Vliv penalt na góly (Liga 2018-2019) … aneb Penaltová královna Sparta

Nejvíce gólů z penalt dala v lize Sparta spolu s Mladou Boleslaví a Slavií, ale Sparta obdržela z penalt pouhé 2 góly, zatímco MB 5 a Slavia 6 gólů. Útok Sparty byl z celé ligy na penaltách nejzávislejší, zatímco obrana Sparty patřila mezi nejméně zasažené góly z penalt. Naopak obrana Slavie byla postižena nejhůře: téměř každý čtvrtý gól do její sítě byl z pokutového kopu!

Góly z penalt

V ročníku 18/19 padlo 73 gólů z penalt, tedy téměř každý desátý gól (přesněji 9,86%) z celkového počtu 740 gólů.

Tabulce gólů z penalt pro versus proti vévodí jasně letenský klub:

Sparta je zde daleko před ostatními kluby: rozdíl 8 gólů je téměř dvojnásobek rozdílu u MB a plný dvojnásobek rozdílu u Slavie a Jablonce. Na druhou stranu je rozdíl penalt výrazně nejhorší u Karviné.

Vliv penalt na útok či obranu jednotlivého klubu lze ale lépe vyjádřit jejich podílem na celkovém počtu gólů – pokud klub za sezonu vsítí 30 gólů, pak je přínos 10 gólů z penalt mnohem vyšší, než kdyby vsítil 70 gólů.

Vliv penalt na útok

Podívejme se tedy, jaký je u každého klubu podíl penalt na celkovém počtu dosažených gólů:

Z penalt tedy těžila v útoku nejvíce Sparta spolu s Mladou Boleslaví, zatímco Ostrava či Olomouc z nich prospěch neměla žádný, respektive téměř žádný.

Vliv penalt na obranu

Nyní se podívejme, jaký je u každého klubu podíl penalt na celkovém počtu obdržených gólů:

Nejmenší podíl penalt na obdržených gólech byl u Jablonce a Příbrami, nízký byl i u Sparty.

Obrany Ostravy a Olomouce též patřily mezi nejméně zasažené penaltami, ale to jsou zrovna ty dva kluby, jejichž útok měl z penalt nejmenší prospěch.

A nakonec: nejvyšší podíl penalt na obdržených gólech byl i Plzně, Slovácka, a zejména Slavie, která dostala téměř čtvrtinu gólů z pokutových kopů!

Vliv penalt na poměr gólů

Celkový vliv penalt na útok i obranu lze vyjádřit vlivem na poměr gólů, tedy o kolik procent penalty poměr gólů zlepšily či naopak zhoršily.

Tabulka vlivu penalt na poměr gólů:

Vysvětlivky: G+, G- góly pro a proti; PG+, PG- góly z penalt pro a proti; Poměr gólů bez penalt = (G+ – PG+)/(G- – PG-). Poznámka: součet vlivů není nula, protože procentuální vliv není ani symetrický, ani sčitatelný.

První pozice Sparty nepřekvapí, jde o mužstvo v útoku nejvíce závislé na penaltách a přitom v obraně je málo penaltami poškozené. Druhá Příbram sice dala jen o dva góly z penalt více, než dostala, ale i tak byl tento penaltový poměr 5:3 mnohem lepší, než její poměr gólů bez penalt 38:70.

Nepřekvapí ani přítomnost Jablonce a Mladé Boleslavi mezi top 5, první měl obranu nejméně zasaženou penalty, druhý zase útok hned po Spartě na penaltách nejzávislejší.

Překvapit může kladný vliv penalt na Duklu, která přitom dostala z penalt o dva góly více, než dala. Ovšem Dukla bez penalt dostala o 40 gólů více, než dala! Penaltový poměr 4:6=0,67 tedy hrozivý poměru gólů 26:66=0,36 o trochu zlepšil.

Neměla by zarazit skutečnost, že penalty většině klubů v tabulce nepomohly – koneckonců 10 mužstev dostalo z penalt více gólů, než dalo. Zajímavý je ale záporný vliv penalt na Plzeň a obzvláště na Slavii.

