Týden s Kladiváři: Dvě výhry jsou skvělé, ale obrana je zralá na pár facek!

Londýnský West Ham si připsal svou první ligovou výhru v letošní sezoně a o pár dní později postoupil dále v ligovém poháru. Výkony to ale nebyly ani zdaleka perfektní. Je tu další díl pravidelné rubriky Týden s Kladiváři.

Život fanouška Kaldivářů je plný nečekaných zvratů a frustrací, a o to více si musí cenit všech úspěchů. Po dvou zvládnutých utkáních u mě ale převládá spíše obava než nadšení.

Po vysoké prohře v prvním kole se tým postupně zvedal a připsal si první trojbodový zisk na hřišti Warfordu. Po třech kolech tak má West Ham čtyři body, což není vůbec špatné. Výkon se mi však přesto nezdál ideální.

Výhra 3:1 venku vypadá skvěle a skvělá je. Nikdo by se ale nemohl zlobit, kdyby utkání dopadlo třeba 4:3 ve prospěch domácích. Šancí na to totiž měl Watford spoustu.

Vedení hned v první minutě týmu možná paradoxně ublížilo. Hráči se dostali do jakési komfortní zóny, polevili a na branku Fabianského se hnal jeden útok za druhým. Bylo jen otázkou času, kdy padne branka. Také se tak zanedlouho stalo.

Watford nalezl mezeru mezi levým obráncem a levým stoperem, jmenovitě Masuaku a Ogbonna, která na tomto místě vzniká až příliš často. Obrana celkově nevypadá vůbec solidně, o čemž svědčí i obrovské množství šancí soupeřů ve všech utkáních v této sezoně.

Vzhledem k nepopiratelné síle útoku bude muset výběr Manuela Pellegriniho spoléhat, že svého soupeře v zápasech přestřílí. To se tentokrát povedlo, ale napomohlo tomu zejména naprosto tragické zakončování útočníků Watfordu.

Korunu střeleckému trápení žlutočerných nasadil ve druhé půli Hughes, který zaváhal v situaci, jenž se dá popsat slovy: „Těžší je netrefit se.“ To bylo pro vývoj zápasu asi rozhodující. Pak už úřadoval nový střelec – Haller. Výborný výkon podal po návratu do sestavy i Noble a z lavičky v ofenzívě hodně napomohl Antonio.

Právě Antonio se pak ale bohužel v úterý zranil v Newportu při zápasu Carabao Cupu. Už v sedmé minutě uháněl na branku, když se náhle zřítil k zemi. Podle prvních výsledků vyšetření to vypadá na roztržený stehenní sval. Operace bude nutná a Antonio, který byl tak důležitý při výhře nad Watfordem, bude bohužel pár týdnů mimo hru.

Co se týče výkonu v pohárovém zápase – opět jsem nebyl nadšený. Sestava byla i s četnými změnami stále dost silná, avšak hlavně v první půli vypadala hra hrozivě. Newport pohrdl několika dobrými šancemi a rozlítaný Diop si dal málem vlastní branku. Po poločase mohl outsider klidně vést o několik branek.

Naštěstí situaci ještě před přestávkou uklidnil Wilshere, když vypíchl obránci míč po vlastní nepřesné přihrávce a v poklidu dal svůj první soutěžní gól za Hammers. Stejný úspěch pak v druhé pětačtyřicetiminutovce zaznamenal Fornals po pěkné akci z levé strany.

Celkově druhý poločas už vypadal ze strany favorita lépe. West Ham držel většinu času balón a došel si bez dalších komplikací pro vítězství. Proti takovému týmu měla ale hra vypadat hlavně ze začátku určitě trochu jinak!

Nejlepšími hráči byli Wilshere a Anderson, jenž střídal Antonia. I od nich bych ale očekával mnohem více. Trochu nevýrazný byl na hrotu nový muž Ajeti. Proti urostlým a usilovně bránícím hráčům Newportu to měl však při svém debutu hodně složité.

Do dalšího ligového utkání s Norwichem tak jdou hráči, a především obránci, West Hamu se zdviženým prstem. Za Kanárky totiž zatím řádí střelecky Pukki a ten už nebude mít takové slitování jako hráči Watfordu.