Spojte se s námi


Fotbal

Sezóna, v níž se stal José Mourinho legendou. Jak se rodil senzační triumf Porta v Lize mistrů v roce 2004?

Pro někoho je synonymem vítězství. Spousta lidí ho naopak považuje za arogantního trenéra. Ozývají se také hlasy, že jsou jeho schopnosti často přeceňovány. Co se ale 26. května 2004 povedlo rodákovi z portugalského Setúbalu, tak to se dodnes nepovedlo nikomu napodobit.

Publikováno

dne

Pro někoho je synonymem vítězství. Spousta lidí ho naopak považuje za arogantního trenéra. Ozývají se také hlasy, že jsou jeho schopnosti často přeceňovány. Co se ale 26. května 2004 povedlo rodákovi z portugalského Setúbalu, tak to se dodnes nepovedlo nikomu napodobit.

Pro Josého byl fotbal vždy náboženstvím. S touto hrou byl ve spojení od prvního momentu. Jeho otec Félix Mourinho byl profesionální fotbalový brankář a později trenér. José se chtěl stát profesionálním fotbalistou. Dle jeho slov ale nebyl dostatečně dobrý. Sice neměl hráčský talent, ale od první chvíle cítil, že má dobré předpoklady pro to, aby se stal trenérem.

Mourinho převzal klub FC Porto 23. ledna 2002 po tom, co dostal po 36 zápasech vyhazov trenér Octávio Machado. Nikdo asi netušil, jaký příběh začne psát. Porto bylo ve velmi těžké situaci. Zažívalo nejhorší výsledky za posledních 20 let a fanoušci se začali klubu oddalovat.

Právě spojení klubu s fanoušky a identitou města považuje Mourinho za klíčové. Sever Portugalska, kde se Porto nachází, je oblast tvrdě pracujících lidí. Mourinho potřeboval do klubu zavést hodnoty, které tento region vyznává. Těmito hodnotami bylo nasazení a sebeobětování.

Při náboru hráčů se Mourinhův realizační tým soustředil především na psychologický profil hráče. Neutrácel za velké hvězdy. Hledal diamanty v prachu mezi hráči v nižších soutěžích a menších klubech. Tým měl stavět na domácích hráčích, kteří budou mít k Portu silný vztah.

V kabině bylo skvělé klima. Důkazem toho je historka mezi hráči Vítor Baía a Jorge Costa. Baía i Costa byli dva potenciální kapitáni. Oba dva hráči nutili významnou roli tomu druhému, jelikož byli přesvědčeni, že by funkci kapitána zastával lépe. To dost mluví o charakteru, jaký mužstvo mělo

Mourinhův tým vypadal úplně jinak než tým jeho předchůdce a fanoušci se opět zamilovali do svého klubu. Domácí stadion se stal pro Porto nedobytnou pevností. Za dva roky v portugalské lize, v portugalském poháru, v Poháru UEFA a v Lize mistrů zde neprohráli jediný zápas.

V sezóně 2002/03 dokázal tým ze severu Portugalska získat treble, když slavili vítězství v portugalském poháru, portugalské lize a Poháru UEFA. O rok později slavilo Porto opět úspěch v lize. Mělo ale našlápnuto ještě k něčemu většímu. Mourinhův tým čekal los osmifinále Ligy mistrů.

Zázrak v Lize mistrů

Porto sice bylo nejlepším týmem v Portugalsku. Ve fotbalové Evropě ale bylo outsiderem. Celý tým se sešel, aby společně sledoval osmifinálový los, který probíhal ve švýcarském Nyonu.

Tou dobou byl za nejlepší tým považován Manchester United. Mourinho si uvědomil, že kdyby Porto dostalo Manchester United, byli by jeho hráči zklamaní. José se tak snažil vytvořit atmosféru, ve které budou všichni chtít právě Red Devils.

Neustále opakoval, že si přeje, aby byli nalosováni k papírově nejsilnějšímu týmu. Naladil atmosféru takovým způsobem, že když bylo Porto skutečně nalosováno k United, tak hráči vyskočili radostí.

Porto nastoupilo na svého soupeře agresivně. Hráči chtěli na hřišti nechat vše. Dokázali zaskočit favorita z Anglie, když ho v Portugalsku porazili 2:1. Čekala je ale odveta na Old Trafford, což byl nelehký úkol. Žádný portugalský tým do té doby nedokázal ve vyřazovací části vyhrát na anglické půdě.

Ve 25. minutě se podařilo Manchesteru vstřelit branku, čímž dostali hosty z Portugalska pod tlak. Manchester se ale bál udělat chybu a působil staženějším dojmem. Porto se proti tomuto strachu postavilo a začalo útočit.

Svojí aktivitou si vysloužilo v 90. minutě volný přímý kop, ke kterému se postavil McCarthy. Rozhodl se vystřelit přímo na bránu Howarda, který vyrazil střelu před sebe a míč do branky dorazil Costinha. Outsider mohl slavit málo předpokládaný postup.

Mourinhův tým dokázal ve čtvrtfinále vyřadit francouzský Lyon a v semifinále španělskou Deportivo La Coruñu. Ve finále, které se konalo již zmiňovaného 26. května 2004 v německém Gelsenkirchenu, narazilo Porto na Monako, které dokázalo porazit 3:0 a slavilo tak senzační triumf v Lize mistrů.

Překvapivé vítězství Porta v Lize mistrů otevřelo hráčům a Mourinhovi dveře do největších klubů světa. Mourinha ten samý večer, kdy vyhrál finále, kontaktovaly dva anglického kluby. Jedním z těchto klubů byla londýnská Chelsea, do které se později stěhoval a začal tak psát další kapitolu své úspěšné kariéry.

Zdroj: Daily Dose Of Football, The Playbook

Reklama

Oblíbené