Emiliano Sala jako argentinský Jamie Vardy

Emiliano Sala je pro Argentince něco jako Jamie Vardy pro Angličany. Fotbalista, který z nejnižších pater fotbalového světa vystoupal až na vrchol, do nejlepší soutěže na světě, Premier League. Nyní je již bohužel malá pravděpodobnost, že přežil tragickou nehodu malého privátního letadla na cestě z Nantes do Cardiffu.

Během letu se Argentinec přes aplikaci WhatsApp dorozumíval se svými kamarády, přičemž se zmínil i o stavu letadla, ve kterém cestoval z Nantes do Cardiffu: „Jsem na palubě letadla, které vypadá, jako by se mělo rozpadnout na kousíčky… Pokud byste ode mě neměli za hodinu a půl zprávy, nejsem si jist, jestli by pro mě neměli někoho poslat… Začínám se bát!“

Zástupci policie z okrsku Guernsey, která celou oblast pravděpodobného pádu letadla pročesává, uvedla aktuální stav pátrání: „Během hledání, které trvalo přes 15 hodin a zapojilo se do něj množství letadel a lodí jak z Channel Islands, tak i z Anglie a Francie, jsme mohli pozorovat mnoho předmětů plovoucích ve vodách kanálu La Manche. Nejsme však schopni potvrdit, zda se jednalo o části letadla, ve kterém se měl Sala s posádkou vyskytovat. Pokud letadlo přistálo na vodě, šance na přežití jsou v tuto chvíli nízké. Ráno budeme pokračovat, vzlétnou dvě letadla a budou pročesávat oblast kolem Alderney a přilehlé útesy“.

Než však bude potvrzeno, zda byla posádka letadla nalezena, je zde prostor pro krátký profil hráče, za kterého se modlí nejen jeho blízcí, ale i fanoušci Nantes, Cardiffu a dalších klubů.

Emiliano Sala ve svých 28 letech dosáhl vysněného přestupu do nejlepší soutěže světa, když si ho jako nejdražšího hráče v historii vyhlédl Cardiff City. Pro Argentince to bylo důkazem jeho fotbalového vyspění – konečně se dostal na úroveň, kterou si svou pílí, poctivostí a pracovitostí zasloužil.

Na hřišti byl Sala pro obránce tvrdým oříškem, byl to pravý válečník, neuhnul z žádného souboje, do všeho se vrhal po hlavě. Mimo hřiště však vedl klidný, tichý život. Na každé venkovní utkání, kam klub z Nantes cestoval, si přibalil knihu, nebyl tedy z těch, co by koukali do telefonu či na filmy. V ulicích Nantes byl nedávno spatřen v kavárně, s knihou, u nohou mu ležela fenka Labradora Naja.

Fanoušci Nantes se s odchodem Saly do Cardiffu smířit nechtěli – pod trenérem Halilhodzicem totiž hráč znovu nabyl sebevědomí a po období, kdy byl v útlumu pod předcházejícím trenérem Cardosem, se opět rozehrál do skvělé formy a byl svému týmu platný. Halilhodzic svému hráči rozuměl, na jeho adresu se vyjádřil v takřka otcovském tónu: „Je to mladý, citlivý muž. Potřebuje cítit, že má důvěru vedení, mým úkolem bylo mu tento pocit dopřát. Následně bylo jednoduché ho dostat do formy, v jaké se nachází.“

Ani Sala nechtěl nejdříve odcházet, tím spíš mimo Anglii: „Klub byl v jednáních s tureckým Galatasarayem, ale rozhodl jsem se zůstat v Nantes, i kvůli trenérovi. Neměl jsem žádné výčitky, neboť se pod ním zlepšuji každým zápasem.“Rozdíl v přístupu obou posledních Salových trenérů a jeho výkonů v návaznosti na styl koučování je markantní. Mezi červencem a zářím pod Cardosou Sala skóroval 4x, od října do prosince pod Halilhodzicem si připsal dvojnásobek branek.

Přirovnáním ke známých fotbalistům Premier League by Sala odpovídal Jamiemu Vardymu z Leicesteru. Nejen herním pojetím, kdy Sala vyhledává otevřené prostory a libuje si v protiútocích. Podobný je také tělesnou konstitucí, kde je i přes svou poměrně malou hmotnost schopen úspěšně se „rvát“ s obránci a vyhrávat souboje. Do třetice – právě až za poslední sezóny Sala prožíval raketový vzestup své ceny a kvality, kterou může klubům poskytnout. Dlouhou dobu se o něm mluvilo jako o talentu, byť již měl třeba 23 let. Na fotbalový talent vysoký věk.