Shem Rock odmítá, že by byl kontroverzní kvůli show: Na nic si nehraju! Být terčem kritiky mi vyhovuje. Co říká o sporech s českými bojovníky?

Zajímavý talent, kontroverze a tak trochu prořízlá pusa. To je Shem Rock. Prvním zápasem nenadchl, v tom druhém přejel Jana Malacha. Mimo to se dostal do sporů s několika domácími bojovníky. Například s Vladimírem Lengálem, s nímž došlo i na potyčku během vážení. Nejen o tom se rozpovídal v obsáhlém rozhovu pro Ruik.

V první řadě gratuluji k výhře, skvělý výkon. Ale nemůžu začít ničím jiným než otázkou ohledně konfiktu s Vladimírem Lengálem. Známe jeho verzi, ne tu tvou. Co se stalo?

Lengál je jedním z těch, kteří se chovají úplně jinak, když je kamera zapnutá a vypnutá. Mimo kamery to není takový borec. Dostal nabídku na zápas se mnou, ale odmítl. Dobře, nechceš se mnou zápas, v pohodě. Ale když nechceš zápas, tak se nechovej, jako kdybys ho chtěl. Pokud to děláš, tak prostě nejsi skutečný bojovník,

Při vážení jsem ho potkal v zákulisí, zíral na mě. Proč se na mě tak díváš? Já tady jsem jen kvůli váze, seděl jsem na židli a byl jsem stále dehydratovaný. Pak procházel kolem a já se snažil vstát.

Nebylo to tak, že bych ho napadnul. Lengál se v ten moment postavil přede mě a dělal na mě ramena, tak jsem ho odstrčil. Jak jsem si stoupl, tak jsem si radši vzal židli, kdyby náhodou.

Pak přišli lidi z Oktagon týmu a celé to rozthli. Každopádně, tohle k boji nepatří, něco takového je pod mou úroveň.

Po konfliktu s Lengálem tě Malach nazval odpadem, kritizoval tě i Matěj Kuzník, další bojovník v tvé váhové kategorii. Zdá se, že nejsi úplně po chuti českým bojovníkům…

Nezáleží mi na tom, je mi to jedno. Já jsem tady to eso. Oni vědí, že výhra nad Shem Rockem by jim změnila život. Chápu to. Budou o mně mluvit pořád, ale já respektuju jen ty, kteří proti mně skutečně nastoupí.

Nevěděl jsem, že mě takhle Malach nazval, celou dobu se ke mně choval dobře. Vlastně jsem si myslel, že je to mezi námi v pořádku, ale asi to je způsob, jakým se chce prezentovat.

Sami však můžete vidět, co se stalo. Mluvíme o chlápkovi, co má skoro 30 profesionálních zápasů, a zabralo mi dvě a půl minuty ho jednoznačně a s přehledem porazit.

Co s tebou udělala Lengálova slova na tiskové konferenci, když se do tebe opřel kvůli tomu, že žiješ se svou mámou?

On má svou rodinu, já tu svou. Kdo je, že se do té mé naváží a mluví o sobě jako o rodinném typu člověka? Moje máma a moji bratři žijí z toho, co vydělám. Nemusí se tak dřít každý den svého života.

Jeho žena vypadá jako jeho máma. Vypadá na 45 let, takže si Lengál může říkat, co se mu zachce. On nedělá to, co dělám já. Nežije můj život. Je pro mě nikým. Nechce se mnou bojovat, ví, že bych ho porazil.

Měl možnost se mnou být v kleci. Viděli jste ho na tiskovce. Ptal jsem se ho, jestli chce bojovat. Řekl ano? Samozřejmě, že ne. Rozdám si to s ním klidně v jeho rodném městě. Klidně i u sebe doma. Budu s ním bojovat kdekoliv. Zeptejte se ho, jestli udělá totéž.

Za zmínku stojí, že ty ses do Lengála navezl i po turnaji, protože získal bonus za výkon večera. Proč?

Ale no tak. Dostal bonus za výkon večera? Potřeboval peníze, aby mohl vzít ženu do Řecka, ale mělo by to být opravdu o výkonu. Ten večer nebyl nikdo tak dominantní jako já.

Nedostal jsem ani jeden úder, nesežral jsem jedinou ránu. Malacha jsem převálcoval, načal jsem ho v postoji, pak jsem s ním hodil na zem, dostal se mu do zad a uškrtil ho. Nemohl jsem předvést dominantnější výkon.

