Spojte se s námi


Chance Liga

Okénko minulosti: Sparta podlehla Slavii 0:4. V protektorátním ročníku 1941/42 to bylo daleko horší, i přes vypůjčení si hráče sešívaných

Vítězství Slavie v nedávném 304. derby nad Spartou v poměru 4:0 je neustále připomínáno jako nejvyšší v samostatné české soutěži. Poněkud se však zapomíná, že v ročníku 1941/1942, tedy rovněž v oficiálních ligových duelech, která jsou započítávány do množiny 304. derby, dopadli rudí mnohem hůře. Na podzim chytli debakl 0:7, na jaře 1:8.

Publikováno

dne

Vítězství Slavie v nedávném 304. derby nad Spartou v poměru 4:0 je neustále připomínáno jako nejvyšší v samostatné české soutěži. Poněkud se však zapomíná, že v ročníku 1941/1942, tedy rovněž v oficiálních ligových duelech, která jsou započítávány do množiny 304. derby, dopadli rudí mnohem hůře. Na podzim chytli debakl 0:7, na jaře 1:8. Oba na domácí půdě.

Dlouho byly protektorátní ročníky vymazány z ligové historie, která započala asociační profesionální soutěží v roce 1925. Teprve po rozpadu federace se do ní vrátily včetně statistik. A jsou její neoddělitelnou součástí.

Vlastně protektorátní liga měla dosti podobnou podobu jako probíhající, také v ní chyběly slovenské týmy, které si v samostatném vazalském státu 3. Říše ustanovily vlastní soutěž. Jedinou změnou je, že v ní nevystupovaly kluby z odtržených Sudet, Teplice, Liberec či Jablonec by do ní nepatřily.

Derby tu však byla a patřičně třaskavá.

Podzim 1941 zastihl Spartu ve výkonnostní bídě, body nenaskakují. Sezonu končí doma proti Slavii, v jejímž útoku řádí naturalizovaný vídeňský rodák, král kanonýrů Josef Bican.

Rčení o tom, že favorit nevyhrává, je až trapné. Červenobílí si odvážejí (ne do Edenu, tehdy ještě sídlili kousek vedle rovněž na Letné) sedmigólový pamlsek, když poslední úder si zdecimovaní domácí zasazují sami.

Je tu nový ligový rekordní zápis v derby ve prospěch Slavie.

Sparta přezimuje poslední, čtyři body odstupu na nejbližšího souseda Polaban Nymburk, pět bodů od záchrany.

Začíná se horečně zbrojit na jaro. Návrhy, že se má kvalitní liga rozšířit na čtrnáct účastníků, zaznívají už několik let, ale vedení Sparty tuto cestu zavrhuje. Chceme se zachránit, ale ne u zeleného stolu, praví vejboři hrdě a shání posily. I u rivalské Slavie.

Odvěký sok je vstřícný – půjčíme vám kohokoli, jen ne Bicana, chrání pouze svou největší hvězdu. Nakonec se převléká další věhlasný šutér Vojtěch Bradáč, který má v Klubu ligových kanonýrů týdeníku Gól započítáno celkem 171 přesných zápasů.

Derby, opět na stadionu Sparty, je na pořadu hned z kraje jara – 15. března – a počasí fotbalu moc nepřeje. Slavii se do marastu moc nechce.

„Hřiště je močál, červenobílí jsou pro odložení zápasu, rudí chtějí za každou cenu hrát – soupeř má v trestu mladšího Bradáče Antonína, a sparťanský mozkový trust soudí, že se v té slotě může utopit slávistická technika a kombinace,“ píše se v Kronice českého fotbalu autorů Miloslava Jenšíka a Jiřího Macků.

Chyba lávky. ´Primadona´ Bican je sparťanskou neústupností až zpupností nabuzený, sám čtyřikrát skóruje. Zápas končí dalším debaklem 1:8. Ale Sparta nakonec ligu zahraňuje, poprvé a naposled sestupuje až v roce 1975.

Porážka 0:4 z posledního derby je tedy docela milosrdná.

Zdroj: Kronika českého fotbalu

Reklama

Oblíbené