Rozbor vyjádření Dynama k vyhazovu Varadi: Dvě ega proti sobě a nekonečná dřina

V hokejových Pardubicích vždycky někde něco potichu tiká a pak to vybouchne. Když byl květen šokovalo Dynamo veřejnost, když propustilo po bronzové sezoně kouče Radima Rulíka, aby následně management klubu dosadil na střídačku Václava Varaďu. V lednu dalšího roku Varaďa v Pardubicích končí – dostal výpověď. Překvapení? Vlastně možná ani tolik ne.

PR pracovníci Dynama se chlubí, že jejich organizace má co do počtu čísel nejvyšší dosah na sociálních sítích ze všech extraligových klubů. A vlastně se ani není čemu divit. Málokterý klub umí pravidelně takhle překvapovat. 

S příchodem nového majitele Petra Dědka před několika lety se klub vyšvihnul, o tom nemůže být řeč. Jeden z nejbohatších čechů pozvedl chátrající značku a napumpoval do ní nepředstavitelné množství peněz. Rozhodl se, že si vybuduje svůj Hockeyland.

Dříve budilo Dynamo pozornost kvůli různým dopingovým či drogovým aférám. Tohle se zdá, že se podařilo z klubu vymýtit. Místo průserů začalo být konečně hlavní téma hokej. Jenomže život není pohádka a už vůbec ne v hokeji. Ani když máte k dispozici naditý, až takřka „bezedný“ měšec peněz.

Značka klubu: Překvapivá rozhodnutí

V Pardubicích umějí servírovat překvapení jako nikde jinde, to se jim vytknout nedá. A přestože to mnoho lidí tak nějak čekalo, že to jednou přijde, je náhlý konec Václava Varadi v organizaci Dynama překvapením. To bez debat.

Překvapením taky bylo, jakým stylem klub spolupráci s trenérem prezentoval. Oficiální stránka Dynama informovala o změně trenéra velmi stručně, jako by šlo o žákovskou kategorii. Petr Dědek, nejspíš v emocích a s pořádně horkou hlavou, jen napsal: „Život jde dál.” 

Nemusíme pochybovat o tom, že tato tři slova se stanou v budoucnu symbolem všech nezdarů či jiných překvapivých tahů Dynama. 

Až o pár hodin později vydal klub na svém webu podrobnější vyjádření, kde zveřejnil důvody o ukončení spolupráce. To mělo přijít v jednom balíčku hned s první informací, ale jak se říká, lepší pozdě než nikdy. 

Třeba možná ale celé podrobné vyjádření vzniklo až po silné vlně zvědavosti ze strany fanoušků. To už se nedozvíme a vlastně na tom ani tak nezáleží.

Dynamo v rámci slohové práce odprezentovalo důvody

„Václav Varaďa neplnil požadavky, které jsme od jeho angažování očekávali a opakovaně porušoval podmínky smlouvy s Dynamem. Nedělat nic by mělo také své následky,” vysvětloval později v článku Petr Dědek.

Takže co se vlastně stálo? Jaké byly ty pádné důvody, abyste tak rychle ukončili manželství, jak pan Dědek v minulosti angažování nových trenérů přirovnal? Svým způsobem by se dalo říct, že ona jiskra toho krásného, nového a sluncem zalitého vztahu prostě vyprchala.

  1. důvod – nedostatečná spolupráce s B týmem

Jedním z důvodů udává klub (ne)spolupráci s B týmem: „Václav Varaďa se smluvně zavázal vést a metodicky řídit trenéry B týmu, mládežnické akademie a vedení mládeže, a to za účelem sjednocení herního systému celého klubu.” Podle Dynama však proběhla od začátku sezony s trenéry B týmu jen jedna schůzka, což považuje klub za nedostačující.

Do detailů, jak byla postavená smlouva, samozřejmě nevidíme. Jestli to bylo s Varaďou v průběhu sezony diskutováno, to můžeme taky jen hádat. Primárně ale Petr Dědek kouče bral, aby mu vyhrával zápasy v extralize. Z 35 jich Dynamo vyhrálo 27. Navíc všichni vědí, že více než k základní části se upíná Varaďa k play-off.

 2. důvod – šéfem všech

„Hlavní trenér mužstva má rozhodující vliv na vedení mužstva, ovšem měl by respektovat odborné rady realizačního týmu. Pro celou organizaci je nepřípustné, aby hlavní trenér činil důležitá rozhodnutí samostatně bez předchozí diskuse s trenérským štábem, potažmo realizačním týmem,” píše vedení hokejových Pardubic na webu.

Nějaké překvapení? Nemusíte se ani pohybovat hluboko v prostředí jednotlivých týmů, abyste věděli, že Václav Varaďa rozhoduje na střídačce o všem. Samozřejmě, názor trenéra brankářů, kdo bude chytat, pochopitelně svou váhu má.