Skuteční fanoušci bojových sportů vědí, co je špičkový výkon. Lengál byl téměř ukončený, neměl dostat bonus. Kdyby ho ale nedostal, nemohl by si dovolit odjet do Řecka, je to to jen žebrák.

Jak už jsi říkal, Lengál s tebou pravděpodobně bojovat nechce, nicméně chce být šampionem pérové váhy, ty chceš být dvojnásobný šampion. Mimo lehkou váhu bys rád ovládl i pérovou, kde by se mohly vaše cesty střetnout…

Kolik zápasů má v pérové váze? Já prostě půjdu do té divize a přeskočím frontu, přeskočím ho, protože je to nikdo. Buďme upřímní. Ani neví, co je jiu-jitsu. Nezvládá wrestling. Může mít tvrdé údery, ale to je tak všechno.

Buďme realisti. Vlastně ani nevím, proč se o něm bavíme. Není na takové úrovni. Až půjdu do 66, tak budu bojovat s trojkou, dvojkou nebo šampionem té váhy. On za to, abych shazoval do té váhy, ani nestojí.

Do jaké míry jsou tvoje konflikty a spory pouze show a nakolik jsou kontroverze, které vyvoláváš, vlastně reálné?

Na nic si nehraju. Netuším, proč si lidé myslí, že dělám nějakou show. Tohle jsem prostě já. Lidi z Liverpoolu jsou zkrátka jiní. Až bude turnaj v Manchesteru a aréna bude plná Liverpoolčanů, tak všichni hned poznají tu odlišnost.

Nebojíš se, že na sebe vyvineš až příliš velký tlak?

Bát se? Chodím do klece s lidmi, kteří se mě snaží zabít. Nezáleží na tom, co řekneš a co uděláš, stejně musíš přijít a bojovat na život a na smrt se svým soupeřem.

Tuhle otázku lidé hodně řeší. Já sám nepociťuju žádný tlak nebo stres, je to prostě jen další den v práci. Jsem víc nervózní, když spáruju ve svém gymu s Lukem Rileym (nadějný anglický bojovník, má 21 let a skóre 7-0, všechny zápasy absolvoval v Cage Warriors – pozn. red.), než když jsem šel bojovat s Malachem, i když to bylo před tisícovkami lidí.

Pokud nad tím hodně přemýšlíte, bude to samozřejmě těžké, ale já se soustředil jen na zápas. Dělám to každý den, šest dní v týdnu, třikrát denně už osm let. Když přijdu do klece, zapomenu na vše. Jediné, co mě zajímá, je výhra. Je to prostě jako příroda.

Když jsme dělali rozhovor před turnajem, vyjadřoval ses ke sporu s Jaroslavem Pokorným a popíral jsi jeho slova o tom, že bys mu psal ve tři ráno. On reagoval screenem, který značí opak.

Je to jenom sociální síť. Taky bych mohl ukázat prinstscreeny, co mi kdo a kdy poslal. Není to skutečný život. Víš, co tím myslím?

Teď už ale k zápasu s Malachem. Rychle a dominantně jsi vyhrál. Myslíš, že jsi ukázal svůj plný potenciál? A umlčel kritiky?

Ne. Ne. A definitivně ne. A bude to jen horší a ukážu toho ještě víc. Fanoušci mě budou nenávidět, nebo mě budou milovat. Je tu ale jedna věc, kterou budou muset dělat všichni. Respektovat mé dovednosti.

Fanoušci pro mě ve výsledku nic neznamenají. Můžete říkat, co chcete. Můžete mi nadávat, můžete mě urážet. Můžete říkat, že jsem čichač nohou a narážet na mou zálibu v jiu-jitsu, že neumím boxovat a kopat, ale pak vejdu do klece a ukončuju soupeře, což je něco, o čem oni mohou maximálně tak snít.

Projíždím si komentáře. Vidím, kdo co píše, a vím, co si o mých dovednostech myslí skuteční fanoušci bojových sportů. Vím, co mi říkají trenéři, co mi říkají tréninkoví partneři. To jsou názory, na kterých reálně záleží nejvíc. Na ničem jiném nezáleží.

Jak hodnotíš zápas s Malachem zpětně?

Dávám tomu 7 z 10. Chtěl jsem udělat něco fantastického, ale nedoručil jsem to, co jsem chtěl. Hrál jsem si s ním jako kočka s myší, byl to čistý výkon, ale chtěl jsem toho ukázat víc.

