Veterán Tomáš Žižka o “svém” Zlínu: Momentálně sklízí to, co si před lety zasel. Ve Vyškově našel chuť

Loni ještě Tomáš Žižka kousal trpký sestup Zlína po 42 letech v nejvyšší soutěži. Během sezony mnohdy litoval, že se nechal uvrtat k ještě jedné sezoně. Teď si třiačtyřicetiletý matador napravuje chuť až ve třetí nejvyšší soutěži. Ve Vyškově podle svých slov nachází vše, co ve Zlíně ztratil.

Obránce, jenž ve své bohaté kariéře okusil i NHL v dresu Los Angeles, dlouho bez hokeje nevydržel. Po jedné z nejhorších sezon v kariéře, kdy byl součástí týmu, jenž opustil českou nejvyšší soutěž, se rozhodl na profesionální úrovni jednou pro vždy zabouchnout dveře.

Přesto nakonec ale našel ztracenou chuť. V druholigovém Vyškově mu zase přináší hokej radost: „S blížícím se začátkem sezony jsem si uvědomoval, že mi hokej chybí, tak došlo k domluvě, že si do Vyškova zajedu na pár tréninků a uvidím, jestli to vůbec bude mít smysl. Musím říct, že mě to chytlo,” vyprávěl Žižka pro hokej.cz.

Ve Vyškově si pochvaluje to, že může být mezi mladými kluky, mezi kterými se cítí mladší. Vyhovuje mu i menší rozměry kluzišť, jenž jsou pro menší stadiony typické: „Pro nás starší je lehčí, když zimák není takové letiště,” vysvětloval s úsměvem.

Na druholigovém hokeji si ale užívá především to, že už nemusí hrát pod tlakem. Sedět doma na gauči by stejně nevydržel, navíc v tom vidí i pozitiva pro rodinný život: „Ze všeho navíc profituje i moje rodina. Na hokeji se vybiju a rodina mě pak doma má takového, jakého mě potřebuje,” hovořil uvolněně s nadsázkou.

MALÉR TUŠIL UŽ V PŘÍPRAVĚ

V obsáhlém rozhovoru se vrátil i k poslední sezoně ve Zlíně, která byla pro jeho psychiku extrémně náročná: „Všichni jsme si to nosili domů a nebylo to příjemné. Čím jste starší, tím víc vám na výsledcích záleží,” narážel především na mladší kluky, které tyto starosti údajně zase tolik netížily.

„Někdy mi přišlo, že mladí kluci odehrají zápas, převlečou se v kabině a za zimákem nevědí, že hrají hokej. My starší jsme to v tomhle ohledu měli jinak,” řekl upřímně.

Vrátil se ještě na úplný začátek sestupové sezony k přípravnému utkání s Havířovem. Už tam v něm začal hlodat špatný pocit: „Před loňskou sezonou jsme hráli přípravný zápas v Havířově, který nakonec z Chance ligy sestoupil. Oni nás v daném zápase dvě třetiny nepustili z pásma,” vzpomínal.

Stejný obraz hry byl u Beranů viděn i v následujícím utkání s Přerovem. Už tam mu bylo jasné, že pokud se s týmem něco neudělá, bude z toho průšvih. Jenomže k oživení kádru sáhlo vedení až v době, kdy se tým potácel bezradně na dně tabulky.

Pozvolný pád Zlína však už podle něj začal o několik let dřív: „Dá se říct, že zlínský hokej šel dolů od druhého titulu. Postupně končily legendy a nebyly peníze na to, aby se zaplatili hráči, kteří by roli tahounů mohli převzít,” hledal začátky zlínského krachu. Mimo to mu ještě chybělo postupné zabudování juniorů do áčka.

„Všechno tohle vás nakonec dožene. Zlín momentálně sklízí to, co zasel před lety,” má legenda a odchovanec Beranů jasno. I proto si teď hokej ve Vyškově užívá, což úplně nejlépe dokládá věta: „Když to řeknu blbě, tak ve Vyškově nacházím to, co jsem ve Zlíně ztratil.”

Zdroj: hokej.cz