Spojte se s námi


Fotbal

Anglie ani napotřetí neporazila USA. Šlo o strategii, nebo neschopnost Angličanů? Rozhodně nešlo o parádní podívanou

Souboj Angličanů s Američany měl být jednou z ozdob tohoto šampionátu, nakonec se však fanoušci nedočkali ani jedné branky. Selhali především útoční hráči Albionu, od nichž každý čekal mnohem více. Gareth Southgate možná upřednostnil jistotu, kterou už nyní Anglie má, ovšem za jakou cenu?

Publikováno

dne

Souboj Angličanů s Američany měl být jednou z ozdob tohoto šampionátu, nakonec se však fanoušci nedočkali ani jedné branky. Selhali především útoční hráči Albionu, od nichž každý čekal mnohem více. Gareth Southgate možná upřednostnil jistotu, kterou už nyní Anglie má, ovšem za jakou cenu?

Southgateova taktika?

Angličanům remíza hraje do karet. Ať už dopadne její souboj s Walesem prakticky jakkoliv, Kane a spol. postupují. Zařídil jim to především úvodní duel s Íránem, v němž nastříleli 6 gólů. Jelikož rozhoduje o postupujícím v případě rovnosti bodů skóre, fanoušci Albionu mohou zůstat v dobré náladě.

Taková jsou fakta. Jenomže první místo má rozhodně svoji cenu a o něj se ještě budou muset Southgateovi svěřenci tvrdě porvat. Remíza s Walesem by mohla stačit na první místo, ovšem jen v případě, že Írán neporazí USA.

Anglie o pátečním večeru působila na hřišti tak, jako by měla jeden jediný cíl – neprohrát. Ten splnila na výbornou a nyní se možná v posledním utkání ve skupině představí řada náhradníků, kteří ještě nedostali prostor.

Ať už byla nudná hra Anglie záměr či nikoliv, ukázala i přesto řadu věcí, které jí k dosažení nějakého velkého úspěchu stále chybí.

Přílišné lpění na minulosti

U národních týmů je to tradiční věc, když trenéři spoléhají na hráče, od nichž ví co čekat, a staví je na hřiště na úkor ostatních. I přesto, že v klubech nehrají a prakticky nemají formu. Dokonalým příkladem je portugalský kouč Fernando Santos.

I Southgate spoléhá na řadu hráčů, kteří ani zdaleka na klubové úrovni nedosahují aktuálně kvalit jiných, kteří sedí na lavičce. Dokonalým příkladem je Phil Foden, který mohl přijít oživit hru, ale zůstal na lavičce.

Celkově bylo trio Sterling, Mount a Saka nevýrazné a fanoušci těžce nesli to, že s tím Southgate nic neudělal. Konkrétně až do 68. minuty, kdy místo křídelníka Chelsea přišel Jack Grealish.

Mladý talent Arsenalu zase odešel ze hřiště až v 78. minutě, přičemž především ve druhém poločase byl jeho výkon poněkud nemastný neslaný. Mount na hřišti dokonce zůstal až do samotného konce.

Příchod Grealishe, kterého o 10 minut později doplnil Marcus Rashford, byl rozhodně znát, minimálně na snaze s výsledkem něco udělat. Právě proto měl tento zásah do hry přijít dřív. Neposlání Fodena na hřiště pak nechápali především fanoušci Albionu, kteří to dali po zápase řádně najevo.

Zápas o čest

Páteční duel byl mimo jiné také zápas o čest. Angličané před kláním s USA mluvili o tom, že ukáží celému světu, že pravý fotbal se hraje u nich. Silná slova ovšem na hřišti nepotvrdili a kdyby Christian Pulisic mířil o několik centimetrů níže, mohli to být právě Američani, kteří se mohli na konci utkání smát.

Výsledek tedy pro Albion dobrý, ale fakt, že po konci utkání fanoušci Anglie pouze kroutili hlavou a na mnohých místech se dočkali dokonce vypískání, o něčem svědčí. V předvedené hře nebyla žádná energie, žádná jiskra naděje a to hrdé Angličany bolí nejvíce. S prkennými výkony, které nudí, mají však problém mnohé týmy.

O to více si pak málokdo dokáže představit, že by velmi aktivní Brazílie měla s někým prohrát.

Zdroj: FIFA

Reklama

Oblíbené