Pět hráčů, kteří by měli změnit své působiště. Nechybí Hazard či Pulisic

Nedostatek prostoru na hřišti, nelibost trenéra, silná konkurence na svém postu, stagnace, nebo třeba nevyhovující herní styl. To je jen pár z mnoha důvodů, proč by mohl libovolný hráč směřovat ve svém aktuálním klubu k východu. V tomto článku přiblížíme pět fotbalových osobností. Každou z jiné ligy, každou v jiné situaci. Všechny však spojuje fakt, že by, alespoň podle nás, měli v příštím přestupovém období změnit své působiště a rozvíjet svůj hráčský potenciál na lépe vyhovující adrese.

Christian Pulisic

Se sedmnácti hráči podepsanými tuto sezónu ke konci lednového přestupového okna je nevyhnutelné, že se v tomto výčtu objeví hráč londýnské Chelsea. Možná by nebylo složité najít pětici hráčů poohlížející se po novém klubu pouze v současné soupisce Blues.

Hráčem, který je s odchodem z Chelsea spojován již několik přestupových období, je Christian Pulisic. Nejzářivější hvězda reprezentace Spojených států jakoby se v Londýně nikdy nechytla. Své udělala zajisté zranění.

54 vynechaných zápasů od přestupu v lednu 2019, co hůř, s třinácti různými příčinami, Pulisic absentuje i nyní. Tentokrát je na vině koleno. V minulosti ho trápil ale i kotník, hamstring nebo lýtko.

Nesplněná očekávání, bývalý hráč BVB čelil od začátku nesplnitelnému údělu. Vnímaný jako nástupce Edena Hazarda, největší hvězdy přinejmenším novodobé historie Chelsea, americký křídelník nebyl ani před odchodem z Bundesligy nijak výrazně cítit v koncovce.

Na bilanci tři góly a osm asistencí v patnácti stech minutách během své první celé sezóny v dresu Borussie Dortmund navázal se zápisem 4+6, avšak v citelně větším počtu minut, a nakonec 4+4 za půl sezóny před odchodem do Anglie.

Devět branek vstřelených a dalších šest vytvořených, ročník pod taktovkou Franka Lamparda je tak Pulisicovou nejlepší sezónou dodnes. Dva tisíce minut během jedné ligové kampaně však překročil jedinkrát, ještě v Německu.

Ve stále pouhých dvaceti čtyřech letech by se měl nepochopený a zraněními pronásledovaný Pulisic poohlížet po novém angažmá. S rokem na smlouvě a bezpočtem náhradníků v klubu by bylo překvapením, stála-li by mu Chelsea v cestě za vhodnějším působištěm.

Lucas Alario

U Lucase Alaria visí na webu Transfermarkt stále ještě vývěska „New arrival“. Z Frankfurtu, kam přestoupil teprve před sezónou, by měl ale hledat nejbližší let někam, kde ho pustí na hřiště. Alario totiž sice nastoupil už do patnácti ligových utkání, odehrál v nich dohromady ale pouhých 256 minut.

V podobné situaci byl minulý ročník ještě jako hráč Bayeru Leverkusen. Jeho hledání většího herního vytížení, než jaké mu dovolila loňská forma Patrika Schicka, ale narazilo na objev letošní sezóny, Randala Kolo Muaniho.

Muani na sebe širší fotbalovou veřejnost možná upozornil pořádně až letos, skautům Eintrachtu neunikla už ani forma jeho posledních dvou sezón, kdy v dresu FC Nantes nasázel nejprve devět branek doplněných osmi asistencemi a následně dvanáct gólu a pět asistencí.

Posílit vítěze Evropské ligy tak přišel ve stejnou chvíli jako Alario a hned při svém debutu na sebe upozornil konsolidačním gólem za záda Manuela Neuera. Góly dávat a tvořit ještě nepřestal a Alario se tak znovu ocitl v roli diváka.

Aby byla celá situace ještě komplikovanější, na lavičce mu dělá společnost Rafael Borré. Kolumbijský útočník, který vloni Eintracht k prvenství v Evropské lize dovedl, dostává více prostoru než jeho jihoamerický spoluhráč.

Alario ale po výhře několika trofejí s River Plate ve své rodné Argentině už ukázal, že může být platný bundesligový zakončovatel, pokud k tomu dostane prostor. Toho se v Eintrachtu přes Muaniho a svého bývalého spoluhráče z River Plate Borrého nedočká. Snad bude ten příští přestup šťastnější. I ve třiceti má Alario pořád co nabídnout.

