Příběhy věrných: Odchovanec Iker Casillas se propracoval do A-týmu Realu Madrid a stal se symbolem i legendou klubu

Iker Casillas je považovaný za jednoho z nejlepších brankářů fotbalové historie. Odchovanec Realu Madrid došel až do A-týmu, kde začal chytat velice brzy. Jaký je příběh legendy královského klubu?

Příběhy věrných je seriál portálu Ruik, který sleduje hráče, jenž zasvětili celou, nebo drtivou část svojí kariéry jednomu klubu. V dnešním vydání si přiblížíme brankáře Realu Madrid, Ikera Casillase.

Původ a začátky

Jeden z nejlepších brankářů historie se narodil 20. května roku 1981 v Móstoles, na předměstí Madridu. Iker má o sedm let mladšího bratra Unaie. Oba synové mají baskická jména, jelikož právě ze severu Španělska Casillasovi rodiče pochází a také tam bydleli, než se přistěhovali do hlavního města.

V roce 1990, ve svých devíti letech, začíná Iker svou kariéru a přidává se do „La Fabricy“, mládežnické akademie Realu Madrid. Postupně mládežnickými celky stoupal výš a výš a jeho talent byl ihned spatřen.

27. listopadu 1997, ve věku pouhých 16 let, byl poprvé povolán k zápasu A-týmu. Proti Rosenborgu v Lize mistrů ale zůstal pouze na lavičce. Sezónu poté strávil jako jednička C-týmu ve čtvrté lize a také jako jednička španělské mládežnické reprezentace, které prošel všechny až do áčka.

El gato

Díky jeho neuvěřitelným reflexům a skokům se Casillasovi začalo přezdívat „El gato“, tedy „Kočka“. Na tréninky a zápasy A-týmu v tu dobu jezdil veřejnou dopravou, protože kvůli věku ještě nemohl mít řidičák.

Debutu mezi třemi tyčemi branky Realu Madrid se dočkal 15. září 1999 proti Olympiakosu v Lize mistrů. V 18 letech a 177 dnech se stal nejmladším brankářem v této soutěži.

V roce 2000 se stal nejmladším brankářem, který kdy hrál a vyhrál finále Ligy mistrů. Real Madrid porazil Valencii a Casillas čtyři dny po svých 19. narozeninách udržel čisté konto. O pár týdnů později si připsal i debut ve španělské reprezentaci.

Až se to podobá hollywoodskému příběhu, tak lehké to ale Casillas neměl. V sezóně 2001/02 své místo jedničky kvůli špatným výkonům ztratil a v brance jej nahradil zkušený César Sánchez. Casillas ale dostal šanci se vykoupit.

Památné finále

Ve finále Ligy mistrů 2002 nastoupil Sánchez, který se však ke konci zápasu zranil a do branky musel nerozcvičený Casillas. Jenže ten na to nebyl vůbec připravený.

„Nebyl jsem připravený nastoupit. Vždy jsem hrál s krátkými rukávy, protože jsem se tak cítil pohodlněji, ale teď jsem na to nebyl připravený. Takže jsem se musel rychle převléct, neměl jsem krátké rukávy, byl jsem nervózní, zvlášť ve finále LM. Kondiční trenér mi pomohl ustříhávat rukávy, zatímco Del Bosque mi uděloval pokyny,“ vzpomíná Casillas.

Jestli ale do zápasu šel nepřipravený, v něm působil jako velký mazák. Vychytal několik velkých šancí Bayeru Leverkusen a ohromným dílem přispěl k titulu Ligy mistrů.

Po zranění Santiaga Canizarese se navíc stal jedničkou Španělska pro MS 2002 a předvedl tam parádní výkony. Hlavně díky němu postoupili Španělé přes Irsko do čtvrtfinále a zde se dostali do penalt proti Jižní Korei. Tam Španělsko prohrálo, ale Casillas si přesto vysloužil po svých výkonech přezdívku San Iker.

Reprezentační král

Jedna z nejlepších sezón byl pro Casillase ročník 2007/08. S Realem Madrid vyhrál titul a inkasoval jen 32 branek v 36 zápasech. Klub mu navíc připravil krásný dárek, životní smlouvu až do roku 2017 – tak moc si jej na Santiago Bernabéu vážili.