Přece se ale nemůže nikdo divit, že chtěl mít hlavní kouč poslední slovo. Už v Třinci Varaďa cepoval všechny okolo a rozdával jim úkoly. Bez ohledu na to, jestli je to trenér brankářů nebo videocoach. Tohle je prostě jeho styl. Vědí to všichni a museli to vědět i v Dynamu.

„Podobný problém klub dlouhodobě řešil také v oblasti spolupráce s členy představenstva, kteří od hlavního trenéra nedostávali přesné informace,” píše klub dále.

To prakticky navazuje na výše napsaná slova. Víte proč nedopadla loni na podzim dohoda mezi Varaďou a Spartou? Protože chtěl mít sedmačtyřicetiletý lodivod moc i na pozicích nejvyššího vedení. Rozhodovat o tom, kdo do jeho týmu přijde. Stejně tak se nikdy nechtěl chodit zpovídat za své činy.

Vždy chce za sebe nechávat hovořit jen výsledky. Že to nemusí být všem po chuti? Samozřejmě, nemusí. Na tom není nic divného, dohoda se Spartou vlastně padla na správných argumentech. Lepší je říct si na začátku věci narovinu, než potom spolu zbytečně bojovat. 

Sparta má svou klubovou politiku, která se s tou Varaďovou zkrátka neshodla. Proč si ale Petr Dědek myslel, že to bude v Pardubicích jinak?

 3. důvod – urážky směrem k hráčům

„V neposlední řadě byl klub nucen řešit bezdůvodné urážky vybraných hráčů a členů realizačního týmu. Svým jednáním pan Varaďa narušil atmosféru v kabině před nejdůležitější fází sezony,” stojí na webu asi nejpalčivější argument.

Tady samozřejmě tančíme na velmi tenké hraně. V některých diskuzích se dokonce použilo i slovo „šikana“, což už je silný a mimořádně závažný argument. Kde lze v profesionálním sportu tohle slovo oprávněně použít a kde ještě ne? Na to neexistují tabulky.

Stačí se jen zeptat hráčů na styl koučování velmi známého trenéra NHL Johna Tortorelly. Někteří hokejisté v zoufalství opouštěli kabinu dobrovolně. Pro jiné je to zase hrdina. Takový Václav Prospal vždy s oblibou říká, že to byl Tortorella, který z něho udělal špičkového hokejistu.

Svým způsobem si lze od oficiálního vyjádření Dynama představit, že byl Varaďa na hráče až moc přísný. O tom vlastně nikdo ani nepochybuje. Čtyřiadvacet hodin denně má na sobě masku buldoka, na které postavil celou svou hokejovou kariéru. Jako hráč a taky jako trenér.

Je veřejně známo, že od svých svěřenců chce toho vždy hodně. Často více, než dokáže lidská psychika unést. Také v Třinci ho za to hráči milovali a nenáviděli zároveň. Devět měsíců ho měli plné zuby. Ale když je zatli, pak se spolu na jaře objímali u plného poháru šampaňského. Jeden rok za druhým.

Je dost možné, že v Pardubicích přeřadil ještě na vyšší stupeň. Nepochybujte ale o tom, že si byl stoprocentně jistý, že tudy vede cesta k titulu. Stejně tak věřte tomu, že takový styl koučování hráčům nevoní. Jsou pod neustálým tlakem, extrémní nároky si sebou nosí z práce i domů. To není žádné tabu. 

Žádný med. Ale už v pěti letech nám přece rodiče tloukli do hlavy, že hokej je velká dřina. Zlehčovat slova o obvinění o urážkách hráčů samozřejmě nebudeme. Taky bude ale fér, počkat si na verzi druhé strany. Tohle prohlášení může mít ještě docela pikantní dohru.

Majitel vs. trenér

Třeba tohle všechno v Pardubicích dopředu věděli. Vlastně to vědět museli. Třeba si ale jen řekli, že bude stačit na Varaďu trochu zatlačit a on svůj zápal trochu přibrzdí. Takový Varaďa ale není a je pro mě obrovským překvapením, že si to v Pardubicích neuvědomili dřív.

Dalším problémem byl nepochybně střet dvou velkých eg. Jak Varaďa, tak Dědek jsou persony, jenž si chtějí o všem rozhodovat samy. Osobně jsem se před sezonou Václava Varadi ptal, jestli se nebojí toho, že to bude s Petrem Dědkem příliš těžké. Krátce jen s úsměvem odvětil, že to nějak půjde. Tak asi nešlo.

Osobně nejsem vůbec překvapený, že se i tohle manželství rozpadlo. Je ale k pozastavení, že si ani jedna ze stran na začátku neuvědomovala osobnost toho druhého. Pro běžného fanouška stačí jen číst noviny, aby si udělal představu, že tohle z dlouhodobého hlediska fungovat nemohlo.

Ale však co, pořád je to jen hokej. Život jde dál…

Zdroj: Tipsport Extraliga, HC Dynamo Pardubice