-2, proti Tottenhamu 4-3-3). S Hornets se systém uzpůsobil Özilovi, často tak vidíme změnu taktiky kvůli jednomu hráči. Je možné, že v dalším utkání uvidíme znovu jiné rozestavení.

Je sympatické, že španělský stratég chce na každého soupeře vyrukovat s ojedinělou taktikou, v této fázi sezony ale Gunners potřebují dostat pod kůži jeden herní styl, který bude fungovat na 100 %. Experimentovat se může v pohárovým zápasech, kde nastupují kvalitativně horší soupeři.

Malá šíře kádru
Ruku v ruce se změnami taktiky jde i poměrně úzký kádr. Pokud nemáte dostatek alternativ na různé posty, nemůžete si měnit rozestavení a herní styl zápas co zápas. Navíc, když někteří hráči umí zahrát pouze na jednom postu. Zářným příkladem je Mesut Özil. Svého času zkoušel Wenger stavět německého záložníka na levém křídle, kde ovšem Özil nezářil. Třicetiletému Němcovi sedí pouze pozice klasické desítky, podhrotového ofenzivního záložníka. Jenomže často není ve formaci pro klasickou desítku místo.

V následujících týdnech by se do sestavy měla dostat trojice Héctor Bellerin, Rob Holding, Kieran Tierney. S touto defenzivní trojicí by se měl Arsenal vrátit k systému na tři beky/pět beků. Přiznejme si, David Luiz zatím nepřesvědčil a Sokratis vedle něho nevypadá zrovna jistě. Nebylo by na škodu tak zkusit na stoperské trojici Holdinga, Chamberse a Sokratise. V následujících týdnech tak obrana Arsenalu bude jako znovuzrozená.

Problém ale nastává v útoku. Doléčit zranění musí Alexandre Lacazette, na hrot útoku se tak vrátí Pierre-Emerick Aubameyang, který v systému na tři ofenzivní hráče na levém křídle. Ofenzívu Gunners tak musí táhnout i nová akvizice Nicolas Pepe, který se ale zatím gólové neprosadil. Jinak už má Emery jako alternativy pouze mladíky Gabriela Martinelliho a Reisse Nelsona. Pokud přijde další zranění, může se ofenzivní síla Arsenalu rapidně snížit.

Všechny články z rubriky Tři faktory naleznete na tomto odkazu.