Na EURO 2008 navíc s kapitánskou páskou na ruce dovedl Španělsko k trofeji. Čisté konto udržel v semifinále i ve finále. Ještě větší úspěch si ale připsal o dva roky později.

Španělsko dovedl k historicky první trofeji mistra světa a Casillas se navždy zapsal zlatým písmem do historie Španělska. Šampionát v JARu byl totiž jeho. Udržel 5 čistých kont, dostal pouze dvě branky, chytil penaltu ve čtvrtfinále a hlavně ve finále proti Nizozemsku vytáhl fantastický zákrok proti samostatnému úniku Arjena Robbena.

O další dva roky později přišlo obhajoba Španělska na EURO, která se ale nerodila lehce. V té době s Mourinhem a Guardiolou na lavičce byla El Clásica velice vyhrocená a v reprezentaci byly velké spory mezi hráči Realu a Barcelony. Casillas společně s Puyolem ale celou situaci uklidnili a došli si pro třetí zlato za sebou.

Konec v Realu

I v Realu Madrid nadále válel. V únoru 2009 překonal rekord Paca Buya (454 startů) a stal se brankářem s nejvíce starty za Real Madrid v historii. Bylo mu přitom teprve 27 let. V sezóně 2010/11 se Iker po odchodech Raúla a Gutiho stává kapitánem Realu Madrid.

V roce 2012 vyhrál Casillas popáté v řadě cenu pro nejlepšího gólmana sezony (IFFHS World’s Best Goalkeeper) a stal se v tomto směru jasným rekordmanem.

Na konci roku 2012 ale přišel první problém s José Mourinhem – ten ho posadil proti Málaze a nasadil Antonia Adána. Tehdy to ještě do většího průšvihu nepřešlo, ale…

V lednu 2013 se ale Casillas smolně zranil, kdy mu omylem zlomil ruku spoluhráč Álvaro Arbeloa. Mourinho podepsal Diega Lópeze a určil ho jedničkou. To platilo i po Casillasově návratu. Po sezoně Mourinho odešel a za chování ke Casillasovi ho kritizoval dokonce i rival – Andrés Iniesta z Barcelony.

Po příchodu Carla Ancelottiho se toho ale zase tolik nezměnilo – jedničkou pro La Ligu byl nadále Diego López, Casillas nicméně chytal zápasy LM a CDR.

Právě v Copa del Rey stanovil další rekordy – neinkasoval gól 962 minut v kuse a stal se první brankářem, kdo v CDR odchytal všechna kola mimo finále bez obdržené branky. Na konci sezony 2013/2014 slavil Real s Casillasem v brance dva tituly – nejdříve ve finále Copa del Rey porazil Barcelonu a poté získal slavnou La Décimu.

V sezóně 2014/15 byl znovu jedničkou Realu, jenže slabší výkony a konkurence Keylora Navase jej nakonec o tento post připravily.

V létě roku 2015 tak Iker po 25 letech svůj milovaný klub opouští. Jenže odchod dopadl fiaskem. Klub mu totiž neuspořádal pořádnou rozlučku, jak by se k takové legendě slušelo a patřilo.

Casillas seděl sám na tiskové konferenci a v slzách, které nemohl zastavit, oznamoval novinářům odchod. Real v čele s prezidentem Florentinem Pérezem byl za to obrovsky kritizovaný.

Svůj odkaz však v Realu Madrid zanechal značný:

5 titulů v La Lize
3 tituly v LM
2 tituly v CDR
2x evropský superpohár
1x španělský superpohár
2x Intercontinental Cup a následně
1x mistrovství světa klubů 

Poté se přesunul do Porta, kde působil až do sezóny 2018/19, kdy mu ukončil kariéru nfarkt miokardu. V roce 2020 tak nakonec oficiálně ukončil kariéru a vrátil se do Realu Madrid. Nejdříve působil jako poradce prezidenta Florentina Péreze a poté se stal CEO nadace Realu Madrid. Na této pozici působí dodnes.

Zdroj: Real Madrid, Wikipedia, Bernabeu digital