Devatenáctiletý mladík Matěj Němec jede na Ligu mistrů a vůbec nepomýšlí na to zahodit plány stát se profesionálním fotbalistou

Matěji, dovol mi, abych krátce uvedl tvůj nejnovější sportovní úspěch, byl jsi v malém fotbalu velice často vidět ve druholigovém a postupně v prvoligovému týmu G.I.C. La Plate a dokonce ve finále, v posledním zápase Hanspaulské ligy, kdy už opravdu šlo vážně o zisk titulu, jsi jako benjamin a nejmladší hráč týmu skóroval a potvrdil vítězství v této prestižní lize, kterou hraje 705 týmů v osmi úrovních lig. Můžeš se čtenářům představit? Co tě přivedlo do malého fotbalu a jak tuto etapu fotbalisty vnímáš?

Do malého fotbalu jsem se dostal přes kamaráda, který už nějakou dobu malý fotbal hrál a doporučil mě trenérovi panu Mirkovi Vostatkovi a jsem za to moc rád, že mě vlastně k tomuto sportu přivedl. A jinak, co se týče této sezóny, tak ta se nedá hodnotit jinak než velice pozitivně, vzhledem k tomu, že jsme během dvou sezon z druhé ligy, kterou jsme vyhráli, postoupili do první ligy a hned první rok, jako její nováčci, jsme první ligu vyhráli a slavili jsme titul mistra Hanspaulské ligy, to je opravdu veliký úspěch.

Co tě přivedlo k fotbalu, kdo byl důležitým člověkem, který v tobě vzbudil zájem o fotbal, a kdo ti nejvíce dal ve tvé dosavadní kariéře?

K fotbalu mě jako většinu fotbalistů přivedl můj táta, který také v mládí chytal za Spartu, dokud si vážně nezranil ruku a také byl můj první trenér v klubu SK Ďáblice, kde jsem společně se svými sourozenci začal hrát fotbal. Nakonec můj bratr skončil u hokeje, kde teď hraje juniorskou extraligu, moje sestra u fotbalu také zůstala a teď nově od léta působí v rakouském Linci.

Pokud bych měl vyzdvihnout nějakého trenéra, který mi velice pomohl v dosavadní kariéře, tak bych si vybral asi pana trenéra Františka Schmidtmayera z Meteoru Praha, který mi pomohl, abych získal zpátky lásku k fotbalu, aby mě fotbal znovu začal bavit po odchodu ze Sparty.

Matěji, pověz něco o svém soukromém životě, jestli studuješ a co studuješ, co tě baví a jaké jsou tvoje zájmy?

Tento rok jsem úspěšně odmaturoval na gymnáziu U Libeňského zámku a zároveň jsem se hlásil na čtyři různé vysokoškolské obory. Naštěstí jsem se na všechny čtyři dostal, takže jsem měl opravdu z čeho vybírat, nakonec jsem si ale vybral na filozofické fakultě Univerzity Karlovy překladatelství němčina – čeština a poté jsem si vybral na fakultě tělovýchovy a sportu Univerzity Karlovy dálkový obor orthotik – protetik.

Co se týče mých koníčků, tak kromě školy velice rád sportuju, mimo fotbalu a malého fotbalu nejčastěji a nejraději hraju tenis a ping pong a případně v zimě rád lyžuju.

Jsi střední záložník, máme o tobě zprávy toho typu, že hraješ kvalitně a chytře, vytváříš spoustu zajímavých fotbalových situací, příležitostí a asistencí, sám osobně také skóruješ, v jaké roli na hřišti se cítíš nejlépe?

V minulé sezoně jsem nejčastěji nastupoval na pozici středního záložníka, případně na pozici krajního záložníka. Obě pozice mají své výhody i nevýhody z mého pohledu, ale kdybych si měl vybrat, kde si myslím, že se cítím nejlépe, tak by to byla pozice středního ofenzívního záložníka, podhrotového útočníka neboli desítky, záleží také na rozestavení týmu.

Na této pozici je z mého pohledu méně obranných úkolů a více volného prostoru směrem dopředu k vytváření šancí. Ale opravdu záleží v danou chvíli, jaké rozestavení náš tým hraje a podle toho se tyto různé pozice mění a překrývají.

