Fotbaloví lazaři, díl 2: Abou Diaby

Francouzský záložník, který je fotbalovým fanouškům známý především z dresu londýnského Arsenalu, v pondělí oznámil konec své profesionální fotbalové kariéry. Jakými všemi zraněními si musel smolař projít? Dozvíte se ve druhém díle speciálního seriálu Fotbaloví lazaři.

Dětství a počátek kariéry

Abou Diaby, celým jménem Vassiriki Abou Diaby, se narodil 11. května roku 1986 v Paříži. Dětství prožil na jejím severovýchodním předměstí v Aubervilliers. Fotbalem začal být fascinován poté, co Francie zvítězila roku 1998 na Mistrovství světa, do oka mu padl především Patrick Vieira, kterého sám Diaby popsal jako „monument francouzského fotbalu“.

Již v tu dobu nějaký čas pobýval v amatérském klubu CM Aubervilliers, z důvodu rychlé progrese ale přestoupil do poloprofesionálního Red Star Paris. Opět, z důvodu svého talentu a přístupu, byl spíše tichý a přemýšlivý Diaby vybrán, aby klub zastupoval v Clairefontaine akademii pro nadané fotbalisty, kde trávil čas například s Hatemem Ben Arfou. O nadějných mladících rozvíjejících se v akademii byla dokonce natočena dokumentární série, v jejímž jednom díle se tito dva dostali do fyzického střetu.

Poté, co byla Diabyho zkušenost s akademií Clairefontain u konce, opustil Red Star Paris a strávil rok v akademii Paris Saint-Germain, byť byl fanouškem Olympique Marseille (v ní také zakončil svou kariéru – poznámka redakce). Byť o něj měl klub zájem, z důvodu personální chyby si nechali hráče utéct ke konkurenčnímu Auxerre.

Auxerre (2002-2006)

V klubu ležícím ve městě jihovýchodně od Paříže se Diaby nadále vyvíjel, hrával často o jednu až dvě věkové kategorie výše přičemž byl i několikrát oceněn jako nejlepší hráč daného regionu. V sezóně 2003-2004 již regulérně střídal mládežnický výběr do 19 let s rezervním týmem, ve kterém na hřišti běhal zároveň se svým budoucím spoluhráčem z Arsenalu, Bacarym Sagnou. Po sezóně, ve které nastoupil za rezervní tým celkem k 11 zápasům a vstřelil 1 gól, podepsal s Auxerre svůj první profesionální kontrakt a byl povolán do širšího kádru „A“ týmu.

V srpnu 2004 si svůj profesionální debut odbyl v zápase proti Rennes, když se podíval na hřiště jako střídající hráč. Již v tu dobu se Diaby potýkal se zraněními, konkrétně v této sezóně kvůli nim vynechal většinu podzimu. V létě 2005 trenér Roux, který ho vytáhl k prvnímu mužstvu, ukončil trenérskou kariéru po 44 letech u Auxerre a přišel trenér Santini. Ten Diabyho neměl mezi favority na pozici středního záložníka, navíc nebyl spokojený s tím, kolikrát se hráč ocitl na marodce. Po sezóně Diabyho (pro něj naštěstí) prodali do Arsenalu.

Arsenal

Období 2006-2009

Diaby údajně odmítl zájemce z Chelsea, aby se dostal do Arsenalu. Byl vykoupen za 2 miliony liber, přičemž s klubem podepsal víceletý kontrakt. Debut si odbyl 21. ledna v zápase proti Evertonu. V březnu se potýkal se svalovým zraněním, celý měsíc promarodil.

To však nebylo nic proti tomu, co se stalo v zápase 1. května. Dan Smith, obránce Sunderlandu, si na Francouze vyšlápl a brutálním zákrokem mu přivodil těžkou zlomeninu kotníku, ze které se Diaby dlouho vzpamatovával.

Kvůli ní přišel o finále Ligy Mistrů, ve kterém Arsenal podlehl 1:2 Barceloně, i EURO do 21 let. Musel podstoupit 3 operace, doktoři jej informovali o potenciálním konci kariéry. Nejčernější scénář se naštěstí nepotvrdil, rehabilitace však trvala přes 8 měsíců!

Vrátil se až následující sezónu, 2007/2008. V únoru však přišlo další zranění, tentokrát s lýtkem. To se vracelo, a tak musel Diaby ročník ukončit. Ukázalo se navíc vážnější, než se původně očekávalo, tudíž se v další sezóně vrátil k regulérnímu hraní až v zimě. Více než polovinu ročníku tedy opět promarodil.

Období 2009-2012

Poprvé od roku 2007 vstupoval Diaby do sezóny zdravý, což bylo znát. Trojice Diaby-Alex Song-Cesc Fabregas tvořila podstatnou část hry Arsenalu, Diabymu se dařilo. Jeho styl hry od vápna k vápnu pravidelně oceňoval nejen trenér Wenger, ale všímali si ho i fotbaloví experti a fanoušci.

Ani v jeho nejpovedenější sezóně, kdy nastoupil do 29 zápasů a připsal si 6 gólů a 4 asistence, se mu zranění nevyhýbala. Stehenní sval ho vyřadil na 6 zápasů. V kontextu jeho zranění to však nebylo ani nijak markantní.

Zato sezóna následující byla katastrofální! 30 zápasů z 38 byl mimo hru! Kotník, natržený sval, kotník. Tragédie. A ta hned po ní? To samé, v bledě modrém! Operace kotníku, svalové problémy, lýtko, stehno. Pouze 4 odehrané zápasy v sezóně. Kdokoliv jiný by to možná zabalil, Diaby se nevdával.

Období 2012-2015

Sezóna 2012/2013 se pro Diabyho vyvíjela od začátku dobře, po prodeji Alexe Songa měl místo v záloze jisté. V zápase proti Liverpoolu byl jeho výkon odměněn cenou Muž zápasu. Na konci září však přišlo zranění lýtka, 22 zápasů stop, následně stehna. Aby toho nebylo málo, v dubnu si přetrhl přední křížový vaz v koleni, a tak musel vynechat celý zbytek sezóny i ročník následující. Vrátit se pokusil v ročníku 2014/2015, ale jak byl Diaby starší a starší, jeho tělo bylo náchylnější ke zraněním více a více. V listopadu 2014 se opět zranil, tentokrát se mělo jednat o stehno či koleno, což znamenalo více než tříměsíční pobyt v tělocvičně a v kanceláři fyzioterapeutů. Po skončení ročníku bylo angažmá v Arsenalu u konce.

Olympique Marseille (2015-2019)

Na konci kariéry se Diabymu splnil sen zahrát si mužstvo, kterému ve Francii odmalička fandil. Až do března trvaly jeho potíže, do zápasu nastoupil až proti Rennes. V úvodním ročníku nastoupil pouze do 4 zápasů napříč soutěžemi. A jeho problémy pokračovaly. V září 2016 šel na operaci s kotníkem, skoro celou sezónu opět vynechal. Konec byl nezadržitelný.

25. února 2019 dvaatřicetiletý Francouz oznámil ukončení kariéry. „Rozhodl jsem se skončit. Je pravý čas. Po dlouhé roky jsem bojoval se zraněními, trpěla tím i moje psychika. Je to složité rozhodnutí. Po posledním velkém zranění jsem si dával rok na to, abych se dostal zpět do kondice, ale nešlo to. Rozhodl jsem se přestat.“

Abou Diaby figuroval pouze ve 214 mistrovských zápasech v seniorském týmu. Jednoduše více nehrál než hrál. Škoda talentu.