Moussa Dembélé

U útočníků zůstaneme. Moussa Dembélé byl s odchodem spojován už minulé léto. Dvaceti šesti letý francouzský mládežnický reprezentant měl tehdy totiž jen rok na své současné smlouvě. S dobíhajícím kontraktem se odchod nabízí.

Olympique Lyon už v létě přivedl zpět Alexandre Lacazetta poté, co mu skončila smlouva v Arsenalu. Dembélé tak na začátku ročníku ztratil své místo v sestavě, a i když od té doby začal sbírat minuty, klub s ním zdaleka nepočítá tak, jako dříve.

Absolvent akademie Paris Saint-Germain už krok výše z Lyonu zkoušel. V sezóně 2020/21 hostoval v Atlétiku Madrid. Diego Simeone mu ale během půl sezóny v klubu nedal prostor ukázat své kvality, a i když se o to přičinil koronavirus, nechal svou potenciální posilu vyběhnout jen k necelé stovce ligových minut.

S jinak stabilním gólovým produktem okolo patnácti branek za sezónu s loňskou 21gólovou sezónou jako třešničkou na dortu, bez nutnosti vyplatit ho z jeho končící smlouvy, akvizice by pro příští klub znamenala minimální riziko a pro Dembélého naději na pravidelné minuty.

Daniele Rugani

Střední obránce turínského Juventusu se pod podobnými titulky objevuje již dlouhá léta. Proč jej tedy znovu vytahovat právě nyní? Rugani totiž bude mít v létě pouhý rok na smlouvě. To je nejlepší příležitost k ukončení spojení, které trvá od 1. února 2015, kdy Rugani do Turína přišel z Empoli.

Vyběhnout na trávník v jiném než pruhovaném černobílém dresu už také není pro sedminásobného italského reprezentanta tabu. Ročník 2020/21 strávil na výpůjčce nejprve ve Stade Rennais a následně, když ve Francii odehrál pro zranění jen devadesát minut, v Cagliari.

Dnes už dvaceti osmi letý Rugani nedostává příliš prostoru ani přesto, že má Juventus v sestavě jen čtyři dedikované střední obránce. Více toho v lize odehrál Bonucci, který má blíže čtyřicítce než třicítce, letní posila Bremer, i Federico Gatti, který se teprve v létě vrátil z hostování v druhé italské lize. Ve tříčlenné obraně hrávají na krajních postech pravidelně Danilo a Alex Sandro, nominálně krajní obránci.

Jestli měl Rugani někdy Juventus opustit, tak kdy, když ne s rokem na smlouvě a po sezóně, během které dostal více minut navrátilec z hostování v druhé divizi a na stoperu jsou před ním preferováni krajní obránci?

Eden Hazard

Sto patnáct milionů euro. Sedm gólů a jedenáct asistencí ve všech soutěžích od léta 2019. V součtu pořád asi o pět set ligových minut méně než v jeho poslední sezóně v Chelsea. Bezmála osm desítek vynechaných utkání s různými zdravotními problémy. Dohromady pět set dní na marodce.

Hazardův vysněný přestup do Realu Madrid se změnil v noční můru pro něj i pro klub. Když je náhodou k dispozici, zůstává čím dál tím pravidelněji spíše jen nevyužitým náhradníkem. V lize letos stále nepřekonal hranici sta minut. V pohárech to není o moc lepší. Jeho gól proti Celticu zůstává tento ročník ojedinělý.

Ve třiceti dvou letech má být Hazard jako křídelník již bezpečně za svým vrcholem, jeho strmý pád ale překvapil mnohé.

Spíše než pokračující trápení v Madridu do vypršení smlouvy po konci příští sezóny by někdejší hvězdě londýnské Chelsea slušel odchod do klubu, kde dostane příležitost hrát pokaždé, kdy bude k dispozici. Klubu, který bude více reflektovat jeho současnou úroveň. A kde namísto výčtů jako v úvodu tohoto segmentu budeme vzpomínat na výšiny, ve kterých se mnohonásobný belgický reprezentant, dvojnásobný anglický i španělský šampion, dvojnásobný vítěz evropské ligy a nakonec i držitel medaile pro vítěze Ligy mistrů pohyboval.

Zdroje: Transfermarkt