Před 40 lety došlo v Británii k prvnímu přestupu za 1 milion liber

Dne 9. 2. 1979 došlo v Británii k zajímavému přestupu. Anglický útočník Trevor Francis přestoupil z Birminghamu City do Nottinghamu Forest. Proč ale tento přestup vůbec stojí za zmínku? Jednalo se totiž o první přestup v celé Velké Británii, jehož hodnota přesahovala částku 1 milionu liber.

Historici sice tvrdí, že Trevor Francis se stal vůbec prvním hráčem na světě, jehož přestup stál přes milion liber. Není to však pravda. Ještě před ním to stihl italský útočník Guiseppe Savoldi. Přestože tak Francis nebyl prvním hráčem na světě, který stál přes milion liber, stal se minimálně prvním Britem, který toho dosáhl a byl v té době nejdražším britským hráčem vůbec. Jak vůbec sám bývalý fotbalista tuto vizitku vnímá?

„Hrál jsem profesionální fotbal 23 let, až do momentu, kdy jsem měl 39 roků. Vyhrál jsem evropské poháry s Nottinghamem Forest, odehrál jsem 52 reprezentačních utkání za Anglii během devíti let. Přesto, když se zúčastním nějaké sportovní události, jsem vždy představován jako první fotbalista, který stál 1 milion liber. Jako by to byla jediná věc, které jsem v kariéře dosáhl,“ komentoval nálepku sám legendární útočník.

Jak však vypadala jeho kariéra? Tu začínal právě v Birminghamu City. Už v 16 letech debutoval a vydržel zde až do svých 25 let. Během tohoto období odehrál v dresu Birminghamu 280 ligových utkání, během nichž nastřílel 119 branek. Být součástí klubu ho však nebavilo, jelikož Birmingham byl klubem bez ambicí. O přestup tak žádal několik let. „Chci být součástí úspěšného týmu. Pokud neuvidím náznaky toho, že budeme růst, tak odejdu,“ říkal veřejně ještě v roce 1976 poté, co mu Birmingham zamítl nabídky na jeho přestup. O dva roky později si stěžoval znovu: „V dubnu budu mít 24 let a do osmi let pravděpodobně ukončím kariéru. Nic jsem nevyhrál a aniž bych chtěl být nepřátelský ke klubu, nevypadá to, že se to v budoucnu změní.“

Dohromady Birmingham odmítl hned šest nabídek na přestup svého útočníka. Problém však byl i v tom, že klub chtěl velké peníze. O Francise stála minimálně polovina klubů v první anglické lize, jenže téměř nikdo si jej nemohl dovolit. Vlastně jen dva kluby se daly považovat za dost bohaté na to, aby mohly hráče koupit – Coventry a Nottingham Forest.

Birmingham však udělal s hráčem dohodu. Pustil jej na půlroční hostování do USA, konkrétně do Detroitu, a výměnou za to Francis slíbil, že v klubu zůstane ještě dva roky. Jenže po návratu z hostování situace Birminghamu byla ještě horší než před Francisovým odchodem. Bylo to tak špatné, že v únoru roku 1979 měl Birmingham jen osm bodů, a tedy naprosto mizivou šanci na udržení se v nejvyšší soutěži. To znamenalo, že už klubu nezbylo nic jiného, než hráči odchod povolit.

Nabídky tak přišly jak z Coventry, tak i z Nottinghamu a 7. února obě nabídky Birmingham přijal. Následující den absolvoval útočník čtyřhodinovou schůzku s vedením Nottinghamu Forest a tak bylo jasné, jakým směrem se Trevor Francis vydá.

Devátého února 1979 už tak byl Trevor Francis oficiálně představen jako nový hráč Nottinghamu. „Věříme, že Trevor je momentálně nejvíce úchvatný hráč v Británii. Má štěstí, že se ke klubu připojuje na jeho vrcholu. Kdybychom tuto příležitost promeškali, mohli bychom emigrovat,“ komentoval přestup s úsměvem na tváři Peter Taylor, tehdejší asistent trenéra v Nottinghamu. Přestupová částka před odečtením 15% daně byla přesně 1 milion a 150 tisíc liber.

Jenže po příchodu do nového působiště nastaly pro Francise problémy. Měl neustále nějaká zranění a tak toho neodehrál tolik, kolik by si pravděpodobně přál. I proto vydržel v klubu pouze dva a půl roku. Přesto se mu zde konečně podařilo to, co si přál. Vyhrát trofeje. Dvakrát s Nottinghamem vyhrál tehdejší Pohár mistrů evropských zemí (PMEZ), což byla obdoba dnešní Ligy mistrů, a jednou také evropský Superpohár. Navíc právě on byl tím, kdo dokázal střílet důležité branky – vždyť rozhodl finále PMEZ, což je jasným důkazem jeho kvality.

Za Nottingham nastoupil celkově do 70 utkání, v nichž propašoval míč do sítě ve 28 případech. Následoval přestup za milion liber do Manchesteru City, kde také vydržel krátce. V dresu Citizens odehrál jednu sezonu a ve 26 zápasech skóroval dvanáctkrát. Poté se pokusil zazářit v Itálii, což se mu částečně podařilo. V letech 1982-86 hrál za italskou Sampdorii Janov, se kterou vyhrál v roce 1985 Italský pohár, zároveň se zde v sezoně 1984/85 stal nejlepším střelcem v Serii A a také právě v Italském poháru.

Po odchodu ze Sampdorie však jeho kariéra postupně uvadala a už nikdy to nebylo takové, jako v minulosti. Postupně vyzkoušel působení ještě v Atalantě, Glasgow Rangers, Queens Park Rangers a kariéru zakončil ve věku 39 let v Sheffieldu Wednesday v roce 1994.