Trápení Realu Madrid pokračuje. V čem tkví tak závažný problém?

Real Madrid se rád a velmi často prohlašuje za největší a nejlepší klub světa. V posledních měsících a především týdnech nás o tom ale věru nepřesvědčuje. I zápas s Plzní upozornil na obrovské problémy aktuálního Bílého baletu.

Julen Lopetegui na hodnostáře Realu Madrid před pár měsíci zapůsobil fantastickou kombinační hrou praktikovanou z postu lodivoda španělské reprezentace. Zájem o bývalého trenéra „La Rojy“ byl tak silný, že, jak už teď víme, dokonce způsobil konflikt s fotbalovou asociací.

Prvotní nadšení z novopečené manažerské akvizice ale poměrně záhy vystřídala hrůza a děs madridských fanoušků, kteří nevěří vlastním očím, jak zranitelně teď jejich tým působí. Obrana si své odehraje, záloze studna ofenzivních nápadů také nevyschla. Na problém ale narážíme v útoku. Madridistům nedělá potíže dostat se k vápnu, tam však začíná trápení.

Dříve to bylo jednoduché. Stačilo přihrávkou najít dokonale nabíhajícího Ronalda, který už jen svým pohybem trhal soupeřovu obranu. Šance sice většinou neproměňoval, ale vytvořil si jich za pomoci spoluhráčů tak enormní množství, že to perfektně stačilo. A protože jen samotnými náběhy Cristiano strhával nejednoho obránce, dělal prostor pro Benzemu, Balea a další.

Co se střeleckých schopností týče, Bale a Benzema se Ronaldovi dokáží vyrovnat. Ani jeden z nich však nehraje ve vápně s takovou dravostí a inteligencí, aby samotným pohybem tak výrazně oslaboval soupeřovu defenzivu.

Dalším důležitým faktorem je samotná mentalita hráčů. Jak jsme byli přesvědčeni zápasem proti Plzni, i Benzema dokáže zakončit po centru. Těch ale po odchodu Ronalda výrazně ubylo. Jako by hráči chtěli změnit úspěšnou herní filozofii posledních let, jejíž korunou byly všelijak mířené přihrávky do okolí puntíku ze stran hřiště. Proč ale?

Snaží se snad nový trenér Lopetegui herní styl změnit a hráče od centrování zrazuje? Nebo snad sami plejeři podvědomě nedokážou hrát celé roky praktikovanou hru, když na hrotu chybí Cristiano?