Fotbal je prostředí, které je velice kouzelné, magické, spoustu lidem naplňuje jejich životní styl, zeptám se Matěji, jaký je tvůj pohled na fotbal v této době, kdy ty žiješ, myslím tím, že jsi mileniál, narozený po roce 2000, je ti 19 let, co se ti na fotbalu nejvíc líbí a nemyslím jenom českém a co tě opravdu přitahuje a baví?

Myslím si, že fotbal, jakožto nejpopulárnější sport na světě, je už po generace velmi důležitou součástí života některých lidí a mnozí z nich by si život bez fotbalu asi ani nedokázali představit. Mezi ně bych zařadil pomalu i naši rodinu, vzhledem k tomu, kolik času strávíme povídáním, sledováním a hraním fotbalu.

Samozřejmě v dnešní době je svět čím dál tím více globální, tak to samozřejmě ovlivňuje i fotbal, který se velmi rychle rozvíjí, vznikají různé nové funkce, na všechno jsou odborníci, specialisté a tento globální svět, zdá se, že spojuje fanoušky po celém světě, to si myslím, že to je jedině velké plus.

Na druhou stranu, fotbal se stává čím dál tím víc větším byznysem a s tím bohužel souvisí i takové nešvary, které se vyskytují i v jiných sportech i úplně v jiných odvětvích, jako jsou různé protekce, korupce. Bohužel tohle je problém asi všude na světě a těžko se proti tomu bojuje.

Jaké jsou tvé fotbalové, případně jiné sportovní vzory?

Když jsem byl mladší, tak jsem měl za vzor jako spoustu mladých fotbalistů Cristiana Ronalda. Ale z toho jsem už tak trochu vyrostl a teď mám opravdu spoustu oblíbených hráčů. A těžko bych si mohl vybrat jednoho, kterého bych uvedl jako můj největší vzor. Každý má něco, co se mi na něm dotyčném líbí.

Pokud bych měl uvést nějakého sportovce mimo fotbal, tak by to byl španělský tenista Rafael Nadal, který mimo to, že je považován za jednoho z nejlepších tenistů celé historie, tak je proslulý bojovník. Vzhledem k tomu, kolik velice vážných zranění se mu už v kariéře stalo a on se i přes svůj věk zatím vždy dokázal vrátit a to úplně až na vrchol, kde byl předtím.

Je ti teprve devatenáct let Matěji a pravděpodobně jsi nejmladším hráčem v České republice a možná nejen v České republice, který se zúčastní Ligy mistrů v malém fotbalu? Co to s tebou dělá, co to pro tebe znamená být v nominaci a připravovat se na Ligu mistrů ve věku 19 let?

Znamená to pro mě opravdu hodně. Je to obrovský úspěch, moc si této příležitosti vážím a doufám, že co nejvíce pomůžu týmu.

Je samozřejmě přirozené, že jsi byl vychován v prostředí fotbalu a do malého fotbalu jsi vstoupil jako do alternativy, která tě asi baví. Získal jsi letos v Superfinále také cenný titul mistra České republiky v kategorii U20. Jak tuhle kombinaci zvládáš? Je to náročné skloubit oba druhy fotbalu?

Za mě je toto spojení dvou sportů jednoznačně prospěšné a zároveň mě to baví. Pokud by mě to nebavilo, tak bych malý fotbal nehrál. Oba sporty mají samozřejmě spoustu společného a spoustu odlišného. Samozřejmě je to někdy i hlavně se školou těžké skloubit, ale pokud to člověka baví, tak to jde hned lépe. Takže se mi zdá, že v mém případě je to ideální kombinace a rád bych v tom i do budoucna pokračoval.

Za mě poslední otázka, jsi ve věku, kdy spousta fotbalistů skončí svou kariéru a odchází v podstatě z dorosteneckého nebo juniorského fotbalového rozvoje do nějakého prostoru, ve kterém 97 % fotbalistů nepokračuje v trendu stát se profesionálním fotbalistou a ty v takové chvíli jedeš hrát Ligu mistru? Matěji, jaké jsou tvé fotbalové sny, jaké jsou tvoje ambice, plány ve fotbale?

V následující sezoně bych rád s Meteorem získal co nejvíce bodů a zabojoval o co nejlepší umístění v divizi. A pokud mi to doufejme vysokoškolské studium umožní, rád bych pokračoval plně i s hraním malého fotbalu. A zde je jediný cíl, a to získat a obhájit titul v 1. Hanspaulské lize s týmem G.I.C. La Plate a poté zase zabojovat o co nejlepší umístění na mistrovství České republiky.