Fotbal
Thierry Henry: Celou svou kariéru jsem byl v depresi
Dlouhou dobu musel lhát, realita nebyla na příběh historicky nejlepšího střelce Arsenalu připravená. Thierry Henry po celou dobu své kariéry předváděl na travnatém pažitu skvělé výkony, mimo hřiště však prožíval deprese. „Byl jsem naprogramován,“ řekl Henry. A i přesto všechno, co dokázal, se pořád chtěl zavděčit svému otci.

Dlouhou dobu musel lhát, realita nebyla na příběh historicky nejlepšího střelce Arsenalu připravená. Thierry Henry po celou dobu své kariéry předváděl na travnatém pažitu skvělé výkony, mimo hřiště však prožíval deprese. „Byl jsem naprogramován,“ řekl Henry. A i přesto všechno, co dokázal, se pořád chtěl zavděčit svému otci.
Kariéra poháněná depresemi
Henry byl hnacím motorem týmu, kterému se přezdívá „The Invincibles“. Francouzský kanonýr ale nepatřil mezi hráče, kteří by slavili. Po zisku titulu v sezoně 2003/04 odmítl slavit se slovy: „Musím se soustředit na nadcházející EURO,“ uvedl v rozhovoru se Stevenem Barlettem.
V téměř dvouhodinovém povídání byl Henry velice otevřený. V úvodu otevřel téma rodiny, která v jeho příběhu hrála hlavní roli. Především jeho otec. „Poprvé mě chytil a řekl, že ze mě bude výborný fotbalista,“ začal Henry.
Rodiče se rozvedli, takže vyrůstal s matkou. Otec však nechyběl na žádném tréninku ani zápasu. Jednou Henry se svým týmem zvítězil 6:0 a on vstřelil všechny góly. Řekli byste si: „Wow!“
Ale po cestě domů Thierry poznal, že otec není s jeho výkonem spokojený.
„Neznal jsem dětství, každý den jsem brečel,“ pokračoval vítěz Ligy mistrů. Od začátku byl naprogramován na to, aby se z něj stal profesionální fotbalista. I po tom, co Henry získal cenu pro nejlepšího střelce Premier League, a všech titulech a trofejích stále žil s vědomím, že se musí zavděčit svému otci.
„Sportovec musí milovat bolest,“ zdůraznil Henry. Deset let ho trápili achilovky, a to na obou nohách. A jak přišel k názoru, že je na čase, aby opustil svět profesionálního fotbalu? Jednou doma seděl na pohovce a doběhla jeho dcera, dotkla se ho a řekla: „Máš babu.“
Co dál?
Začala utíkat a Henry se chtěl rozběhnout za ní. Ale ono to nešlo, nemohl se hýbat. A to bylo pro mistra světa z roku 1998 jasným varováním. Přechod do normální života pro něj byl těžký. Složitý. Nebyl zvyklý žít jako „normální člověk“.
„Nejsem perfektní, ale teď je mým cílem být co nejlepší otec,“ řekl na konci rozhovoru historicky nejlepší střelec londýnského Arsenalu.
Zdroj: YouTube, Steven Barlett

-
Bojové sportypřed 1 dnem
Úpadek pokračuje. Mikulášek prohrál s influencerem v boxu, použil i ilegální techniku
-
Chance Ligapřed 5 dny
Kritika nadstavby? Oproti té belgické je česká ještě zlatá. Po konci sezony se ale ruší
-
Chance Ligapřed 2 dny
Poprvé v životě jsem odešel ze stadionu. Líšeňští fanoušci těžce rozdýchávají prohru se Zbrojovkou
-
Bojové sportypřed 1 dnem
Hořký konec. Fajk porazil Cvernu po diskvalifikaci, svůj slib nesplnil