A jak vnímáš Malacha jako soupeře?

Viděl jsi zápas. Myslíš, že je na mé úrovni? Kolikrát mě trefil? Kolik dal takedownů? Viděl jsi, jak nervózně vypadal? Nastoupil do profesionálnímu zápasu a byl nervózní. Proč? Žádná neúcta vůči němu, dostal se, kam se dostal, ale v bojových sportech se lhát nedá.

Buď jsem podal já bezchybný výkon, nebo on opravdu špatný. Neříkám, jak to bylo. To vám může říct on. Když jsem nastupoval, věděl jsem, že jsem vynikající bojovník.

Malach po prohře říkal, že od tebe očekával takedowny a proto si nedal takový pozor v postoji.

Tohle je MMA. Vejdeš do klece, dáš soupeři ránu pěstí do obličeje, kopneš ho do hlavy… Jsem nebezpečný, musíš respektovat úroveň mých úderů. Lidi si myslí, že jen trénuju jiu-jitsu, ale to jsem třeba v přípravě na tenhle zápas vůbec netrénoval.

Musíš myslet jinak. Nepřipravuješ se na soupeře. Musíš si připravit svůj gameplan a vnutit ho svému soupeři, nesmíš se starat o to, co dělá soupeř.

Myslel jsem si, že je Malach tvrďák a vydrží toho trochu víc, dokonce jsem si myslel, že by se mu mohlo líbit, že s ním budu chtít být v postoji a nebudu ho hned chtít hodit na zem. Čekal jsem, že ustojí větší bouři. Zápas s ním byl o dost jednodušší, než jsem čekal.

Jak sis užil zápas pod širým nebem?

Bylo to něco, co jsem měl na svém seznamu věcí, co chci zažít, než umřu. Konečně si to můžu odškrtnout. Je to něco, co jsem vždy chtěl zažít. Chtěl jsem bojovat na tak skvělé akci, jako byla tato.

Dav mě sice vypískal, ale byla to zábava, líbilo se mi to. Mám rád, když jsem tak trochu bad boy. Být terčem kritiky mi vše usnadňuje. Tlak byl na Malachovi, byl ten domácí, fanoušci ho hnali za výhrou. Já mohl být v klidu a v pohodě.

Upřímně, mám rád, když je opravdu teplo, ale na Štvanici úplně teplo nebylo. Bylo mi popravdě trochu chladno. Ani hmyz mi nijak nevadil, komáři mě nikdy neštípou. Žil jsem v Malajsii a ani tam mě nikdy neštípl komár, i když jsem spal s otevřenými okny.

Jakmile jste vyhrál, tak jste se neubránil různým gestům směrem k fanouškům. Byla to reakce na něco, co ukazovali, nebo jen spontánní akce?

Cítil jsem se nadšeně, že jsem dokázal umlčet celý stadion, tak jsem si jen říkal, že co se s vámi děje? Udělejte mi radost, ne? Jak už jsem řekl, ať už mě nenávidí, nebo mají rádi, když předvedu dobrý výkon, musí respektovat mé dovednosti.

Pokud jste vzdělaní fanoušci, tak byste měli ocenit dobrý výkon. Já jsem rád, že jsem dostal zaplaceno. To mě opravdu těší.

Co s tebou bude dál? Víme, že budeš v Manchesteru. Máš vysněného soupeře?

Je tu hodně lidí, se kterými bych chtěl bojovat, ale nejsem matchmaker, to jsou Ondřej Novotný a Pavol Neruda. Ať už budou chtít, ať bojuju s kýmkoliv, stačí položit peníze na stůl a ukážu se jako vždy. Pak předvedu svůj nejlepší výkon.

Bude turnaj v Manchesteru nějak specifický? Co máme čekat od publika? Bude to jiné než v České republice?

Jsem ze severozápadu, takže pokud budu bojovat v mém regionu objeví se moji fanoušci a vyprodají celou halu. Lidi v Liverpoolu mě milují, Skotové mě milují, Velšané mě milují, Irové mě milují.

Ode mě můžete očekávat to, co vždy. Půjdu po rychlém ukončení a půjdu si pro výhru. Bez ohledu na to, v jakém kole. Ať už přede mě postaví Oktagon kohokoliv, cítím, že to pro mého soupeře bude opravdu těžká noc.

Zdroj: Ruik