Masér Petr Prášek, který měl tu čest starat se o německého mistra světa Bastiana Schweinsteigera, nebo sparťanské či stříbrné fotbalisty z Eura U19

Český masér a fyzioterapeut Petr Prášek působí od roku 2017 u švýcarského hokejového týmu HC Davos. Má za sebou také působení u hokejového klubu HC Mountfield České Budějovice. Ve fotbalovém prostředí se pohyboval u českého fotbalového národního týmu do 19 let, který na EURO U19 v Rumunsku získal stříbrné medaile. Jeho rukama prošli také hráči Bayernu Mnichov, Mnichova 1860 nebo hráči pražské Sparty, kde si ho na základě dobrých zkušenosti z reprezentace vyžádal Jaroslav Hřebík.

Jako masér české reprezentační devatenáctky jsi si přivezl stříbrnou medaili z mistrovství Evropy této věkové kategorie v Rumunsku, jaký to byl pocit?

Pocit to byl úžasný, navíc jsem byl ve skvělé partě kluků. Takovou partu jsem skutečně ještě nikde nezažil. Panovala tam nádherná atmosféra a nádherné vztahy. Toto mistrovství Evropy a celkovou atmosféru si budu pamatovat do konce života.

Kdo tehdy z dnešních aktivních hráčů v týmu české reprezentace U19 působil?

Ti hráči, co hráli na mistrovství Evropy, jsou stále aktivní a většina z nich hraje v reprezentaci a v důležitých evropských klubech např. brankář Koubek chytá ve francii v Rennes, Kadeřábek je v Hoffenheimu, Krejčí v Boloni, Brabec v turecké lize, Kalas se Skalákem jsou v Anglii a ostatní pravidelně nastupuji v české lize, snad jsem na nikoho nezapomněl.

Byl to tvůj největší úspěch? Popřípadě jakého dalšího úspěchu si ještě ceníš?

Tak mít stříbrnou medaili z mistrovství Evropy je doposud asi můj největší úspěch, ale doufám že nějaký podobný úspěch ještě přijde.

Jak jsi se k reprezentaci dostal?

K české fotbalové reprezentaci jsem se dostal v roce 2007 přes trenéra tehdy reprezentační osmnáctky Milana Bokšu, který mě znal z Českých Budějovic, kde jsem působil.

Kde jsi předtím všude působil?

Předtím jsem právě působil 10 let u hokejistů Českých Budějovic, fotbalistů Bayernu Mnichov, Sparty Prahy, Mnichova 1860 a nyní dokončuji svoje angažmá ve švýcarském Davosu, kde po sezóně skončím a budu čelit další životní výzvě.

Jsi známý tím, že jsi věčně vysmátý. Jak to děláš, že máš stále dobrou náladu?

Snažím se dívat na svět pozitivně. Samozřejmě i já mám starosti a problémy, ale snažím se být stále pozitivní. Má-li problém řešení, nemá cenu si dělat starosti, nemá-li řešení, starosti nepomůžou.

Co mi řekneš ke vtípku ze španělského soustřední s pražskou Spartou? Byla tato skutečnost pro tebe ponaučením a životní zkušeností?

Tak byl to jen vtípek a žert, který asi nebyl pochopen. Stále a všude se snažím přenášet dobrou náladu a musím říct, že i tomuto vtípku se všichni smáli a dodnes smějí, když si na to vzpomeneme. Samozřejmě mě mrzelo, že kvůli takové banalitě jsem musel odejít z takového klubu jako je Sparta Praha, ale jak se říká: vše zlé je k něčemu dobré a mě se díky tomu otevřeli zase nové možnosti.

Je známé tvé přivítání legendárního hráče Karla Poborského do Českých Budějovic, o co se jednalo?

Karel Poborský je můj kamarád a když si tehdy nesedl s trenérem Jaroslavem Hřebíkem a byl prostřednictvím SMS zprávy vyhozen ze Sparty, tak opět v rámci mojí tradice, stále dělat a vymýšlet srandu, tak jsem po jeho návratu do Českých Budějovic přivítal dárkem. Krabicí ve které byl velký ocelový hřebík. Udělal jsem to tehdy přímo na oficiální tiskové konferenci. Všechny to rozesmálo, včetně Karla Poborského.

Masírování je mnohdy spojováno s psychologií a podporou hráčů. Je to tak, že jsi takovou vrbou celého týmu? Že se ti hráči svěřují a řeší s tebou své problémy či obavy?

Spousty hráčů, ať už ve fotbale nebo v hokeji, se skutečně chodí k masérovi svěřit nebo se vypovídat a i já se každému hráči snažil pomoct, pokud měl nějaký problém. I díky tomu si myslím nebo si dovolím tvrdit, že mám se spousty sportovci, co znám, nadstandardní a přátelské vztahy.

Na jakou historku vzpomínáš, kdy jsi byl nápomocen nějakému hráči a tvá ráda či pohled na věc byla zásadní k jeho úspěchu?

Na nějakou úplně zásadní historku si nevzpomínám, ale zažil jsem se spousty hráči i spoustu krásných chvil mimo stadion, což mě těšilo nejvíce. Potěšení bylo na mé straně, když chtěli se mnou trávit chvíle i ve volném čase.

Jaký je rozdíl mezi fotbalem a hokejem? Chování, přístup, příprava?

Hokej je podle mého názoru tvrdší sport než fotbal. Samozřejmě že i tréninky jsou rozdílné, ale příprava na zápas nebo přístup k tréninku jsou podobné.

Kluci musejí být například hodinu před tréninkem v šatně, kde probíhá příprava, protažení, masáž po tréninku nebo zápase. Je to podobné jak u fotbalu, tak u hokeje. Regenerace, sauna, vířivka, masáže, protažení a ledová vana. V tomto je to podobné.

Na závěr mi pověz tvoje osobní cíle, vize, sny a další přání ve svém pestrém životě.

Já už jsem to někde řekl, takže teď se budu pouze opakovat. Můj cíl. jako věřící člověk, je konat dobro tady na zemi, a v rámci svých možností pomáhat těm, co to potřebují. A je jasné, že mám pořád i já své cíle a sny, ale jak se říká: Chceš-li Boha pobavit, tak mu vyprávěj o svých plánech.