Vzpomínky na Nagano: Jágr se obával neúspěchu. Nejtěžším soupeřem byla Amerika

Jaromír Jágr oslavil na olympijském turnaji v Naganu 26. narozeniny. Z Pittsburghu přiletěl s českým týmem jako velká hvězda. V době, kdy už jeho forma byla na vrcholu. I proto se cítil nesvůj, měl obavy. Obavy ze své role, ale i týmového neúspěchu, který Česko zažilo na Světovém poháru 1996. Přesto nakonec stál na závěr olympijského programu v Japonsku se zlatou medailí na krku.

Obavy? Asi logické. Vždyť v roce 1996 na světovém poháru výběr České republiky schytal totální debakl, když postupně prohrál v základní skupině se Švédskem 3:7, Finskem 0:3 a s Německem potupně 1:7. 

„Celá cesta turnajem byla úžasná. Nejdřív jsme měli obavy z toho, aby nebyl další neúspěch po Světovém poháru v roce 1996, protože jsme měli podobné mužstvo. Ale myslím si, že hned od prvního zápasu si to sedlo,” řekl po nedávnem utkání legend v Praze v rozhovoru pro nhl.com.

Po vítězném finálovém klání hovořil o tom, že nejtěžší utkání bylo podle něj čtvrtfinále s Amerikou. Po první třetině v něm prohrával český tým 0:1, především díky fenomenálnímu výkonu Dominika Haška. Právě v utkání s USA vstřelil svůj jediný gól na turnaji, ovšem zároveň vítězný, když otáčel skóre na 2:1.

V pozápasovém rozhovoru řekl: „Vždycky, jak hraju ze reprezentaci, tak nejsem svůj. Včera za mnou přišel Petr Svoboda, řekl mi: Hraj v klidu, hraj tak, jako bys hrál v Pittsburghu. Tak jsem si řekl, zkusím to. Jsem rád, že se mi to povedlo a že se to povedlo celému týmu,” vyprávěl 18. února 1998 v mix zóně.

Postupem času ve své reprezentační kariéře už dával góly častěji. Přesto pro něj byl přechod na širší kluziště vždy velký problém.

„V nároďáku se hrálo na čtyři lajny. Já jsem se do toho ale nemohl dostat. Dělal jsem maximum, ale nešlo to. To je stejné, jako když někdo bude trénovat na osmistovku, a má běžet čtyřstovku. Což taky nejde. I to byl důvod, proč jsem neodevzdával takové výkony,” vzpomíná s odstupem času.

Jágr vždy říkal, že hokej na širším a užším kluzišti má jenom stejný název, ale je to úplně jiný sport. V Naganu nastupoval v útoku po boku kapitána Vladimíra Růžičky a Martina Straky. Ani jednou během celého turnaje nenašli trenéři jediný důvod, aby tuto trojici roztrhli. Odehráli spolu všech šest utkání.

V památném finále proti Rusku zařídila jediný gól zápasu až čtvrtá formace, která vybojovala po vhazování kotouč na obránce Petra Svobodu. Jak to bylo dál, to už dnes každý hokejový fanoušek moc dobře zná. Jen několik minut po skončení turnaje odevzdal Jágr medaili svému otci.

A rozhodující faktor k senzačnímu triumfu? Dodnes se hokejoví odborníci i Jágr shodnou na tom, že to byla geniálně namíchaná sestava. Hráče z NHL doplnila i početná skupina borců z naší extraligy, což nebylo na formát takového turnaje úplně běžné.

„Hrálo se na velkém hřišti a bylo to dobře namíchané. Pro někoho to byl šok a nevím, jestli by mu to prošlo v současnosti, kdy jsou sociální média tak silný. Byl by hrozně zkritizovaný. Ale v té době se posílaly jen faxy,” komentuje dnes slavná osmašedesátka tehdejší Hlinkův majstrštyk.

„Když se na to zpětně podíváme, tak udělal nejlepší rozhodnutí, které mohl udělat. Vzal dvě lajny z Evropy, které tady dominovaly. Geniální věc. Hráči z NHL tam šli bez tréninku! To se nedá. Potřebujete minimálně týden, ten týden než uběhl, tak Američani s Kanaďany jeli domů a přitom měli super tým,” dodal k sestavě v japonském Naganu a hledal rozdíl, proč papírově slabší tým dokázal skolit silné zámořské kalibry.

JÁGR MÁ TO, CO GRETZKY NEMÁ

O Kanaďanech se v Naganu mluvilo, že měli možná nejsilnější tým v dějinách ledního hokeje, ve kterém nechyběl ani Wayne Gretzky. Narozdíl od Jágra hokejistovi s číslem 99 dodnes medaile z olympijského turnaje chybí.

A je tu ještě jeden zásadní rozdíl. Zatímco Gretzky v roce 1999, tedy rok po Naganu, ukončil v osmatřiceti letech svou kariéru, dnes o čtrnáct let starší Jágr stále baví v profesionálním hokeji stadiony české nejvyšší soutěže.

Až jednoho dne ukončí svou mimořádně bohatou kariéru, už dnes je jasné, že bude mít za sebou velký počet úspěchů. Včetně toho pro nejcennějšího, z Nagana.

Zdroj: ZOH Nagano 1998, nhl.com