Vysvětlení je prosté: poměr gólů bez penalt byl u Plzně i Slavie mnohem lepší, než poměr gólů z penalt (tedy 51:27=1,9 vs. 6:5=1,2 u Plzně a 69:20=3,5 vs. 10:6=1,7 u Slavie). Penalty tudíž konečný poměr branek v obou případech značně zhoršily.

Zajímavost: v prvním ročníku ligy v roce 1925 rozhodoval při shodnosti bodů poměr gólů, ne jejich rozdíl – a Spartě tak unikl titul o jediný gól. Před posledním zápasem ročníku, jmenovitě opakovaným utkáním mezi Spartou a AFK Vršovice, sice Sparta ztrácela na Slavii 9 gólů (Slavia 38 – 10, Sparta 25 – 6), ale poměr gólů měla výhodnější. Sparta v dohrávce brzy vedla 3:0 a o titulu se zdálo rozhodnuto. I poté, co AFK snížila na 3:1, vedla ligu díky poměru gólů stále Sparta (28:7=4 vs. 38:10=3,8). Druhý gól AFK ale znamenal, že Sparta najednou potřebovala přidat další 3 góly, ale nezmohla se už ani na jeden. O titulu Slavie tedy rozhodla budoucí Bohemka posledním gólem celé ligy!

Královna Sparta

Byla prospěšnost penalt pro Spartu výsledkem jejích vysokého zužitkování, respektive zneškodnění tímto mužstvem? Rozhodně ne!

Sparta byla v proměňování penalt lehce podprůměrná: vsítila 10 ze 14, tedy 71,4%, o něco méně než ligový průměr 72,3%. A penalty proti Spartě byly i přes neustálou přítomnost VAR (videa) nařízeny pouhé 3 (srovnat se 7 proti Slavii a 8 proti Plzni).

Video bylo přítomno v téměř všech zápasech se silnou trojkou Sla/Plz/Spa. Možný vliv videa na penalty by se mohl projevit v podílu penalt na gólech silné trojky, takže se na tato čísla znovu podívejme:

Nyní si vzpomeňme, že průměr ligy byl zhruba každý desátý gól z penalty.

Pokud měl útok Sparty z celé ligy nejvyšší podíl gólů z penalt i díky vlivu VAR, pak je otázkou, proč její obrana naopak patřila mezi nejméně zasažené penaltami.

A pokud přítomnost VAR zčásti vysvětluje vysoký podíl penalt na gólech proti obraně Plzně a hlavně Slavie, pak proč se podobný účinek videa vůbec neprojevil na obraně Sparty?

To jsou ovšem otázky, na něž pouhá statistika může jen těžko odpovědět. Pouze zde podotkneme, že odpověď samozřejmě souvisí s častostí nařizování penalt, což bude tématem článku v blízké budoucnosti.

Závěr:

Vliv penalt na góly byl v ročníku 18/19 ze všech klubů nejvýhodnější pro Spartu, zatímco Plzeň penaltami spíše tratila a pro obranu Slavie byl jejich účinek přímo katastrofální.

V příštím článku se podíváme na vliv penalt na body — například jak by vypadala ligová tabulka, kdyby se všechny góly z penalt zpětně zrušily?

Poznámka: do ligových utkání nepočítám baráže o ligu či Evropu, protože tyto zápasy nemohou mít vliv na konečné pořadí v tabulce. Na druhou stranu počítám zápasy Skupiny o Evropu, protože tyto zápasy na pořadí vliv mít mohou (a v tomto ročníku i měly, protože Olomouc a Zlín si prohodili pořadí).

Zařazení zápasu baráže o Evropu mezi Baníkem a MB by měl na penaltovou statistiku minimální dopad, protože se tento zápas obešel bez pokutových kopů a padl pouze jeden gól.

Zdroje: při psaní článku jsem spoléhal zejména na údaje ze stránek csfotbal.cz – jde o prvotřídní zdroj statistik o českém fotbale.

O posledním zápase ligy z roku 1925 se lze dočíst v digitalizovaných výtiscích novin ze dne 9. listopadu 1925 (např. Lidové noviny či Národní listy) na stránkách digitalniknihovna.cz v kolekci Moravské zemské knihovny.