Překonání vlastních snů a nečekaný šampion. Queen’s Club i Halle znají své vítěze

Oba elitní travnaté turnaje minulého týdne jsou dohrány. V Queen’s Clubu i Halle je jasno o šampionech. Dvě úctyhodné cesty k triumfům lemují stezky poražených hráčů, kteří na vrchol nedošli, ale určitě stojí za to, o nich vědět. O koho se jedná?

Alcaraz překonal svůj sen

Carlos Alcaraz prožívá svůj sen už jen účastí na prestižních akcích ATP a překonává jej tím, jak se na nich prezentuje. V Londýně včera získal pátý letošní titul se skvělou příchutí prvního travnatého triumfu kariéry. Opět se stává světovou jedničkou.

Loni vyhrál US Open a byl hlavním vyzyvatelem Novaka Djokoviče na letošním Roland Garros. I kvůli zdravotním problémům jej v přímém souboji v Paříži neporazil, ale svůj potenciál dokazuje každým turnajem, na kterém se představí.

Dvacetiletý Španěl se na Cinch Open rozjížděl pozvolna, ale nakonec se s místními travnatými kurty skvěle sžil a v závěrečných kolech bez výrazných problémů porazil Sebastiana Kordu i Alexe De Minaura.

„Snažím se užívat si každou sekundu a taky zajistit, aby si i lidé užívali sledování tenisu,“ hýřila optimismem staronová světová jednička. Fanoušci tenisu se nemohou dočkat jeho souboje s Djokovičem o triumf ve Wimbledonu. Uvidíme, zda k němu dojde.

Jméno k zapamatování

Jméno poraženého finalisty nepatřilo před vypuknutím akce v Londýně mezi ty nejznámnější. To se ale určitě změnilo, a to hned z několika důvodů. Australan De Minaur vystavil nelítostnou stopku Andy Murraymu. K tomu došlo hned v prvním kole.

Možná i to by k růstu povědomí o čtyřiadvacetiletém hráči stačilo, ale ten dále proplul turnajem a nezastavil ho ani dánský talent Holger Rune. Ve finále nedokázal vzít podání Alcarazovi, ikdyž se dostal ke dvěma brejkbolům. O svůj servis dvakrát přišel.

Z objektivního pohledu ale se světovou jedničkou sehrál vyrovnaný zápas. Na výsledky De Minaura na blížícím se Wimbledonu se nelze netěšit.

Bublikův životní týden

Od prvního zápasu zaujal diváky v německém Halle tenis šestadvacetiletého Alexandra Bublika. Kazašský tenista předváděl brutální sílu, zejména na podání, i vytříbený cit pro míček při stopbalech. Touto kombinací vyřídil hned několik hráčů z okruhu favoritů.

Proti prvnímu z domácích favoritů Struffovi pořeboval tři sety. Itala Sinnera uhrál díky skreči rychleji, na velkého uchazeče o titul na německé trávě Alexandra Zvereva Bublikovi opět stačily sety dva. Ani v jednom z těchto zápasů nebyl kazašský tenista favoritem.

Ve finálovém duelu překonal ve třech setech turnajovou trojku Rusa Rubljova. Bublik v zápase nasázel 21 es. Když strefil první servis do kurtu, téměř vždy získal fiftýn. Pálil odevšad, udělal sice o deset nevynucených chyb více než Rus, ale bilance vítězných úderů skončila 42:23 v jeho prospěch.

Téměř dvoumetrový tenista vyhrál svůj druhý a zatím nejcenější titul v kariéře. Podobně jako De Minaur se tak zařadil mezi hráče, které bude velmi zajímavé sledovat na rychle se  blížícím Wimbledonu.

Kordova cesta vzhůru

Syn Petra Kordy by se po pauze a antukových turnajích měl dočkat na rychlejších površích lepších výsledků. V Queen’s Clubu to potvrdil. Porazil dva Brity a také Američana Tiafoeho. Příliš mnoho lepších hráčů než je poslední zmíněný tenista na okruhu ATP nenajdeme, proto má Kordova výhra nad ním velkou hodnotu.

Korda má ve svých dvaadvaceti všechno před sebou a na letošním Wimbledonu by mohl dojít daleko. Jsou tomu dva roky, co si v All England Clubu zahrál osmifinále, letos má v plánu útočit na vylepšení tohoto výkonu.

Zdroje: ATP, Queen’s Club, Terrawortmann Open, TenisPortal