Unikát na futsalovém Krajském přeboru Jižní Moravy

Na utkání 21. kola Krajského přeboru JM mezi STŽ Tomson Brno a Sokolem Saňaři Sokolnice byly poprvé na takové úrovni v historii nominovány jako rozhodčí dvě ženy – Alice Vévodová a Věra Soukupová. A tak jsme obě slečny i aktéry utkání krátce vyzpovídali.

Jaké to je být rozhodčí žena na mužském futsale?

Alice – Rozhodovat mužská utkání je vždy o něčem jiném, než když jsem na lize žen. Pánové jsou důraznější a rychlejší. Na druhou stranu v mužských soutěžích jsem začínala, takže jsem si již zvykla, a vím, co mohu očekávat. Za tu dobu, co působím v krajské a divizní soutěži si i samotní hráči na mě zvykli a berou mě jako ostatní kolegy rozhodčí. Určitě je ale potřeba se nebát a přistupovat k zápasu zodpovědně.

Věrka – S mužským pohlavím ve sportu už mám dlouholeté zkušenosti z fotbalu, takže na futsale mi to přijde normální. Nemyslím si, že se hráči k nám chovají jinak, než k mužským rozhodčím. Jednou je to výhoda být žena rozhodčí, na druhou stranu je to strašná nevýhoda. Jsem strašně ráda, že jsem mohla proniknout do světa futsalu. Užívám si to!

Jak se ti zamlouvalo pískat ve dvojici s kolegyní?

Alice – Za možnost pískat s Věrkou jsem moc ráda, sama jsem tuto variantu i navrhovala. Věřím, že tím se zápas odlišil od ostatních a přidal tomu své kouzlo. Během zápasu jsme tvořili jeden tým a díky tomu pomohli k hladkému průběhu utkání. Ze zápasu jsem odcházela spokojená a celkově jsem si ho užila. Určitě bych si přála do budoucna mít více takových příležitostí.

Věrka – Když jsem se to dozvěděla, tak jsem měla trochu obavy, jak to bude probíhat a zároveň jsem se těšila. Ve finále to pro mne bylo zatím jedno z nejlepších utkání ve futsale. Musím poděkovat své kolegyni za skvělou spolupráci. Myslím si, že ze zápasu odešli všichni spokojeni.

Věděly jste o tom, že jste se zapsaly do futsalových dějin jako první rozhodčí, které jako společně odřídily futsalové utkání mužů?

Alice – O tomhle prvenství jsem opravdu nevěděla, ale jsem za to moc ráda. Je vidět, kam se fotbal i futsal za poslední roky posunul, a že i ženy mohou být jeho součástí.

Věrka – Vůbec jsem neměla tušení, že budeme mít s Alicí tu čest pískat jako první ženy, futsalové utkání mužů. Alice o tom sice mluvila, ale nějak jsem tomu nemohla uvěřit a vlastně ani teď tomu nemohu uvěřit. Byla to neuvěřitelná zkušenost a doufám, že nás ještě čekají další a ještě lepší!

Ohlasy z obou klubů a to ze Sokolnic od Ondřeje Skoupého a z Tomsonu od Romana Šimečka

Co jste říkali tomu, že zápas pískaly dvě ženy? Byl to pro vás nezvyk?

Sokolnice – Nezvyk to rozhodně byl, přece jen je pořád drtivá většina rozhodčích mužů. Ale bylo to příjemné osvěžení. Když jsme to v kabině zjistili, zazněla nějaká hláška z „Ivánku kamaráde“, ale víc jsme se nad tím nepozastavovali a chystali se na utkání.

Tomson – Nám je víceméně jedno, kdo nám zápasy píská. Já jsem hlavně rád, že je stále dost nadšenců, kteří pískat chtějí a baví je to. A nezvyk to ani nijak zásadní nebyl. Slečna Vévodová nám již pár zápasů pískala. Překvapení to pro nás bylo spíše před několika lety, kdy začínala pískat v nižších brněnských soutěžích. Tam si musela určitě vyslechnout nespočet pichlavých narážek. Obdivuji, že vydržela a posouvá se výkonnostně výš.

Jak se rozhodčím utkání povedlo?

Sokolnice – Utkání se rozhodčím podle mě povedlo dobře. V prvním poločase byl jeden ostřejší moment, kde dámy daly jasně najevo, že to tolerovat nebudou, a dál si už nikdo moc nedovoloval.

Tomson – Oproti jiným rozhodčím posuzovali zákroky přísněji, ale je lepší více faulů odpískat než neodpískat. Úplně pohodový zápas to asi pro ně nebyl, párkrát se na palubovce zajiskřilo, ale už jsme odehráli mnohem více vyhecované zápasy. Já myslím, že jejich výkon byl normální – což je pro rozhodčí vlastně pochvala.

Cítíte, že hráči jinak přistupují k ženské rozhodčí než k chlapovi?

Sokolnice – Dostali jsme pokyn od trenéra, ať necháme rozhodčí pískat a nevšímáme si jich, to jsme všichni respektovali a plnili. Bylo to taky podpořené tím, jak rozhodčí zápas zvládly. Obecně si myslím, že v nižších soutěžích, kde není tlak na výsledek, bude přístup k ženským rozhodčím jiný než k mužům.

Tomson – První reakce na „křivdu“ vůči vlastními týmu je vždy emotivní a spontánní. Ale protože hulákat na ženu se tak nějak nesluší, tak potom ta další reakce „ukřivděného“ už není taková, jako by byla v případě chlapa. Časem si však i hráči zvyknou a budou se chovat stejně bez rozdílu. Myslím, že v tomto mači se všichni hráči na place snažili to rozhodčím nekomplikovat.

Něco málo o těchto našich slečnách rozhodčích:

Alice – Fotbalistka – od 6ti do 17ti let – 1. liga žen – Zbrojovka Brno

Fotbalová rozhodčí

• jaro 2011 (MěFS)

• léto 2013 (ženské soutěže)

• léto 2014 kraj (JmKFS)

Futsalová rozhodčí

• podzim 2013 (MěFS)

• podzim 2014 (KP JM)

• podzim 2015 (Divize E)

Věrka – narodila jsem v Novém Městě na Moravě 26. května 1992. Jako trvalé bydliště mám v krásné vesničce u Žďáru nad Sázavou v Budči, kde bydlím. Jsem studentkou navazujícího magisterského studia na Masarykově univerzitě, Fakultě sportovních studí, kde studuji obor sportovní edukace – učitelství pro základní a střední školy.

Bakalářské vzdělání mám taktéž ze sportovních studií, z oboru rozhodčí fotbalu. Aktivně hraji florbal za 1. ligu žen SK Jihlava. Již 11 rokem působím jako fotbalová rozhodčí v kraji Vysočina.

K futsalové kariéře jsem se dostala před 4 roky. Když zrovna nejsem na hřišti, vedu na vesnických základních školách sportovní kroužky, zaměřené na netradiční hry. Práce s dětmi mě baví, ale ráda bych v budoucnu zamířila k bezpečnostním složkám.

Přejeme slečnám rozhodčím, ať jim to dobře píská a ať je futsal baví.